DEV...ELeferno

Výrazem "bondage" (svázanost, uvěznění, poddanství, otroctví) je označován druh erotických hrátek, při nichž je objekt znehybněn pouty. Motivů tohoto způsobu realizace erotických fantazií je mnohem více, než se lze dočíst v encyklopediích.

Slovo úvodem

Přestože nemám nijak silnou potřebu snažit se o sdělování nepřenosných zkušeností, ani ovlivňovat zaměření čtenářů, pouštím se do pokusu zpracovat toto téma hlavně proto, že tím snad pomohu takto zaměřeným lidem překonat informační vakuum, vyhnout se zbytečnému tápání, počáteční nejistotě a pochybnostem o opodstatněnosti tohoto počínání, i omezit riziko které je s ním spojeno.

Netvrdím, že můj výklad je přesný, úplný a objektivní. Nebudu se pouštět do teoretických úvah o fungování našeho podvědomí, ani vnucovat čtenářům jednoznačný způsob výkladu a vyhodnocování jejich erotických představ, je to zbytečné. Toto pojednání chci směřovat hlavně lidem vybaveným představivostí, schopností vnímat své potřeby, snahou rozumět jim a odvahou i rozvahou, potřebnou k aktivnímu experimentování.

Následující řádky v žádném případě neobhajují jakoukoliv formu nezákonného nebo neetického jednání! Předpokladem pro tento způsob sexuálního vyžití je souhlas obou partnerů, opravdový požitek přinese oběma tehdy, když hrají své role s chutí a nadšením, a s vědomím, že se tím snaží přispět k uspokojování vlastních i partnerových potřeb, a tím i k dosažení oboustranné spokojenosti, vyrovnanosti a celkové harmonie.

Výrazem "bondage" (svázanost, uvěznění, poddanství, otroctví) je označován druh erotických hrátek, při nichž je objekt znehybněn pouty. Motivů tohoto způsobu realizace erotických fantazií je mnohem více, než se lze dočíst v encyklopediích, navíc bondáže zpestřují celou řadu jiných sexuálních praktik, což znemožňuje definici typu "bondáž je když... ".

Má to něco společného se sexem?

Pro ty, kteří při pohledu na otištěné fotografie pocítí bušení srdce, zrychlení dechu, mrazení v zádech, či jiné příznaky vzrušení určitě ano, ostatním není tento článek určen.

Příznivci kategorizace mohou podle způsobu interpretace označit bondáže stejně dobře jako fetišistické, nebo SM. praktiky, popř. jejich kombinaci. Mnohem výstižněji však mohou znít označení zesilovač prožitků, katalyzátor pocitů nebo stimulátor představivosti.

V tomto zákoutí lidské sexuality se pro zintenzivnění prožitků užívají prostředky, které dráždí nejen tělesnou schránku, ale hlavně vyvolávají už svojí podstatou podvědomé reakce, které samy mohou vést k vyvolání orgasmu, popř. jej zesílit, nebo alespoň umožnit jeho dosažení.

BDSM (Bondage&Dominance nebo Discipline&Sexual Mastery, nebo i Discipline&Sex Magic) , S&M (Sadismus&Masochizmus) , D&S (Dominance&Submise) jsou pojmy, se kterými se bondáž spojuje nejčastěji. Vyvolání podvědomých reakcí (hmatovými nebo optickými vjemy) je spojujícím prvkem BDSM a fetišizmu, kde naopak stažení těla korzetem, nebo těsným (gumovým) oblečením atp., v sobě nese prvky BDSM.

Bondáž lze označit i jako hru dvou rolí, pro jejichž označení místo pojmů dominantní a submisívní použiji raději aktivní a pasivní.

Odkud to přišlo?

V písemnictví evropských kultur se setkáme s bondážemi zejména v hrdinských eposech, ságách a pověstech, a to v situacích, přesahujících možnosti reálného popisu událostí.

Například nejstarší opisy Homérových veršů o návratu Odyssea z dobyté Tróje popisují užití bondáže jako triku, kterým se Odysseus chtěl vyhnout časté zkratové reakci veslařů, stresovaných duněním bubnů, řevem kapitána a skřípěním vesel při překonávání silných proudů v Egejském moři. Nebyl sice svržen přes palubu, avšak nedokázal motivovat posádku k tempu, potřebnému k dosažení dopředné rychlosti a jeho loď byla proto zanesena daleko mimo dosah jeho navigačních zkušeností.

