Menu
Spokojeni?
Abstrakt: Zdá se, že někteří čtenáři BDSM.CZ mají problémy s odvahou. Nikterak se jim nedivím a proto tento článek.
Než kdosi znehodnotil anketu, která si kladla za cíl zjistit, jak jsou na tom čtenáři BDSM.CZ s provozováním praxe, bylo patrno, že se poměrně mnoho lidí zařadilo do kolonky "sbírám odvahu". (Nyní je anketa "upravena" tak, že všech pět možností je zastoupena cca dvaceti procenty, což je evidentní nesmysl, řekl bych, že to někdo udělal schválně. Nechť mu uhnije a upadne, případně nechť jí zaroste..:-) Ale ono to nakonec nevadí, o sbírání odvahy si můžeme říci tak jako tak. Lidé jsou různí a proto problém s nalezením odvahy k BDSM praxi nemají zdaleka všichni. Je otázka, jestli příliš odvahy neškodí, zvláště když si někdo zapomene do ruksáčku přibalit k té odvaze ještě rozum, ale pravdou zůstává, že jednoduše existují lidé, kteří nemají problém s tím se sebrat, najít si partnera a začít užívat "temného" světa BDSM. Těmto lidem nejsou následující řádky určeny prostě proto, že se jich netýkají.Těm méně odvážným na rovinu říkám, že je budu lákat, přesvědčovat a současně strašit, čímž mnohým nadělám v hlavě ještě větší nepořádek, než tam případně mají nyní, ale časy jsou zlé a realita není procházka růžovým sadem..-) Nejprve vám prozradím, že to, do čeho se bojíte jít, tedy BDSM, poznáte, až když svůj strach ztratíte a překonáte, dokud to neuděláte, tak vlastně nevíte, čeho se bojíte. Ten, kdo to nezkusil, má jenom mlhavé představy o tom, jak BDSM vypadá ve skutečnosti, což se není čemu divit, když si bude číst různé povídky, dívat se na video a číst některé naše "odborné" časopisy.
Jistě, takový člověk obyčejně ví, co ho vzrušuje, jaké praktiky ho lákají a co by chtěl zkusit, jde spíše o rámec a prostředí v jakém se jemu známé výjevy z BDSM odehrávají. Objevují se povídky, které úmyslně vybočují z rámce konsensuálního BDSM. To, co lze vidět na videu je mnohdy (a možná většinou) pouze nesmyslné a bezduché provozování BDSM praktik. Praktiky popisované v některých, jinak realisticky vyhlížejících, povídkách nemají reálný základ a odrážejí spíše fantazii autora, než cokoliv jiného.
Rozpor mezi mediálně prezentovanou podobou BDSM a jeho podobou skutečnou má pak za následek to, že se zájemci a "postižení" prostě bojí dát průchod svým tužbám. Neumí totiž na základě vlastních zkušeností, rozlišit realitu skutečných BDSM vztahů od fantazií některých autorů či zavedených klišé tvůrců videa. Mně osobně se přesně tohle kdysi stalo. Měl jsem ale tu kliku, že se našlo pár lidí, kteří dokázali mé obavy vyvrátit a nastínili mi, jak BDSM vypadá ve skutečnosti. Stále ale bylo čistě na mně, jestli jim uvěřím. Neměl jsem žádné praktické zkušenosti. Nu, uvěřil jsem jim, našel jsem v sobě tu odvahu, o které je zde dnes řeč a naštěstí jsem poznal, že měli pravdu.
Teprve později jsem ale přišel na to, že sice pravdu měli, ale že stejně jako existují řidiči, kteří klidně přejedou plnou dělící čáru a ještě nedají ani blinkr, tak existují jedinci, kteří jsou schopni porušit dohodnutá pravidla asi tak třicet sekund po té, co byla tato pravidla dohodnuta, že existují jedinci, kteří si z BDSM udělali pouze výnosný obchod a někteří ho dokonce spojili se zločinem. Jistě, takoví lidé už nemají s konsensuálním BDSM nic společného, nicméně je na místě se před nimi mít na pozoru, protože mnohdy nejsou nijak zvlášť dobře rozpoznatelní. Když nebudete dost opatrní a hlavně opatrné, tak tyto lidi poznáte příliš pozdě. Tak, to bychom měli to slibované strašení a nyní se pokusím vám v hrubých rysech popsat, jak se taková odvaha hledá a to na základě vlastních zkušeností.
