Nové ELEFERNO

Web pro ty, kterým je život příliš těsný

Povídky


Texty v této kategorii jsou FIKCÍ. V převážné většině případů jde o díla našich čtenářů a uživatelů, zveřejňovaná jen s minimálními redakčními úpravami, gramatickou a stylistickou korekcí.

Vodní mlha jí smáčela šaty. Chodila po okraji fontány jako po kladině. Snažila se vzpomenout na gymnastickou sestavu z dětství. Krokové variace a obrat zpět, váha na levé, pravou vysoko zanožit, pomalu vzpřímit a pravou unožit, uchopit a přitáhnout k hlavě. Zarazila se. Jaký byl konec? Nemohla si vzpomenout a tak spustila zdviženou nohu a prostě seskočila. Ozval se uznalý potlesk německých turistů vracejících se do hotelu. Rozpačitě se rozhlédla kolem a s jemnou úklonou hlavy naznačila poděkování. Vzala boty, tašku a loudala se zpět k hotelu. Trochu se jí točila hlava. Sedla si na obrubník květinového záhonu. Teplý asfalt jí hřál do nohou. Začala pociťovat únavu dlouhého dne, ale o návratu domů neuvažovala. Dlaní zakryla zívnutí.

Číst dál: No nazdar II.

„Telefon, zvedněte to někdo!“, mumlala v polospánku. Zvonění neustávalo. Pomalu se posadila na posteli, spustila nohy na studenou podlahu a sbírala síly k přesunu do předsíně, odkud zvonění přicházelo. Hlava jí třeštila, každý krok působil bolest.

„ Jako by mě někdo zkopal,“ zhodnotila tiše svůj stav a šourala se s námahou po bytě.                
„ Prosím“ ozvala se zastřeným hlasem do telefonu.

Číst dál: No nazdar

            „Tak zítra naschle“, zahalekala statečně, když procházela kuchyní.

            „Naschle a nepřežeň to se souložením,“ ozvalo se z kuchyně, „ať jsi zítra k použití.“

            „Neměj péči,“ zamumala spíš pro sebe, protože věděla, že reagovat na kuchařské legrácky nemá smysl. Jenom by se s nimi do těch jejich oplzlých hrátek víc a více zaplétala. Dělali si z ní srandu, protože je bavilo, jak se červená. Nemohla si pomoci, zrudla okamžitě, jakmile se hovor stočil na ní. Nerada budila pozornost. Ve společnosti byla radši divák než herec.

            Vyběhla rychle po zašlapaných schodech do čtvrtého patra a vpadla do dámské zaměstnanecké šatny. Čtyři řady šedých plechových skřínek s různě pokřivenými dvířky. Podlaha plná poházených dámských nezbytností. Za čtyři roky co v hotelu pracovala, tu nikdo pořádně neuklízel. Štítivě prošla na konec místnosti, který osvětlovalo nemyté okno. Unaveně si sedla si na dřevěnou lavičku a s odporem z nohy odkopla zdravotní boty, které všechny musely nosit. I ta nejhezčí dívčí noha v nich vypadala tak nějak invalidně. Odvázala si zástěrku, vybrala z ní hrst drobných a položila je na poličku skřínky. Rozepnula boční zip černých šatů a opatrně si je přetahovala přes hlavu. Sykla bolestí, když se hrubá látka dotkla jejích bradavek a odřenin v podpaží.

Číst dál: Tak zítra nashle

         

Jako v transu dopadla na lavičku v šatně.

            „Co je s tebou, potkala si ducha?“ smály se jí kolegyně, „vypadáš úplně vytřeštěně.“

            „Ne, švába,“ odsekla a zajela hlavou do skřínky.

            „Prosím tě Eli, neblázni!“ domlouvaly jí, „barák je jimi prolezlej. Za ty roky už sis také mohla zvyknout. Nebuď pořád taková fajnovka,“ pokřikovaly na ní.

