Hlasovat mohou přihlášení členové. Přihlaste se přes přihlašovací formulář webu.
Výsledky se zobrazí po hlasování nebo po uzavření ankety.
Hlasovalo 1 členů.
Jak nakládáme s hlasem
Hlas je spojený s účtem kvůli omezení na jeden hlas a možnosti změny. Veřejnost ani běžná správa ankety nezobrazují, kdo pro co hlasoval. Nejde o anonymní hlasování. Neukládáme IP adresu ani údaje o prohlížeči.
Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci
[#166] Ticket Elesrazyběží - 95%. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost ještě trochu měnit. Uvítám vaše nápady. Aktuálně funguje napojení na kalendář, countdown, globální dotazník a trochu jsem s micinou doladily textace. Zbývá lepší reportovník a registrační form, ten se ale ustálí až s vyjasněním toho, jak pojednat srazové registrace Lz Mci
Kluci rozběhali komunikační modul z ET-312b na USB a jak jsou v ráži, dali se do implementace governoru.
Jan Tleleskač se moc nechytá, tak jsem podle Tormova zadání vymyslela Inteligentního Designéra. Lz
Neumím psát jako Torm ani jako Lizzina, jsem jen doktor, ale dal jsem pro vás takhle narychlo strukturu menu a rychlé popisky toho, co daná volba umožní nastavit. Někdy během víkendu k tomu Lizzina udělá i plakátek k vytištění a zalaminování :) Sgt.
Jo, kdo máte účet na Nyxu a Eleferno je vám sympatické, podpořte tam dole v anketě zřízení skupiny Elektrostimulace a další technické aspekty BDSM. Dík :) T.
Obrázky nového governoru pro ET-312b (a nejspíš i pro další řiditelné produkty ErosTecu) vyvolaly cosi jako záplavu otázek (aktuálně něco kolem devíti), primárně o étéčku jako takovém. Vypadá to, že lidi primárně používají tak 1/4 funkcí, které přístrojek má a umí. Neumím psát jako Torm ani jako Lizzina, jsem jen doktor, ale dal jsem pro vás takhle narychlo strukturu menu a rychlé popisky toho, co daná volba umožní nastavit. Někdy během víkendu k tomu Lizzina udělá i plakátek k vytištění a zalaminování :)
Kreslenky Teda Owena se evidentně líbí, co mne tedy zase tak úplně nepřekvapuje, zjevně se některým čtenářkám líbí stejně, jako se líbí mně. A jistě se líbí i spoustě pánů a ti nemusí být úplně technicky zaměření tak, jako mužská část redakce Eleferna. Ted kreslí fakt pěkné holky. A to prosím nijak moc bi nejsem, fakt že ne. Takže s prsy jsme se jakž takž vypořádali a dnes se mrkneme dolů.
Bacha na to, holky, na naše knoflíčky má Ted (a teda, nejen on) docela spadeno a k tomu velký zálusk. Ono to jde docela snadno pochopit, chlapi moc trpělivosti obvykle nemají a klitoris je něco jako quick trigger. Pokud vás přítel šimrá na pupíku, je to jistě skvělé, ale nějaké hlasitější reakce se dočká tak, vím já, za deset minut a bude to něco ve stylu "bude něco dalšího nebo si mám podat knížku?" Jo, poštěváček, to je jiný kafe. V Tedově případě tedy opravdu hodně jiný kafe. S přídavkem vneseného kofeinu, vylouhovaného kapalným kysličníkem uhličitým, extraktem kapsaicinu a nějakých dalších utajovaných přísad. A část toho kafe nebo jak to nazvat vám nakape přímo na hlavičku poštěváčku.
Tato recenze vyšla na Joannině recenzním blogu https://www.sexmachinereviews.co.uk/ Děkujeme za souhlas s převzetím a rozhodně doporučujeme k návštěvě. Překlad a redakční úprava Gábina, (c) Joanne Summers 26. května 2026
Některé vkládací elektrody jsou v teorii vynikající, ovšem praxe kulhá. Vypadají dobře, jsou dobře vyrobené, ale pak sedí trochu moc vysoko, trochu moc nízko nebo ne úplně tam, kde by je vaše buchta skutečně chtěla mít. To je problém, který posuvné pomůcky E-Stim Systems řeší, a po několika měsících s touhle si myslím, že to vyřešily docela brilantně.
Trik je ro absurdně jednoduchý. Místo toho, abyste mezi dvěma akltivními částmi nechali pevnou vzdálenost a doufali, že to bude akorát, vodivé posuvníky umožňují tuto vzdálenost upravit. Jednoduše řečeno, můžete aktivní částí elektrody pohybovat, dokud se správně nezarovná s bodem, který máte na mušce. Na papíře to nemusí znít dramaticky, ale pokud se jedná o stimulaci bodu G nebo prostaty, může pár milimetrů znamenat obrovský rozdíl. „Dost blízko“ je v pořádku pro plot venku na zahradě. Uvnitř vašeho těla je to mnohem méně působivé.
Bylo nebylo, kdesi uprostřed ničeho, stála chaloupka. Poměrně osamocená chalupka, vcelku úplně obyčejná, s pivní garáží a obývákem. Kánon by pravděpodobně žádal, aby chaloupku obývala čarodějnice, svraštělá, shrbená, s jedním vykotlaným zubem, zacuchanými vlasy a bradavicí na skobovitém nose, v téhle chalupce ale žádná čarodějnice nebydlela. A nebydlel v ní ani ohromný černý kocour se zeleně svítícíma očima. Nebydlel tam vlastně nikdo, alespoň ne trvale. Ona to byla spíš chata. A pokud se tam někdy vyskytoval perník, tak rozhodně ne ve formě základního stavebního materiálu.
