DEV...ELeferno

Abstrakt: Teorie a praxe safe, sane a consensual BDSM vztahu, část 5.

Tato kapitola je jádrem celého článku o BDSM vztazích. Již jsem výše uvedl, že dominance a submise je nesmírně silná magie duše. Dynamika BDSM vztahů postupně pohlcuje duši člověka a stává se víc než jen příjemnou hrou, stává se životním stylem, životní filozofií a nezřídka i duchovní cestou a náboženstvím.

Tato nesmírná energie sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Je prostě nesmírně silná. Může se stát klíčem k celoživotnímu štěstí a zdrojem energie potřebným k překonávání životních nesnází a problémů. Ale také se může stát ničivou destruktivní silou, jež může člověka srazit až na samé dno zoufalství a případně i fyzicky takto zničeného člověka zahubit. Je proto třeba, aby každý, kdo se rozhodne své erotické představy a sny realizovat a uvolnit tak tuto energii, byl obeznámem s jejími mechanismy a alespoň v hrubých obrysech s touto energií uměl zacházet.

Takže tedy  - co je to dominance ve světle výše uvedeného?

Dominance je touha vykonávat kontrolu nad partnerem, jenž dal k tomu souhlas, za účelem vzájemného obohacení obou partnerů.

Konsensualita, konsensus, vzájemný souhlas, je základním a prvním zákonem DS vztahů. Výslovný souhlas udělený na základě vzájemné informovanosti tvoří hranici mezi brutalitou a BDSM. Oba partneři musejí dát dobrovolně a s plným vědomým svůj souhlas k DS aktvitě ještě před jejím začátkem

POZOR! Výše uvedené platí nejenom ve fyzických nebo sexuálních aktivitách. Platí to o komunikaci na všech úrovních. Pokud nemáte se submisivem vztah, nemáte právo očekávat jeho či její submisivní chování vůči vám. Toto pravidlo bývá také nejčastěji porušováno.

Dominantně-submisivní vztah je o vzájemném obohacování. Není to o tom, že submisivní jedinec dává a dominantní jedinec bere. Jedná se o předání moci.

Předání moci je posílení moci dominantního jedince tím, že se submisivní jedinec podřídí jeho či její nadvládě. Předání moci je konsensuální a musí se důkladně prodiskutovat. Hloubka podrobení ze strany submisivního jedince je ekvivalentní míře odpovědnosti, kterou na sebe bere dominantní jedinec.

Ze všeho, co bylo dosud uvedeno, vyplývá následující:

Tři základní pravidla BDSM:

• Safe
• sane
• consensual

Tři úhelné kameny budování úspěšného BDSM vztahu:

• oboustranná důvěra
• oboustranná odpovědnost
• komunikace

Tři základní pravidla BDSM jsme již probrali ze všech stran. Nyní něco o úhelných kamenech BDSM vztahu.

Úspěšný D/s vztah je stavba, jež musí být budována na solidních základech. Nyní předpokládejme, že pravidla safe, sane a consensual jsme již přijali za svá a ptáme se, co dál. Nemusíme být zamilovaní (i když D/s vztah, jenž je zároveň velkou celoživotní láskou, je samozřejmě ideální situace), ale musíme se navzájem respektovat, musíme k sobě cítit alespoň přátelskou náklonnost a musíme budovat vztah založený na důvěře, odpovědnosti a komunikaci.

Na první pohled se zdá, že důvěru si musí získat především dominantní partner u submisivního partnera a že dominantní partner musí především mít odpovědnost. Není tomu tak. Oba partneři si musejí důvěřovat vzájemně a musejí pociťovat vzájemnou odpovědnost. Submisivní partner musí důvěřovat dominantnímu partnerovi, že tento nezneužije zranitelnost submisivního partnera, ať již fyzickou, či psychologickou. Ale i dominantní partner musí důvěřovat submisivnímu partnerovi. Tím, že provozuje se submisivním partnerem aktivity, které v případě, že by byly považovány za nekonsensuální, mohly by jej přivést do nejrůznějších problémů, se do značné míry vydává submisivnímu partnerovi do rukou. Je jasné, že důvěra musí být oboustranná.

