Nové ELEFERNO

Web pro ty, kterým je život příliš těsný

Přípondělníky

Namísto zamýšleného úchylení jsem většinu víkendu strávil mezi kočkami. V útulku. Krom toho, že mám doma dalšího kocoura s nevalnou prognózou (tentokrát, zaplaťpříroda, vinou stáří) jsem vyčistil několik desítek uší, napíchal skoro padesát dávek quadricatu, vykapal spoustu zahnisaných očí, vystříhal zplstnatělé srsti na jeden větší norský rolák a pokusil se vyčistit a v úspěšnějších případech i převázat pár ošklivých ran, většinou od aut, broků (v jednom případě kulky) a zubů. A taky od věcí, které tu nechci popisovat, ale v jejichž případě bych danému člověku umyl tvář kyselinou.

Číst dál: Přípondělník o kočkách - jiný

Pro vzdálené země mám slabost od mládí. Číst jsem se (s vydatnou pomocí dědečka, který se v té době vrátil po dvanácti letech z okružní cesty po bolševických  vězeních v Leopoldově, Mírově a Valdicích, když soudruzi zjistili, že není vlastizrádce ani nepřítel lidu) naučil poměrně brzy  - daleko před školou, ale ještě předtím patřil k mým nejoblíbenějším věcem atlas. Ty barevné obrázky, o kterých mi děda vykládal, že ukazují vzdálené země, pohoří a moře mne zvláštním způsobem fascinovaly.

Číst dál: Přípondělník o zemích vzdálených

Bratr Lu-Tze má zajímavou profesi - je totiž mnichem historie a stará se o to, aby čas tekl tak, jak má, aby se události dály ve správný okamžik a správným způsobem a mimo jiné i o to, aby se s časem neplýtvalo. To proto, že je spousta situací, ve kterých čas zoufale chybí. Hlava a zakladatel jeho řádu, Wen Věčně Žasnoucí k tomu účelu vymyslel něco jako futrál na čas, do kterého se podobně jako do roztočeného setrvačníku dá rezervní čas uložit a v případě potřeby znovu použít, kunktátor se to jmenuje. Pokud tuhle Pratchettovu knížku zatím neznáte a zajímají vás pohádky bratří Grimmů, je nejvyšší čas si ji přečíst.

Číst dál: Přípondělník o zlodějích času

Krátce poté, co uhlí přestalo být zelené a Ghhrgk! s Affff! mě nejdřív přestali zvát na přesličkovici a pak odešli na druhou stranu duhového mostu dělat ropu začaly být počítače personální. A do té doby neveřejní a zakonspirovaní úchylové jich začali využívat ke svému prospěchu. Využívali je nejdřív ke sdružování, pak k pomlouvání jiných úchylů a nakonec i k pářícím - oprava, párovacím - aktivitám.

Číst dál: Přípondělník o svérázu národního lovu subinek

Petrolejové lampyPetrolejová lampa byla v horách, kde jsem se narodil životní nutností - už kvůli tomu, že jediné primární vedení 10 kV byly návaly mokrého sněhu vyřadit z provozu i třikrát do týdne a výjezdní brigáda Východočeských rozvodných závodů terminální uzly distribuční sítě nn opravuje jako poslední. Po vybudování primárky 35 kV a zasmyčkování se problémy omezily, nicméně petrolejka sloužila i nadále jako záskokový zdroj světla, zejména když socialistické plánování opět podcenilo výrobu baterií. Ostatně, do školy jsem chodil do městečka, v němž se narodil  autor Petrolejových lamp a Vejrychův statek patří dosud k mým oblíbeným místům.  Novou petrolejku jsem domů pořídil při předloňských sněhových kalamitách, které dosáhly až do podhůří a je zajímavé, že při hoření voní úplně stejně, i když místo petroleje jede na lampový olej.
Plynové lampy svého času dělaly ze Starého města pražského a Malé strany luxusní místo pro noční procházky. Na Malé straně přežily až do roku 1985 a s Renčou jsme byli u zhasnutí poslední z nich, na Loretánském náměstí. Pokud by některé z těch kandelábrů byly schopné vyprávět novinářům o tom, co viděly, musel bych je vlastnoručně zastřelit :-)
Lampy, o kterých chci psát k osvětlení neslouží, i když jsou moderní (tedy relativně moderní), poháněné elektrickým proudem. ["Děkuji, Diano",  poznamenal inženýr Křižík duchem nepřítomen]. Nejsou, pravda, na krásně leštěných ořechových, ebonitových či mahagonových soklech, jako jejich předchůdkyně z Telefunkenu či Blaupunktu, sedí na celkem triviálním šasi z lisovaného plechu, cuprexu a hliníkové tyčoviny, nicméně při pohledu na ně oko elektronikovo zjihne. Jednoduchoučký plošný spoj, čitelný z obou stran, součástky, nepřipomínající rozsypanou rýži a pájené jen na jedné straně desky a lampy. Ne, LAMPY. Čtyři dvojité triody E88CC, tři ruské výkonové pentody 6P15P a německá obrazovka B6S1. Dohromady to tvoří diadynamický přístroj, nazvaný polskými výrobci vynalézavě DIadynamic. DD6. Podařilo se mi získat dva, za cenu, připomínající cenu šrotu. Žít budou oba, stačilo je povyčišťovat, vyndat, rozebrat, vymýt a zkompletovat totálně zčernalé isostaty (to už není práce pro moje olšové prsty) a vyčistit zčernalá kontaktní pérka v paticích pentod. Jediné, co kazí radost z nové eleferní akvizice jsou tak obě obrazovky - ta jedna je zavzdušněná, ta druhá už má opravdu hodně vyčerpanou katodu a obrázek na ní je spíše duchem zašlé slávy. Nepřekáží někomu doma osciloskopická obrazovka s šesticentimetrovým stínítkem, symetrickým vychylováním a nízkým anodovým napětím 500 V ? Ideálně B6S1 z RFT. Docela dobře za ni zaplatím.