A pak tu máme Jeníčka a Mařenku. Tedy Jeníčky a Mařenku. Tou začneme. Mařenka neměla buchtu ani v košíčku, ani v nůši, ani v batůžku, měla ji pod sukýnkou a pod poměrně symbolickými černými krajkovými kalhotkami. A nenesla ji babičce. Nesla ji jen tak. Ona ji vlastně nikdy neodkládala. Ona ani ta buchta nebyla tak úplně buchta. Buchty obvykle sedí jako buchty a dostat z nich nějaké aktivity není vůbec jednoduchá záležitost. Tahle buchta byla ale poměrně náročná na pozornost. A když měla pozornosti málo, dokázala se o ni poměrně razantně a nevybíravým způsobem přihlásit.
Tento text jsme s autorovým souhlasem převzali z ds-life.cz. Martine, díky! Mimochodem, ds-life.cz je zpátky a publikuje. Redakce Eleferna návštěvu rozhodně doporučuje. Nejen kvůli rozsáhlému archivu a systému tematických skupin, ale také proto, že déesko svého času patřilo k ikonám české BDSM scény. A my mu moc přejeme, aby se jí znovu stalo.
Po čase mi zase jeden článekm, tentokrát zde na Elefernu nedal, abych na něj nereagoval. Jedná se o text Pepa Smolík, Pišta Hufnágl a Ted Owen . V těch kreslenkách dostávají subiny docela nekonsensuální a tvrdou sodu, a jak již bylo zmíněno v jiném textu na Elefernu, patrně by s takovou péčí do pár hodin uhynuly. Autorka textu poměrně intimně popisuje, co se děje v hlavě (i jinde) submisivní masochistky, když se na kreslenky dívá a o nich ehm.... přemýšlí. Protože se však pozastavila nad mým konstatováním, že je mi těch kočen spíše líto, pojal jsem za potřebné vysvětlit pohled na tyto kreslenky z pohledu dominanta.
My holky to máme trochu jinak, než kluci. Prostě máme součástku, která vyžaduje poměrně pravidelné servisní prohlídky ve specializované dílně. Tamní technik či technička na to mají - krom dalších zajímavých věcí - i cosi jako hever, aby se k práci nemuseli moc ohýbat. Většina holek to moc nemusí, protože se u toho musí vysvléct do půl těla, ke všemu ještě do té méně obvyklé půli těla a na technika se vycapit. S nohama, roztaženýma jak to jen jde. Prostě tak, jak se obvykle ukazujete jen milenci nebo manželovi. Nic z toho ale obvykle technik - teda doktor - není. A nijak moc dobře si nevidíte, co tam ten chlápek vlastně dělá, jen to občas zastudí, občas zabolí, občas štípne. Ženské to berou jako nepříjemnou záležitost, podobně, jako měsíčky. Akorát ta prohlídka na gyndě je méně častá a vyřadí vás ze sexu jen na jeden večer. A někdy ani to ne.
Holení buchty je dnes vnímáno skoro jako samozřejmost, ale čím dál častěji se mluví o návratu k přirozenosti. Tenhle text je o pár aspektech, které mne jako doktorku napadají a o které bych se chtěla podělit. Rozhodně nechci sahat dermatologům ani venerologům do jejich domén, o kolegyních gynekoložkách nemluvě, vezmu to po vršku a zeširoka. Tohle je můj první text na Elefernu, prosím tedy o nějakou shovívavost, fakt nejsem matadorka. Jo, ať to zazní hned zkraje - nejsem vyholená.
Na zadrápnutí - jak se stalo, že se z původní ochranné bariéry stal estetický nepřítel číslo jedna? A proč se mnoha mladým klukům při pohledu na přírodní podobu klína nepostaví? Setrvejte u přijímačů.
V předchozím pokračování seriálu jsme si ve FreeCADu připravili první - a naprosto elementární - prototyp 3D dilda. Dnes pokročíme dále, model si vyexportujeme v podobě sítě, vhodné pro další zpracování a přesuneme se od FreeCADu do Bambu Studia, které jsme zvolili jako základní nástroj pro tento seriál. Připomínáme, že projekt je designovaný pro tisk na jednoduché a levné 3D filamentové tiskárně Bambu Lab A1mini.
Otevřeme si tedy v předchozím dílu seriálu vytvořený model a myší vyklikněme výsledek poslední operace (tou bylo doplnění zaoblení - Fillet). Pokud dodržíte zadaný postup, operace by vám měla vybrat celé těleso modelu. Následně v menu Soubor vyberte položku Exportovat (Ctrl-E) a jako v dialogu Exportovat soubor zvolte jako typ formát STL Mesh (.stl .ast). Soubor uložte jako STL.
Technická poznámka: STL označuje stereolitografii. Jde o popis povrchové geometrie 3D objektu, vytvořený z velmi vysokého množství trojúhelníků, spojených do polygonální sítě. Je důležité mít na paměti, že STL síť popisuje pouze a jen povrch modelu, nenese žádné informace o jeho vnitřní struktuře, materiálech, barvách ani texturách. Formát je široce podporován všemi výrobci 3D tiskáren a modelovacích programů, ovšem pozor - síť je fakticky needitovatelná.
Obří agregátor převážně ruských pornofotek a malých videí. Prakticky bez cenzury. Vkus některých fotek ponechme raději stranou, stejně tak, jako míru sebevědomí některých aktérek :)
Číst dál: Struktura menu ET-312b