DEV...ELeferno

Omlouvám se všem, kdo rozumí rusky, ale ten klub se tak opravdu jmenuje, byť nemá vývěsku. Nachází se v Moskvě, na ulici Radio, kousek od Baumanovy techniky. Zvenči je omšelá tabule, hlásající něco jako Závodní klub moskevského závodu na výrobu vodky a vín, uvnitř je to pro znalce. Ale postupně. Je pozdní jaro, proto bude reportáž laděna komorně, žádný Iževsk.

Tato reportáž z ruského cyklu je svým způsobem vyjímečná. Není psána v Iževsku a není o profesionálech. Iževsku se ale nevyhneme, právě tam jsem se seznámil se Sašou, o němž budu psát.

Na návštěvu u pána Abú Abíba jsem se těšil celý podzim. Během své první návštěvy Iževska jsem si (hrubě neúspěšně) vsadil na jeho mazlíčka Fatimu, která se nakonec na bodovaném místě neumístila. I přes tento dílčí neúspěch jsme se s Abú Abíbem spřátelili ještě během inkriminované soutěže a v dalších dnech jsme si přes značný věkový rozdíl i potykali. Jeho pozvání domů jsem však nemohl vyhovět s ohledem na jiné záležitosti.

Obsah této reportáže není určen pro jedince se slabší psychikou. Popisovány budou praktiky a postupy, neslučitelné se zásadami bezpečnosti a oboustranného souhlasu, ke kterým se bdsm komunita hlásí. K jejich zveřejnění jsem se rozhodl až po delší úvaze - mělo by jít o varování před unáhleným postupem při přijímání nabídek spolupráce či zaměstnání v rizikových oblastech.

Po zralé úvaze jsme se rozhodli tento text neponechávat v běžně dostupné sekci - nově je proto limitován sekcí pro registrované.

Reportáž z iževského cyklu - tentokrát mají čtenáři unikátní možnost (která se již asi nebude opakovat) přečíst si rozhovor s obětí. Text z diktafonu byl hodně zkrácen, proto místy mohou být patrné švy.

-Hele, Jogi, nebude ti vadit, když si zapnu magnetofon ?
-Bude, ale co nadělám, než ti třikrát prověřovat ty tvoje články. Nahrávej, co chceš, ale stejně mi to pak dej přečíst, boss by mi vynadal.
-Děkuji za důvěru. Jogi, uvědomuješ si, že jsi nejznámějším Korejcem v České republice, hned po Kim Ir Senovi a Kim Čong Ilovi ?
-Pěkně děkuji za takové srovnání.... Hele, ty mne taháš za nos, viď ?
-Opravdu ne. Hromada lidí se mne ptá, jestli si vymýšlím, nebo jestli píšu o reáliích, ale většinou mi věří. Prozradíš jim něco o sobě ?
-Ono už je to stejně známé - víš co, já zveřejním mail na sebe, napiš si: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., pokud mi někdo bude chtít napsat, má možnost a pokud by si chtěl měnit zkušenosti nebo studijní materiál, tak to uvítám.
-Hele, Jogi, já to tam ale opravdu dám....

Iževsk je velké město, o kterém se toho až do doby nedávno minulé mnoho nevědělo. Není divu, tamní zbrojovka patří k největším na světě a o její existenci se příliš vědět nemělo. Tato reportáž ale nebude o zbrojovce - autorovi se podařilo navštívit exkluzivní sm klub, patřící jednomu ze členů městského magistrátu. Hned v úvodu ale buďtež učiněna některá konstatování a výstrahy:

okurky někdy nazývaných, přineslo jest i zájem nevídaný představitelů lidu píšícího v počtu dvou jedinců dostavivších se do klubu Bourák na akci již dříve mnohokráte zmíněnou. Produkt činnosti jejich uveden jest v díle Monitor tisku, autorem těchto řádek prací úmornou zplozeném a server umístěném. Pohovořmež tedy o článcích oněch tak, jak mému zraku se jeví.

Původní text napsal a zverejnil na BDSM.cz 28.1.2001 Honza Bondy

Navzdory předpokladům přijíždím k Argentě dostatečně včas, daří se mi obsadit poslední místo k parkování. Ve dveřích se zdravím s Aradií, kabát mizí v šatně, vítá mě XDom, na pultu je stovka jmenovek s přezdívkami, téměř nečekaně nacházím i tu svoji - při frekvenci mých výskytů na Internetu bych bez dopomoci ohlášeného vystoupení měl šanci na účast snad v některém z příštích století...

Cestou ke stolu se zdravím s několika přáteli, vybaluji rekvizity, vhodná je sotva polovina, obhlížíme "jeviště", přivezená konstrukce je výborná - avšak bohužel příliš nízká - snad by se hodila pro některé z příštích vystoupení, osvětlení by potřebovalo drobnou úpravu - narychlo by byla snadno proveditelná kamenem (zavrhujeme) - zvládnout se dají i horší problémy.

Domlouváme časový rozvrh, scénky odsouváme před půlnoc - kdyby chtěl vystoupit i někdo další. Zahlédnu několik dalších známých tváří, naprostou většinu lidí však vidím poprvé (není-li tomu tak omlouvám se za svojí n.e.m.o.ž.n.o.u paměť na tváře), překvapuje mě nevídaný - nečekaně vysoký podíl žen a dívek.