Na dvě dívky v jednom pyžamu jsme už vzpomínali, toto ale nemá být pokus o vykrádání vlastních nápadů ani o extenzi úlohy na větší počet subjektů. Toto je jiný pohled na první elektrosraz v BDSM klubu, než obvyklý pohled publicistický.

Číst dál: Přípondělník o třech dívkách na jednom stole

Slovo para pochází z řečtiny a v pozici předpony označuje cosi blízkého, sousedícího, vedle ležícího nebo procházejícího. Následníci a žáci Aeskulapiovi pak tuto předponu začali používat ve významu odlišnosti, nenormality stavu, následníci a žáci Džabírovi navíc ve smyslu odvozenosti od výchozí látky. Ještě jiní žáci a následníci DaVinciho si pak onu předponu osobovali k cílům a účelům, které zmíním později.

Číst dál: Přípondělník o para... para... prostě paravěcech. 

Krátká přeprška se změnila v drobné a nepřestávající mrholení. Dlažba, oslizlá vlhkostí jen jakoby neochotně začala odrážet nazelenalé světlo plynových luceren, nabývajících zvolna navrch v souboji s rychle nadcházejícícm soumrakem. Kolem lamp se v nízkých cárech mlhy rozzářila matná světelná kola a z temných stínů mezi nimi se ztichlou a opuštěnou ulicí rozlehly pomalé kroky.

Číst dál: Přípondělník o věcech, které nejsou z tohoto světa

Upozornění:

Tento text obsahuje spoustu nenormativní lexiky, idiomatických slovních vazeb a terminologie, která může poškodit vaši duševní rovnováhu.

Číst dál: Přípondělník o nepochopitelnostech

Když byla moje prababička ve věku mých mladičkých kamarádek, dle všeho vůbec nic netušila o tom, že k orgasmu si lze, mimo vlastních prstů, několika předmětů vhodného tvaru a zcela jiného plánovaného použití, případně rychlého šlapání na šicím stroji Singer dopomoci i speciálně k tomu určenými pomůckami. Ty se - ostatně - získávaly poměrně obtížně u diskrétních výrobců a byly zhotovovány individuálně z drahých a luxusních materiálů jako slonovina, jadeit nebo drahá dřeva, leckdy potažená i jemnou kozinkou či jelenicí a technologie, užité k úpravě povrchu byly vpravdě technologiemi šperkařskými.


 

Číst dál: Přípondělník nejen o vibrátorech

Postoupil jsem do dalšího levelu. Fakt. Z tatínka a strýčka se mi podařilo postoupit na úroveň dědečka, což u Lenky vyvolalo nekontrolovatelné záchvaty smíchu a u dětiček jistou dávku nepochopení, jak to možné, že ony o tom nevědí.

Číst dál: Přípondělník o dědcích

Pozor - nejde o solanku, ale o soljanku, což je polévka. Z nálevu (rassolu) kvašených okurek a spoustou chutných věcí v něm. Důkaz sporem o tom, že pohádka o pejskovi a kočičce, kteří se snažili uvařit dort má víc, než jedno řešení. Do soljanky patří tři druhy masa, tři druhy uzeniny, tři druhy zeleniny (navíc kromě těch okurek, z nichž pochází nálev), olivy a spousta cibule, česneku, pepře a papriky. S černým chlebem a lžící zakysané smetany, vytvářející po zamíchání  karmínově zabarvená mastná oka na povrchu polévky v misce jde o jednu z nejchutnějších ruských polévek.Navrch se pak pokládá tenoučký plátek citrónu.

Asociace úchylné společnosti se soljankou vznikla v průběhu minulých dnů. Dozvěděl jsem se - mimo jiné - že neexistuji a že jsem obchodním trikem Šorochovým, zaměřeným na zvýšení prodejnosti elektrohraček a potkal jsem spoustu lidí. Ta, namíchána dohromady poskytne cosi, velmi soljance podobného (odhlédneme-li od věcí a osob, které by příčetný jedinec nikdy do směsi nepřidal, ani kdyby šlo o jed na krysy). Komponenty si doplní každý sám dle své vlastní libosti, zkušenosti a fantazie, jen ten citrónek si dovolím doplnit sám. Tady je:

Známý a šikovný úchyl se nedávno nechal v telefonu (na otázku po tom, co právě dělá) slyšet, že mu zrovna na stole stydne hrnec spermatu.

aneb jak by taky mohl vypadat rozhovor se sousedem v místě bydliště :-)

Číst dál: Přípondělník formou nerozhovoru

Pokud nemá člověk rád pastely a kromě nich šarlatové odstíny červené, neměl by svlíkat cizí ženský :-)
To bylo meritum sdělení a nyní podrobněji.

Číst dál: Přípondělník o růžových nesmyslech

Pošta

Nejsi přihlášen.

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 386 uživatelů
Evka online 0
Členů: 1 / Hostí: 385

Kalendář

září 2017
Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
27 zář 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
28 zář 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
29 zář 2017
05:00 - 02:00
Spanking Workshop
Ateliér
04 říj 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
05 říj 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
02639454
Statistik created: 2017-09-22T15:27:40+02:00