            „Kolik měl ten šváb nožiček?“ ozvala se starší kuchařka knedlíků. Všechny vybuchly v smích. Neodpověděla, cítila, jak rudne. Hbitě si přetáhla přes hlavu letní šaty. Vklouzla do kalhotek a spěšně sbírala svršky poházené na zemi. Nacpala je do plátěné tašky vlastní výroby. Rozhlédla se kolem, jestli něco nezapomněla. Jo, ubrus musí hodit do restaurace mezi špinavé prádlo. Vrchní by zase řval, kdyby ho tu někdo našel.

Číst dál: Tak zítra nashle (2)

Ako začať, klasicky úvodom. Patrilo by sa. Teda, láska kazí charakter. To je k formálnej štruktúre prológu zrejme všetko. Možno doplním iba jednu vec – sobota. Prečo práve sobota, prečo nie skôr alebo nakoniec nikdy?Zlý pocit sa dostavil už v stredu, ale dala som mu šancu – čo ak by po jednej, dvoch nociach jednoducho zmizol, emócie s odstupom času vyprchajú. Vyspať sa na to. Nepomohlo.V sobotu som si bola istá, že chyba sa stala a ak sa ju pokúsim napraviť, už nebudem mať aj tak čo stratiť. Horšie to už byť nemohlo.Prekvapil si ma, pán K., dal si mi šancu – s neistým výsledkom, ten nie je vlastne doteraz. Uvedomujem si, že takto to z tvojej strany pravdepodobne aj zostane. A tak som začala maličkostiam prikladať vysokú hodnotu... keď mi napíšeš, odpovieš na otázku alebo ma ponúkneš jedlom a pod.

Číst dál: Pán K

              Páteční selfbondage v latexovém catsuitu.

       

    Již od dob dospívání a s uvědoměním si, že jsem submisivní, jsem začala hledat na internetu nějaký přijatelný návod na sebesvázání. Jednoduchou, ale účinnou selfbondage.

    Při masturbací jsem si sama začala podvazovat provazem prsa, různě jě dráždila, trápila bradavky-kolíčky, později žabkami od zavěšení záclon. (Trochu dost za čarou.) Postupně jsem se dostala do fáze, že jsem bez této stimulace jen s velkou námahou a s vypětím sil dosahovala uspokojivého vyvrcholení.

    Věděla jsem, že existuje latex, ale nějak mě to nebralo a ani nepřitahovalo.

    Až při jedné příležitosti jsem měla možnost vyzkoušet si latexový korzet. Seděl mi víc, než jeho majitelce.

    Pocit to byl neskutečně krásný -- stažená, napřímená prsa, trochu i vzrušení... a  pomyšlení, jaké by to asi bylo, mít latexu na sobě víc... Nejlépe catsuit na holém těle, jak jinak! Bylo mi z toho pomyšlení až trochu slabo.

    V následujících dnech jsem strávila spoustu času tím, že jsem prohlížela stránky prodejců i výrobců kombinéz. Došlo mi, že je to docela drahá záležitost a není catsuit jako catsuit.

    Několikrát jsem už měla v nákupním košíku v internetovém shopu onu věc, která mě tak vrušovala, ale nikdy jsem v sobě nenašla odvahu nákup dokončit.

    Pak jsem narazila na inzerát nabízející černý catsuitek nový, nepoužitý, udělaný na míru, který zhruba odpovídal mé postavě, jen v prsou by mi měl být trochu těsnější. Po chvilce váhání, jestli mi opravdu bude. Po dalších pochybnostech jsem na inzerát odpověděla.

    Přešel týden dlouhého čekání, několikrát se mi o něm i zdálo, představovala jsem si i jak si ho budu moci vzít pod normální oblečení. Nakonec přišla SMS od České pošty, balík je připraven k vyzvednutí. Nemohla jsem se dočkat až ten den skončím v práci a balík vyzvednu.

    K mému zklamání to byl jenom docela malý balíček.

