Menu
Spokojeni?
Návody
Hlad po elektrodách mne donutil k sepsání návodu, který je dostupný pro opravdu každého dominanta, zvládajícího alespoň základní manuální dovednosti, případně disponujícího manuálně zručnou subinkou či submisivem (popisovanou elektrodu lze použít i jako rektální). Z diskuse zde na Elefernu i na srazech vyplývá častá bezradnost příznivců ES/ET, pokud se zhotovování či opatřování elektrod týká obecně a vaginálek zvlášť. Právě s ohledem na ně vzniknul tento pro někoho možná příliš podrobný návod. Konstrukce je snadno opakovatelná a vychází důsledně z materiálů a nářadí, běžně dostupných prakticky každému (mnohdy ovšem na úkor vzhledu, kvality či funkcionality).
Popsaná konstrukce vznikla vlastně náhodou - přihledání čehosi úplně jiného jsem v Hornbachu zabloudil do topenářské sekce, kde zrak elektroúchyla zaujala blyštící se měď. Topení se i v českých zemích už nějakou dobu sestavuje z měděných tvarovek, to jsem si přečetl už při stavbědomu, ale tvarovky samotné mne dosud nezaujaly - trubka jako trubka, na axiálníelektrodu se musí řezat po délce, na radiální nemá vhodné zakončení... Má :-) Vsortimentu existují i koncové záslepky, zvané víčka, z poctivé hlubokotažné mědia ve velmi solidní povrchové úpravě. A v bohatém sortimentu průměrů, cožvyřešilo i můj problém s nedostatkem dvojpólových véček pro, ehm, méně zkušenésubinky. Popisovaná konstrukce má průměr 18 mm.
Seržovy konstrukce mne dokopaly k tomu, abych se také podělil něčím z domácí elektrodílny. Nemám takové možnosti a ani um právníka nepasuje příliš k sofistikovaným konstrukcím, nicméně nadšení mnohé z toho vykompenzuje. Svého času jsem něco málo postavil z Amatérského rádia a také mi leccos zbylo v šuplících, tenhle nápad vznikl ale hodně narychlo. Svěráček na bradavky (a taky lupínky) jsem měl hotový už dávno a když se má polovička ze všech nejdražší dočetla na Elefernu o nepopsatelných slastech s ES/ET, zaimprovizoval jsem. Čelisti jsou prostě barbarsky omotané trafodrátem (asi 0.6 z neoznačené cívky) a konce jsou smotané dohromady. Původně jsem to ještě chtěl zafixovat tafixovým lepidlem, ale drží to i tak :-) Kouzlo přichází nakonec - jemným smirkem jsem na pracovní ploše sejmul smalt a hračka je hotová.
Nemumím bohužel změřit nebo posoudit proudovou hustotu, ale s půjčeným generátorkem od Torma to tropí hluku až až, a to jsem svorku nikterak moc neutahoval. Takže, pokud tenhle nápad někomu pomůže ve chvílích hmotné nouze o potřebnou hračku, splnil svůj účel. Všichni tu píšou hrajte si opatrně, proto se i já přidávám.
Kristy dodává: On Norbert dost kecá, bála jsem se příšerně, ale má to HODNĚ do sebe, ať už to jenom tak zlehounka vrní nebo to do té bradavky hryže. Možná by to ale příště chtělo nějakou tu vodivou pastu, takhle, kbyž mi Norbert ten svěráček povolil to vyloženě píchalo.
