DEV...ELeferno

tady se pracuje. Kurva, fakt těžce se tu pracuje. Ale už to mám skoro hotový.Lz.

Tento text je převzat z projektu BDSM.CZ a není tématicky zatříděn. Veškerá autorská práva jsou totožná, jako v uvedeném projektu.  Jeho autorem je Harius

Co dodat, snad jenom to, že jsem zjistil, jak problematické může být toto téma.


Láska a BDSM - jde to dohromady ?



Toto pojednání bych mohl ukončit vlastně ještě dříve, než pořádně začne, odpověď na výše uvedenou otázku zní

ANO

a tím bychom mohli skončit. Vzhledem k tomu, že se ale nacházíme v sekci pro laiky a začátečníky, budeme se tomuto tématu věnovat trochu podrobněji. Docela si dovedu představit, kterak člověk BDSM neznalý ťuká si významně na čelo a svojí gestikulaci doplňuje slovy:"To jistě, ty jí miluješ a při tom jí ponižuješ, mlátíš a dokonce mučíš. Ty vážně patříš do Bohnic." (Mimopražští si laskavě dosadí psychiatrickou léčebnu nejbližší k místu jejich bydliště. Děkuji.-))) Mnoho lidí, si myslí, že hlavní hnací silou BDSM musí být nutně nenávist a zášť a to už nemluvím o tom, že takoví lidé obvykle nemají ani tušení, že kromě S/M existuje ještě ono tajemné BD nebo lépe B a D/s. Pravda je pochopitelně jinde a je třeba zdůraznit, že nenávist a zášť obvykle cítí ke svým obětem patologičtí sadisté a to my co ? To my nejsme..-))) Na druhou stranu je pravda, že pokud člověk "mimo" BDSM slyší věty typu "Ty podělanej hajzle, nejsi k ničemu !" nebo "Ty nadržená děvko, co si o sobě myslíš ?!" tak je asi poněkud zmaten..-)))))) Takže, jak to tedy je ? Je to prosté, partnerské vztahy na základě BDSM vypadají navenek drsně, mnohdy odpudivě, feministky a ochránci lidských práv mívají zrychlený tep a orosené čelo a veřejnost je pobouřena. Ve skutečnosti se každý BDSM vztah musí odvíjet minimálně od naprosté vzájemné důvěry a oboustranného souhlasu, což samozřejmě neznamená, že mezi takovými partnery musí nutně panovat láska. Jako jsou lidé, kteří k sexu nepotřebují lásku, tak jsou lidé, kteří lásku nepreferují ani v BDSM vztazích a není to nic divného. Ale jak říkám, bez důvěry a konsensu a jisté míry vzájemných sympatií to prostě nejde. Pokud takový vztah vyhovuje všem zúčastněným stranám, je vše v pořádku a je to otázka osobního vkusu každého z nás. Navíc,ne každý BDSM vztah je současně o sexu, ale to už je poněkud "vyšší dívčí" a laici a začátečníci se laskavě spokojí s tím, že je to pravda. Až to já sám zcela exaktně pochopím, tak se vám to pokusím vysvětlit.-))

No a nyní si konečně povězme, jak to vypadá, když panuje mezi partnery, kteří provozují BDSM, navíc ještě láska. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že je to velmi úžasné a krásné. Dokonce jsme s manželkou zjistili, že nám BDSM poskytlo úžasný prostředek k dokonalému vyjádření vzájemných citů. Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že provozujeme BDSM právě proto, že se milujeme. Je naprosto úžasné, když vám žena klečí u nohou, vy víte, že je opravdu celá a beze zbytku jenom vaše, že skutečně vlastníte každý kousíček osoby, kterou milujete a že ona je naprosto šťastná, že vám může celá patřit a že jenom vy rozhodujete o tom, co se bude dít, co přijde za minutu, za hodinu, za týden. Klečí vám u nohou, ví že přijdou i méně příjemné zážitky, že bude možná potrestána za své prohřešky a při tom to chce, protože ví, že se nechovala správně a že svého milovaného Pána zarmoutila, proto musí být potrestána, aby se očistila a její Pán z ní mohl mít opět radost. Současně ale ví, že až jí bude špatně, až bude smutná a nebude ve formě, že jí její Pán s láskou uchopí za obojek, přitáhne si její obličej ke svému a řekne něco o hodné a milované čubičce, otrokyňce či kurvičce. Ví také, že se o ní Pán beze zbytku postará, ochrání jí a poskytne jí útočiště před "zlým" světem. Ví, že její Pán tu bude i za hodinu, zítra, za rok a že se nebude muset za hodinu sbalit a nebude se muset vrátit k sice hodnému, ale o jejích potřebách nic netušícímu manželovi, do práce či k rodičům. Na druhou stranu Pán ví, že je milován oddaně a bezmezně, ví, že ona je na něm zcela závislá, ví, že toho smí využít, ale nikdy toho nezneužije, zná její potřeby, touhy a ví i to, čím jí opravdu potrestá, ale nikdy při tom neohrozí její emocionální bezpečí. Dokáže si své submisivní partnerky vážit a ač se mu plazí u nohou, ctí v ní onu velkou osobnost a její sebevědomí, které potřebovala k tomu, aby dokázala pokleknout a říci:"Jsem jenom Vaše, můj Pane." Milující dominant je i milujícím mužem, není mu za těžko svojí partnerku obejmout a políbit a říci miluji tě a je mu srdečně jedno, jestli někdo někde řekl či napsal, že takhle se to nedělá. Zde je asi dobré připomenout, že každý pár má svojí BDSM praxi upravenou trochu jinak, někdo žije s BDSM 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, někdo střídá týden s BDSM s týdnem v "realitě", jiní realitu opouštějí v okamžiku, kdy nastane příhodná chvíle (děti jsou u babičky, tchýně odešla atd..-)))