Číst dál: Páteční selfbondage v latexovém catsuitu

Za univerzitní knihovnou poklimbávalo pár študentů na jarním slunci, na vyhřáté trávě, na vzácně svěžím povětří.
    Mezi kopečkem s lavičkou a pásem neprůhledného, zlatě a bíle rozkvetlého roští oddělující park od chodníku a obyčejného, zaprášeného světa se uvelebila dvě děvčata, sice stranou od přímých všetečných pohledů, přesto ale pořád dost na očích zbytku parku.

    "Řekla jsem ti, že si máš oblíknout něco teplejšího. Nastydneš se mi."
    "A budeš mi vařit čaj a přikládat na kozenky obkládky?"
    "Dostaneš čípek!
    "Anooo...?" Tělo mírně oplácané pardálice se provokativně natáhlo ke svojí družce a ulehla zády na jejím klíně. Lokty se doširoka protáhla a upřela vzhůru do očí nad sebou pohled provokující kočky, vrtící se na čerstvě rozcupovaném divanu.  
    Jako slunce, které sešle na ředkvičky jen tak z nudy kroupy s kadencí kulometné palby se nad ní ty oči přimhouřily a rtů dvé jahůdek podobné výhružně dokončily slib:
    "Odleju ho do sklenice od hořčice. Bude z chilli omáčky a husího sádla."

Číst dál: Kočkování se o pomyslné vodítko

Když skončil její oblíbený pořad, vypnula televizi. Poručila mu, ať si klekne. V tu chvíli přestal být podložkou pod jejíma nohama a poslušně si klekl, čelem k ní a s hlavou sklopenou k podlaze. Bylo vidět, že má po několika hodinách ve stejné poloze otlačená kolena a lokty. Byla si jistá, že jej to musí docela bolet, ale stejně se neodvážil ani ceknout. Usmála se. Když spolu začínali, dělával větší problémy.

    Sáhla do výstřihu své těsné blůzky, mezi svá mladá pevná ňadra, a vytáhla malý klíček na řetízku, který tam schovávala. Všimla si jeho kradmého pohledu, jak opatrně sledoval, co jeho paní dělá.

    Nevychovanost! Prudce trhla za vodítko, které doposud pokojně spočívalo v jejím klíně. Otrok to nečekal a vyrazil ze sebe tlumený sten, když málem přepadl obličejem na zem. Přitáhla si ho nemilosrdně až mezi svá kolena. Když se jí zdálo, že otrok je v dostatečně vhodné pozici a příliš se nevrtí, poručila mu vstát a naklonila se k jeho přirození.

    On už věděl, co mu chce dělat a jeho srdce se rozbušilo. Byl si jistý, že Ji potěšil včerejší vzornou službou při úklidu Jejího bytu. Věděl, že jej za to čeká odměna a odměna teď byla v Jejích krásných hebkých rukou.

Číst dál: Zakázaný orgasmus

            Zvrácené touhy

    Potěš mě... Chceš vidět zájem a záblesk touhy v mých očích? Mám tajemství, nejniternější zvrácené myšlenky co se mi občas honí hlavou... No tak, paní by si přála aby ses pochlapil a přivedl mi děvku co ti bude viset na rtech a udělá ze sebe matraci.

    Chtěla by se pokochat pohledem jak jí máš jako hračku a pak za odměnu budeš pro paní hračkou ty sám. Chtěla bych abys mi přivedl dívku mladou, štíhlou, s menšími prsy ,dlouhými hnědými či blond vlasy a s nevinou naivní tváří... Vím, že bys chtěl starší, ale budeš se muset přemoct pro svojí paní a běda pokud by se ti pták nepostavil! Zažil bys výsměch a opovržení - dokonce bys od paní dostal pár ran přes zadek!

Číst dál: Zvrácené touhy

                                   FANTAZIE - Hrátky s amatérem

    Čekám na Tebe....
    Doma jsem si dopřála dlouhou sprchu, důkladně se oholila a namazala mlékem.... abych byla sametová pro Tebe.
    Přijel jsi, AHOJ a dál je to irelevantní. Nevnímám cestu, jen se těším až Tě budu moct políbit a dotýkat se Tě... přivonět si k Tvé kůži a dovolit si chtít Tě.
    Jsme v pokoji... svlékám si bundu i Ty se svlékáš, je ticho... Ty čekáš co já a já čekám co Ty uděláš.
    Lehce se usměji, olíznu rty, jeden krok k Tobě a vytahuji šátek... zavazuji Ti Tvé krásné oči... mrdavé oči, ty mě rajcují dostatečně.

