DEV...ELeferno

S ohledem na šílící počasí, v němž běžné dělení času na čtyři roční období přestává mít smysl (hlavně to jaro nějak začíná zapomínat přicházet) se čím dál tím víc zamýšlím nad výrazným zjednodušením kalendáře. Namísto okoukaného jara, léta podzimu a zimy bych doporučoval zavést období bílých nesmyslů a období zelených nesmyslů, doplněných nesmysly růžovými.

Na úchylech je mi zásadně sympatická jedna věc - dají se poměrně snadno svést ke každé špatnosti, která vypadá jen trochu zajímavě. Pokud navíc hrozí dobré najedení, pobavení sebe, případně okolí nebo libovolná kombinace z řečeného, je úspěch zaručen.

Některé maily, které dostávám stojí za přemýšlení. Třeba ten od srazového nováčka, navýsost udiveného faktem, že na úchylném srazu, na který se natěšen a v očekávání nezapomenutelných dojmů vypravil sedí tlupa osob, které jako by vypadly z IT Crowd a řeči, které vedou nejsou od Ajťáků nijak daleko.

Mám doma jeden diář. Zvláštní diář, protože záznamy v něm ubývají, místo aby přibývaly. A s každým záznamem, který z diáře zmizí se ozve hlasité bouchnutí, jak upadne jeden (a leckdy nejeden) kámen ze srdce.

Atypický název dnešního přípondělníku a neméně atypická doba jeho zveřejnění jsou dány tím, že pondělí bude dnem přípravy projektu, který nelze odložit ani přesunout.

Jednou do roka se velká část populace promění v úchyly...

Opravdu. Nakoupí nebo upletou z proutí košíkářských vrb cosi, čemu říkají pomlázky a pak - dle míry vlastní sociální inteligence - zrealizují to, po čem celý rok více či méně marně toužili. Tedy to, že zmrskají ty ženy a dívky ve svém okolí, které je nějakým způsobem osluvují či zajímají. Nebo taky všechny, s vědomím, že si zase celý rok neplácnou :-)

Dnešní přípondělník je rázu ryze soukromého a nemusíte si dělat starosti, pokud nevíte, o čem je řeč.

Biftek - jak mnoho se skrývá v tom slově. I brutální jednodušení původního beef steak, tedy kravský stejk (tady zase pro změnu brutálně zjednodušuji já a nemálo se těším, jak zase budou jazykystky vřískat - ahoj Modroočko), i pastva pro oči, nos i jazyk, i nespočet variací na téma přípravy. A také nespočet variací, jak z krásného kusu svíčkové, vysokého roštěnce nebo i zadního z mladého býčka udělat obtížně poživatelný šedý, do konzistence gumové rohože utrápený plát bílkoviny, nepřeživší brutální mučení pacholkem [Paroubkovým] kdesi v hloubi temné, umaštěné, přepáleným sprostým tukem matně se lesknoucí kuchyně.

Před dávnými a dávnými lety si v jedné daleké, od center civilizace vzdálené budoucí střediskové obci koupil úchyl auto. Úchyl se sám považoval za poněkud netuctového a auto si též koupil poněkud netuctové - od stařičkého právníka, u kterého v té době bydlel a jehož dcera emigrovala do Švédska si koupil cosi v té době nevídaného - Simcu 1300, barvy hluboké mořské modři.

Před dávnými a dávnými lety si v jedné daleké, od center civilizace vzdálené budoucí střediskové obci mladý začínající úchyl udělal řidičský průkaz. Dnes už je to promlčeno, ale onen mladý začínající úchyl v té době již drahnou dobu vlastnil cosi dnes již nevídaného, motocykl ČZ 125 F, neskutečně pohodlnou zmenšeninu dnešních chopperů s vysokými řídítky a nízkým posezem za kapkovitou nádrží. Pravda, prošedivělým, ve větru vlajícím vousem ani bandanou jen stěží vousy ochmýřený mladý úchyl nedisponoval, o mocném teřiše pohodlně rozloženém na kapkovité nádrži nemluvě. Vůdčí list si pak pořídil pouze a výlučně k tomu účelu, aby mohl dojíždět do míle a míle vzdáleného maloměsta, ležícího za Červenohorským a Ramzovským sedlem za dívkou svého srdce. Cesta i na pohodllném chopperu to bývala dlouhá a krušná a mnohokráte vzbudil mladý úchyl pohoršení turistů, když na vrcholu sedla pod Ramzovou hbitě seskočil z nízkého posezu za kapkovitou nádrží a se spuštěnými kalhotami ochlazoval pálící hýždě, ba i ánus ve zbytcích závějí, přetrvávajících v těch místech do časného léta. Dívka úchylova srdce pak soucitně ona místa natírala hojivými mastmi a pronášejíc (na ta transgresiva jednou doplatím) přitom soucitná slova, želela mladého úchyla slovy i skutky.