Menu
Spokojeni?
Abstrakt: Život nejsou jen hrátky a rozkoše....
Polemika o smyslu bdsm ...
Jmenuju se Jirka Nebeský a kromě jiného mám rád sociologii, a tak mě před dvěma lety napadlo prozkoumat ze sociologického pohledu BDSM stránky, protože kromě dalšího jiného mám rád i BDSM.
Nechci tu probírat, k čemu jsem došel ze sociologického hlediska, to by bylo hodně speciální (jakmile text vyjde, umístím ho na Mezisíti a odkaz třeba prostřednictvím bdsm.cz zveřejním), ale chci probrat jedno téma, které mi připadá hodné uvažování.
Pokud to trochu zjednoduším, osobní vyznání těch, kteří se nějak identifikují se zkratkou BDSM, sice často mluví o nepochopení, kterého se BDSM dostává ze strany "sexuální většiny", ale zatím jsem v těchto textech nenarazil na žádný jasný příklad takového nepochopení. Zdá se mi, že ten zápas "proč nejsem normální?" se odehrává jen v hlavách těch, kteří jsou BDSM pozitivní, a na "většinu" je jen promítán, protože "většinu" většinou :-) vůbec nezajímá, jestli někdo je či není "na rákosky" a "na provazy".
Když se s trochou odstupu začtete do těch nestimulačních (nemasturbačních :-) textů na BDSM serverech, zjistíte, že se tu dost otevřeně prezentuje BDSM jako svého druhu víra. Když píšu "se tu prezentuje", nemyslím tím, že to někdo plánuje a vědomě vytváří, spíš k tomu prostě vývoj "sám od sebe" spěje. Všiměte si, jaký důraz se klade na moment obrácení (= coming out) a jak se BDSM prezentuje jako cesta ke spáse ("všichni jsou BDSM, jen to o sobě někdo ještě neví, a někdo už ví" = ten je osvícený) atd.
Často se mluví o nutnosti tolerance (ze strany "většiny") a o tom, jak by celá společnost měla BDSM respektovat. A občas se vede paralela s BDSM a homosexualitou. "Nepatříme do blázince, jsme také normální." Osobně ale nevím, že by někoho kvůli BDSM zavírali do blázince, dokonce ani že by se mu někdo poškleboval kvůli přiznané orientaci (hezky to vyjádřil jeden pisatel takového vyznání: "A co stalo, když jsem provedl svůj coming out? Nestalo se nic, všichni řekli, že je to moje věc.").
BDSM komunita jako místo k seznámení stejně sexuálně naladěných - to je pochopitený cíl, ale mně se zdá, že textově aktivní část vyznavačů BDSM směřuje k něčemu většímu - k BDSM jako vyjímečnosti.
Je to tak, nebo se mýlím?