Dříve nebo později se většina z těch, kteří bez BDSM nemohou žít (ač si to zatím plně neuvědomují, jenom to tuší), bude muset rozhodnout, co dál. Jestli v sobě nadále své touhy a potřeby tutlat, dusit a popírat sama sebe a nebo jestli vzít svůj život skutečně do svých rukou a zbavit se tak mnohdy nepříjemných psychických stavů, problémů v sexuálním a osobním životě atd. To bude první část odvahy, kterou je potřeba nalézt, takoví lidé musí najít odvahu se zeptat a zjistit, jak se věci mají. Ruku na srdce, kdo z vás, co hledáte odvahu, kdo jste se někoho zeptal, jak BDSM vypadá ve skutečností, jak to celé funguje a případně na další věci, kvůli kterým hledáte odvahu. Hledáte ji vůbec ? Kdo z vás si nechal vysvětlit nejrůznější rozpory a paradoxy, které vás trápí ? No ? Proč musela být rubrika "Otázky a odpovědi" na serveru BDSM.CZ zrušena pro naprostý nezájem čtenářů ? Já vím, možná nejsou podobné otázky zrovna fér, ale když budete sedět doma u počítače, číst si BDSM.CZ a hledat při tom odvahu, tak nenajdete nic.
První úkol tedy je navázat kontakt, vycucat z lidí, co o praktickém BDSM něco vědí, všechno, co půjde a udělat si obrázek o tom, jak to ve skutečnosti funguje. Pravda, také zde, na BDSM.CZ se najdou dokumenty, které hovoří o skutečném BDSM, ale není nad kontatky ryze osobní, byť po drátech internetu. Ručím vám za to, že když se zeptáte na nějakém diskusním serveru na internetu členů místní BDSM komunity,(budete mít opravdu velkou smůlu, když narazíte na diskusní server, kde BDSM komunita nebude) budete se chovat jako slušní lidé, nezapomente pozdravit a nebudete "sekat patky", tak se dozvíte vše, co potřebujete vědět. Jenom se nesmíte zeptat někoho, kdo hledá, jako vy, ale s tím už si poradíte.
Až najdete odvahu navázat kontakt a řekněme si otevřeně, že na tom nic není, 99,9 % našinců, co znám, se "v civilu" chová jako normální lidé, jsou milí a inteligentní a vůbec, tak se před vás postaví další překážka, tj. najít odvahu a zkusit si BDSM v praxi.
To bude váš druhý úkol, zkusit si to, jak to vypadá, zjistit, jestli je to ono, jestli měli vaši informátoři pravdu. To bohužel nebude až taková legrace, ani když budete odvážní jako Rambo a kapitán Tarasov dohromady. Partneři se hledají obtížně, ale to už není o odvaze, to je spíše o štěstí, vašich schopnostech a iniciativě.
Hledání partnera je asi nejtěžší úkol a pokud budete zbytečně dlouho mrhat silami při hledání odvahy, nezbudou vám už žádné fondy a nebudete mít sílu opravdu začít. To je riziko, se kterým musíte počítat. Obranou před upadnutím do letargie a beznaděje z nemožnosti nalézt partnera je především vaše vlastní iniciativa, musíte být jako buldog a neustále vyvíjet aktivitu, musíte hledat, chodit na srazy, přesvědčovat a ukecávat a co já vím co ještě. Aktivita a zase aktivita. Ani submisivové a ani dominanti nepadají z nebe ani nelétají pečení do úst. Pokud budete sedět u počítače, číst si a čekat a sbírat odvahu, tak nemáte šanci. Pokud cítíte nebo víte, že vás představy o BDSM nenechají na pokoji, pokud jste si sami se sebou ujasnili, že to myslíte s BDSM vážně, začněte s tím něco dělat. Odměnou vám budou netušené zážitky, jiný pohled na svět, začnete vidět sami sebe v úplně jiném světle a v neposlední řadě vás opustí blbá nálada. Ale nesmíte zůstat v půli cesty a musíte se vyzbrojit trpělivostí. Musíte počítat s tím, že se dostaví okamžiky, kdy vám bude hůře, než kdyby vám spadly hračky do kanálu. Je to jako v pohádce, nesmíte se zastavit, nesmíte se ohlédnout, jinak "zkameníte". Když to ale dokážete, čeká na vás v zakletém zámku princ, princezna, případně přísný vládce či nesmlouvavá královna.