Stejně je tomu tak i s odpovědností. Dominantní partner nesmí zneužít důvěry submisivního partnera. Do značné míry přebírá odpovědnost za jeho mnohdy pochroumanou duši. Přebírá odpovědnost za to, aby se submisivní partner cítil dobře, za to, aby BDSM pro něj bylo zdrojem radosti a léčivé energie, aby jej tato energie naopak nezničila. Přebírá odpovědnost za jeho či její sny a touhy. A submisivní partner rovněž přebírá svůj díl odpovědnosti. Tím, že se dobrovolně podřídí dominantnímu partnerovi, stává se tomuto partnerovi odpovědným za své činy i myšlenky. V případě, že dojde ve vztahu k nepohodě a uvolněná energie jej negativně zasáhne, submisivní partner by neměl dát hned průchod svému zklamání, vzteku nebo uraženosti a měl by naopak s dominantním partnerem komunikovat o tom, proč k této situaci došlo.

A nyní je tu komunikace. Komunikace je opět nesmírně důležitá součást úspěšného BDSM vztahu. Aby si partneři dobře porozuměli, aby znali své preference i limity, aby se lépe poznali a v neposlední řadě aby se nezi nimi prohlubovala důvěra a přátelství, je třeba, aby co nejvíce komunikovali. Aby komunikovali poctivě, upřímně a otevřeně. V BDSM komunikaci není místo pro předstírání něčeho, co není. Není zde místo pro zastírání a hraní si na někoho, kým dotyčný jedinec není. Veškerá faleš, neupřímnost, nepoctivost se negativně projeví ve všech vztazích, ale v DS vztahu se projeví brzy a s nebývalou intenzitou a zasáhne oba partnery velmi prudce.

Je důležité komunikovat o tom, co cítíme, co prožíváme, o svých názorech. Může se například stát, že BDSM aktivita, jež nám jednoho dne přišla vzrušující, nás druhý den neláká nebo nám přijde dokonce nepřijatelná. Intenzita naší touhy po podrobení nebo vládě kolísá. To je zcela normální.  Nemá smysl obviňovat sebe ani svého partnera. Nemá smysl pociťovat vinu za své pocity. Za neupřímnost ano.  Nemá smysl se mračit a odmítat prozradit důvod našeho rozladění. DS vztahy jsou školou asertivní komunikace par excellence.

Mimo komunikace o našem momentálním naladění je třeba komunikovat o našich zálibách a preferencích obecně. Oba partneři by si měli sdělit, jaké praktiky je lákají a jaké ne. A zejména jaké praktiky jsou pro ně zcela nepřijatelné. A dominantní partner musí respektovat tato prohlášení submisivního partnera. Manipulativní a posměšné reakce na upřímně projevené názory submisivního partnera jsou nepřijatelné a dominantního partnera kvalifikují jako "wannabe".

Protože v DS vztahu je submisivní partner zpravidla ten zranitelnější, je třeba, aby dominantní partner byl dostatečně citlivý a uvědomil si, jaké má submisivní jedinec potřeby a obavy.

Co potřebuje submisivní jedinec od dominanta?