Mnohem obsáhlejší zmínku o bondážích najdeme v Xenofonově popisu řeckého tažení na Kavkaz. Tehdejší válečné výpravy byly financovány systémem catch & have (co ukradneš je tvoje) , který při vyplenění bohatých měst na tehdy ještě neexistující hedvábné stezce zaručoval vysokou ziskovost tohoto podnikání. Oblíbenou kořistí se stávaly zejména mladé ženy, které nemusely řečtí hrdinové přepravovat na zádech (tehdejší cesty nebyly sjízdné pro těžké vozy) , a které bylo možné snadno zajistit proti ztrátě, nebo případným nepatřičným pokusům o útěk. Po svém návratu zjistili mnozí účastníci tažení, že jejich manželky zchátraly mnohaletou údržbou domácích krbů, zatímco přivedené otrokyně po mnohasetkilometrovém pochodu získaly na přitažlivosti, a tím i dobrou pozici v rodinné hierarchii. Své postavení si upevňovaly častým opakováním okolností svého zajetí - přepadení, spoutání, atd. atd... Právě tehdy, pokud ne dříve či později, se stala bondáž součástí sexuálního jednání.

V západoevropských pramenech najdeme zmínku o bondáži ve starogermánské Písni o Nibelunzích, kde jedna z hrdinek této ságy Brunhilda o svatební noci odložila svého neduživého chotě spoutaného na věšák vedle svého meče. Po několika týdnech takto získaného nočního klidu odměnila svého muže tím, že směl své paní meč čistit. Brunhilda byla zřejmě první dominou a současně nepochopeným důkazem toho, že přítomnost dominy v pravý čas na pravém místě mohla zabránit nejedné katastrofě v lidských dějinách.

Nádherný příklad sexuálního užití bondáže najdeme ve starých pověstech českých, v pověsti o dívčí válce. Šárka, unavená dlouhým půstem, použila erotické bondáže (love bondage) pro upoutání pozornosti kolemjdoucích. Její pokus byl více než úspěšný - svůdnou a bezmocnou ji objevil Ctirad se svou družinou, který přitom evidentně zapomněl na své původní záměry. Šárčin úspěch rozzuřil její žárlivou velitelku Vlastu natolik, že pobila Ctirada s celou (?) jeho družinou, a samotnou Šárku shodila ze skály. Netušila však, že svou ničivou intolerancí zapříčiní vlastní porážku tím, že dodá mužům dostatečně silnou motivaci (únik informací?) k rozhodujícímu vítěznému střetnutí.

Středověké a novověké dějiny bondáží pro přílišnou obsáhlost a nedostatek fundovaných znalostí raději vynechám.

Novodobá historie je však na jakékoliv podklady o užití bondáží mnohem skoupější. Nedokážu dohlédnout za zdi veřejných domů minulého století, přes vhodnou nehybnost objektu se bondážím nevěnovali ani fotografové. Bondáž jsem neviděl ani v žádném starém (z počátku kinematografie) pornofilmu.

Bondáže se objevily teprve současně s prvními masově šířenými hard-core pornočasopisy, nejstarší snímky, snad ještě neveřejné, lze podle oblečení a zařízení interiérů časově odhadnout na 40. ÷ 50. Léta tohoto století.

Bondáže lze vidět v některých starších filmech, zpaměti si dokážu vybavit např. německá zpracování románů Edgara Walace (Znamení trojúhelníka) , Noční příchozí s Marlonem Brando, četné náznaky ve filmech Woody Alena. Z českých filmů stojí za zmínku např. Limonádový Joe, Kdo chce zabít Jessii, i půvabné krátké Kreslené horrory... . (autorovi se omlouvám za svou krátkou paměť) . V ruské kinematografii shlédneme bondáž např. v 1. Díle seriálu Eulenspiegel, hlavní představitelka starší gruzínské komedie Únos nevěsty strávila v poutech převážnou část děje, bondáže jsou samozřejmě náplní mnoha pornokazet. Náznaky lze objevit i ve známé literatuře, např. v románech J. M. Simmela nebo Vladimíra Párala.