Číst dál: FANTAZIE - Hrátky s amatérem

"Ahoj krásná paní!" "Nazdar, kecale!" Usedli ke stolu v prázdné hospodě. "Fredy, prosimtě, dvě polotmavý, teda jestli máš už votevříno..." "Hmm..." ozvalo se zpoza pípy...
    "Tak Jirka je pro, máme přijet, do výběru lidí kecat nebude, máme jeho důvěru. A podle nálady se k nám rád přidá..." "A když bude malér, tak nás předhodí tý svý smečce..." "To jsou mazlíci, jen ty z nich děláš krvelačný bestie..." "No jo, trochu přeháním, ale nechá je zavřený, dokud tam budem?"
"Neboj se furt, vždyť si chtěla jen hrát, ani tě neškrábla, teda, i proto, že Jirku rychle poslechla, to uznávám..." ušklíbla se Kamila a uhnula hospodskýmu, aby měly pivka jednodušší cestu na stůl.

Číst dál: Plány na víkend

    "Au!" sykl, když mu cévka projížděla svěračem močáku. 
    Ona se rozchichotala a následně její ústí namířila do umyvadla. 
    Zachvilku už proud téměř ustal a tak nastala ta veselejší část. 
    Položila ho na postel a cévku v teď už ztopořeném penisu zahákla za provázek visící od lustru, speciálně pro tuto příležitost spuštěný a pak odešla do kuchyně. 
    Když se vrátila s lahví šampusu v jedné ruce a trychtýřkem v druhé, už se trochu chvěl zimou. Oba věděli co bude následovat. 

Číst dál: Cévka

(...) Ne, nemylte se. Tim vycet sexualnich pomucek nekonci. Jeste chybel bicik. Ty vole, tak tohle uz jsem hodnotila onim znamym, z byvaleho totalitniho poradu Deset stupnu ke zlate, Kultura za pet set. Muj sukatel, jelikoz ja jsem se v ten okamzik sukatelkou rozhodne nazyvat nemohla...byla jsem proste vrzena do role submisivni - konecne promluvil: budu te bit bicikem po prdelce do desiti a ty musis pocitat rany. .....a sakra...jak mam pocitat, kdyz mam u huby sliny jak oprate a jazykem nemuzu diky micku hybat. No, divadlo pro sadistu zacalo. Nebyl hruby, necinil mi zadnou bolest. (...)

Číst dál: Můj sadista

Dívčí výchovná škola (6. část -- Poker)
 
   Těšil jsem se na večer. To, co mi říkal Radek, znělo dost zajímavě. Už jsem si zvykl, že byl přátelský a občas trochu ukecaný, takže když jsem potřeboval informace, věděl jsem, kam jít.
   „Kámo, ten poker je páráda,“ oznámil mi jednou u oběda mezi řečí, když jsem se ptal, jak tu učitelé tráví čas. „Vždycky se sejdem tak jednou za tejden ve společenský místnosti, pokuřujem doutníky a hrajem až do rána.“
   „To jako o peníze?“ opáčil jsem.
   „No tak trochu. Každej hráč má sebou čubku. Ty jako novej asi nějakou do začátku dostaneš, ale neboj, víš, jaký pěkný masíčko tady běhá,“ ušklíbl se. A já jen souhlasně kývnul. „Nehrajem ani tak o prachy, ale o osud těch čubek.“

Číst dál: Dívčí výchovná škola (6.část -- Poker)

Pošta

Nejsi přihlášen.

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 120 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 120

Kalendář

prosinec 2017
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
13 pro 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
14 pro 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
15 pro 2017
05:00 - 02:00
Workshop Jehly a Elektro
Ateliér
20 pro 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
21 pro 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
02892783
Statistik created: 2017-12-12T03:51:52+01:00