• Submisivní jedinec se potřebuje cítit v bezpečí. Submisivní jedinec se vydává do rukou dominantního partnera tím, že se svěřuje se svými nejtajnějšími touhami a obavami, že mu otevírá svou duši. Čili než toto učiní, musí mít naprostou jistotu, že dominant této důvěry nezneužije. To může nějakou dobu trvat. Dokonce i poté, co se submisiv takto vydá do rukou dominantního partnera, potřebuje být ujišťován o tom, že je v bezpečí.
• Submisivní partner potřebuje cítit, že dominantní partner jej přijímá jako celistvou osobnost. Že jej přijímá jako přítele či přítelkyni, milence či milenku, svého druha i submisiva. Ale také, že přijímá ostatní role, které submisiv v životě hraje - role rodiče, zaměstnance či zaměstnavatele, syna či dcery apod.
• Submisivní jedinec potřebuje mít jasně vymezené limity. Submisivní partner musí vědět, co od něj dominantní partner očekává a taky to, že dominantní partner respektuje jeho či její limity.
• Submisivní partner potřebuje, aby dominantní partner byl konzistentní, stabilní osobnost. Potřebuje vědět, že dominant myslí vážně to, co řekne a že dnešní pravidla budou platit i zítra. Smíšené a nejednoznačné signály jsou stresující a traumatizující.
• Submisivní partner - ale zde je třeba říci, že oba partneři - by měli zkoušet rozšiřovat své hranice a limity.
• Submisivní partner se potřebuje učit od dominantního. Platí to, co v předchozím bodě. Oba partneři by se měli od sebe učit navzájem. BDSM je duchovní cesta, náročná i obohacující pro oba partnery.
• Oba partneři potřebují vzájemné potvrzení a povzbuzení.
• Submisivní partner potřebuje prostor k sebevyjádření. A to i k vyjádření negativních pocitů, jež může pociťovat. Je přirozené, že se dominantního partnera obává, obává se nepohody a ztráty přízně. Dominantní partner by měl vždy vytvořit prostor pro to, aby submisivní partner mohl komunikovat otevřeně a upřímně, bez obav ze ztráty lásky svého dominanta.
• Oba partneři by  měli mít schopnost učit se ze svých chyb.
• Submisivní partner potřebuje odpuštění, když dominantního partnera zklame. Bohužel, příliš často vidíme, že dominantní jedinci mají tendenci řešit nepohody a konflikty, jež nutně ve vztahu vyvstanou, rozchodem. Tento rozchod zasáhne oba jedince a v DS vztazích je pociťován, zejména ze strany submisivního partnera, velmi bolestivě. Podstatně lepší je tyto nepohody řešit komunikací, nebo - je-li provinění submisivního partnera zcela zřejmé - jeho potrestáním a následným odpuštěním. Trest, pokání a odpuštění jsou samozřejmé prvky v DS vztazích.
• Submisivní partner potřebuje cítit, že k úspěchu vztahu svým dílem přispívá. Pokud tento pocit nemá, zanechá to v něm pocit zbytečnosti a toho, že je nepotřebný a víceméně trpěný. Toto jsou velmi zhoubné pocity. Dominance neznamená, že svému partneru očkujeme pocity zbytečnosti a méněcennosti, že jej emocionálně týráme. Takové týrání může vyustít v pocity méněcennosti, zbytečnosti a deprese a je v rozporu s požadavkem, aby všechny BDSM aktivity byly sane. (O emocionálním týrání jako BDSM praktice viz kapitolu Tvrdé aspekty BDSM)
• Submisivní partner musí mít možnost těšit se z úspěchu. O psychologických aspektech platí to, co v předešlém odstavci. Dominance neznamená, že svému partnerovi odepřeme zážitek vychutnání úspěchu (jeden z nejslastnějších lidských prožitků).
• Submisivní partner se musí cítit milovaný, respektovaný jako lidská bytost a ochraňovaný. 

Jaké vlastnosti charakterizují dobrou Paní? Jsou to:

• Sebeovládání. Dobrá Paní se vždy ovládá a nikdy netrestá ve vzteku. Neměla by křičet a uchylovat se k hrubostem a vulgárnímu slovníku. Pokud se již stane, že se rozzlobí, měla by se uklidnit o samotě. Pokud není schopna ovládnout sama sebe, jak chce vládnout jiným?
• Kreativita. Naším vyprávěním se jako červená nit táhne myšlenka, že BDSM je tvůrčí činnost.
• Lidskost a soucit.
• Konzistence, stabilita osobnosti.

Pravidla DS vztahu

Často se setkávám s názorem "Toto není podle DS pravidel". Podle podobných názorů existuje jakýsi centrální kodex BDSM pravidel, závazných pro všechny, kteří se začnou BDSM zabývat. Většina profesionálních domin má svůj "výchovný řád", soubor tvrdých pravidel pro submisivní klienty, který tito klienti musejí respektovat. Nicméně, všechny tyto výchovné řády jsou pouze pravidly určité konkrétní dominy. BDSM jako způsob prožívání erotických fantazií, případně životní styl, nemá žádná standardní pravidla, s výjimkou základních pravidel - safe, sane a consensual. BDSM vztah se neustále vyvíjí a jeho dynamika je určována oběma partnery a pravidla, tak jak se v průběhu vztahu vyvinou, platí jen pro tento konkrétní vtah.

BDSM dotazník

BDSM dotazník pomáhá jako základní orientace v preferencích BDSM aktivit. Sestává se ze seznamu mnoha BDSM aktivit, z nichž u každé je možno vyznačit preference podle míry atraktivity dané aktivity pro oba partnery. U každé aktivity se uvede, zda jedinec má zkušenosti s touto aktivitou a dále míra atraktivity. Míra atraktivity se posuzuje buď odpovědí NE nebo čísly 0 - 5. Odpověď NE znamená tvrdý limit - jedinec na provozování této aktivity nikdy nepřistoupí. 5 znamená maximální atraktivitu.