Je hodně obvyklé, že pokud milující se partneři žijí v BDSM vztahu, začnou po nějakém čase toužit po "druhém břehu." Dominant přijde na to, že by to chtěl být on, kdo bude dávat a podřizovat se, kdo se odevzdá a stane se zcela závislým a že touží po tom, aby mohl pokleknout u nohou své Paní. Submisivní partnerka pojednou zatouží velet, mít navrch, vládnout a vlastnit, zatouží si hrát se svojí hračkou, dát svému partnerovi najevo, že bez ní by neznamenal nic, zatouží mu trochu ublížit na těle, protože cítí, že by to mohlo být značně vzrušující. A samozřejmě obráceně, dáma, která dosud byla Paní, touží po roli ponížené subinky a submisivní muž zatouží po moci a nadvládě nad svou partnerkou. Jestliže tato situace opravdu nastane, pak není na první pohled nic lehčího, než si tzv. switchnout, přepnout se do opačných rolí. Ovšem již druhý pohled nám říká něco jiného. Za prvé ultraortodoxní dominanti už několik minut křičí, že oni nikdy, že oni by se nikdy nesnížili k tomu, aby si vyměnili role a že nejsou vůbec submisivní. Nehodlám rozebírat, kolik z těchto dominantů má pravdu a kdo z nich si jenom nechce připustit, že ho druhý břeh láká. Je ale pravda, že existují dominantní lidé, kteří nijak netouží po jakékoliv výměně rolí. Za druhé, sumbisivní jedinec, který měl zatím opravdu jenom submisivní zážitky, může být zmaten a je nejistý, protože sice touží po tom, aby se mohl projevit dominantně, ale nedovede si to představit, má obavu, že to nezvládne, že svému partnerovi nepřinese to, co od něj očekává a v neposlední řadě, přeorientovat se ze submisivních stavů do reálu je průšvih, natož ještě se orientovat dominantně. Netvrdím, že k výměně rolí nedochází i u párů, kde láska nehraje roli, ale myslím, že můžu zcela odpovědně říci, že právě při výměně rolí hraje láska obou partnerů důležitou roli. Proč ? Inu protože cituplný vztah umožní oběma partnerům si o všem otevřeně a s pochopením pohovořit, není nad větu typu:"Lásko moje, věřím ti, zvládneš to a bude to pro nás pro oba krásné, uvidíš." Podobné věty ale musí býti pravdivé, lež nepatří do mezilidských vztahů a do BDSM už vůbec ne. Oba partneři musí být také trpěliví, počkat na toho druhého, dát tomu méně jistému partnerovi čas, aby se mohl s nově nastalou situací vyrovnat. Vzájemná láska obou partnerů tyto procesy významně urychluje a zjednodušuje. Ještě jednou opakuji, netvrdím, že láska je pro BDSM nutná, to v žádném případě, ale rozhodně tvrdím, že láska do BDSM vnáší nádherné zážitky a hodně ho obohacuje.

A nyní se podívejme tak trochu na druhou stranu mince. Možná vás napadlo, že když submisivního partnera milujete, může vám činit potíže ho trestat případně mučit a týrat, aniž by vám ho bylo líto. Sice víte, že se mu to bude více, či méně líbit, že je opravdu masochista a že mu opravdu činí potěšení, když smí líbat vaše kanady, ale ta pochybnost hlodá. Jo, vážení, to je daň, daň za to, že máte tu kliku a můžete provozovat BDSM s milovanou osobou. Nicméně, zkušení harcovníci vědí, že lítost není na místě, ba právě naopak a ti méně zkušení se k tomu časem propracují také. Ostatně, sama lítost či ohledy pramení z nedostatku zkušeností, z toho, že si dominant ještě není zcela jist sám sebou. Jak se ale takový začínající dominant postupně propracovává dál a dál, pocity lítosti ho opouštějí a ohledy bere opravdu jenom na vytyčené hranice a dohodnuté signály a rituály. Zkušený dominant se bez výčitek dokáže opájet bolestnými výkřiky své "oběti" mísícími se s projevy rozkoše, dokáže nesmlouvavě drezírovat a přikazovat. Vždyť přeci svého submisiva tolik miluje...

Vyhledávání

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 197 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 197

Nejnovější uživatelé

  • 11591159altara
  • monk
  • Nicoletta02
  • G45HRLE5 www.yandex.ru fdgfjkghiluy
  • IvaVin