Bondáže jsou výhradním tématem několika periodických časopisů vycházejících v USA a v Evropě (Bondage Life Harmony, Bondage Phantasies B&D Pleasures, Bondage Times Tiffany Enterprises, Twilight Magazin, Bondage, Knotty... ) , v mnohých "speciálech" - často ve spojení s jinými praktikami. Nedostižné fantazie najdeme v kreslených publikacích (The best of Tom) , v comicsech, které např. v Japonsku ovládly značnou část trhu, bondáže objevili i někteří umělečtí fotografové. několik jich lze spatřit i na videoklipech (Madona - Sex) , německá zpěvačka Nina Hagen použila svojí fotografii bondáže na titulní straně nové CD a získala tím účinnou, těžko přehlédnutelnou reklamu, bezplatně otištěnou ve všech tzv. "bulvárních časopisech".

V poslední době prožívají tzn. nestandardní sexuální praktiky a tím i bondáže zřetelnou konjunkturu, snad umožněnou celkovým uvolněním morálky, snad zesílenou moderními trendy životního stylu (singles, yuppies, double incoming no Kids) , snad i narůstajícím podílem volného času, velmi pravděpodobně rozšířením AIDS. Na Internetu lze nalézt miliony záznamů odpovídajících heslu "bondage", i když část z nich nesouvisí se sexem ani s erotikou. Lze tedy usoudit, že bondáže jsou poměrně rozšířenou praktikou a jsou slyšitelné hlasy o jejich rostoucí oblibě.

Světoznámý japonský fotograf Nobuyoshi Araki prohlašuje o své zálibě ve fotografování spoutaných dívek: "Nemohu-li si dívky připoutat ke svému srdci, poutám alespoň jejich těla." Jeho fotografie bondáží otiskuje už dlouhá léta mnoho pornočasopisů se SM zaměřením a on sám je příkladem toho, že s rostoucím věkem nemusí opadat sexuální aktivita - po sedmdesátce zvládá nápor děvčat dožadujících se být jím (nejen) fotografovány.

Je to normální?

V Encyklopedii sexuality Ernesta Bornemana lze najít rozumně znějící výklad pojmu "normální" ve smyslu "průměrný, nikoliv jako zdravý, dobrý nebo povolený". Víme, že "průměrné" sexuální vyžití naráží často na zjištění, že pro nové "polohy" chybí buď potřebná fyzická kondice, nebo ohebnost a obava nevyčnívat z "průměru" učiní další sexuální život v lepším případě stereotypním. Tím nechci neznevažovat "průměrnou" sexuální aktivitu - mnohým vydrží do vysokého věku - přejme jim to. Lidem nadaným fantazií a odvahou, nutnou pro akceptování existence vlastních "nadstandardních" sexuálních představ se otevírají mnohem širší možnosti.

Co od toho mohu očekávat?

Jednoznačná odpověď bez ohledu na individuální sexuální zaměření může znít např.: "Bondáž je prostředkem k dosažení jinak sotva dostupných pocitů". Výklad této suché věty by mohl být námětem obsáhlé studie. Vlastní zkušenost samozřejmě nenahradí ani sebedelší, vyčerpávající, exaktní popis. Proto nechť slouží následující řádky pouze pro inspiraci těch čtenářů, kteří chtějí více, než se spokojit s pasivní konzumací obrázků z videa nebo z fotografií.

V pasivní roli se mohou postupně střídat zvědavost s pocity nejistoty plynoucí z dosud neznámého, pro mnohé riskantního činu - plně svěřit své tělo i kontrolu nad vývojem situace někomu jinému. Úvahy o tom, mám-li si něco takového nechat líbit, obav z narůstající ztráty možnosti obrany během postupného znehybňování, připomínajícího rituál přípravy k exekuci, téměř klaustrofobní pocity, vyprovokované ztrátou orientace po zavázání očí, úzkost z nemožnosti ovlivnit další vývoj událostí, pochyby o vlastní schopnosti obstát v dosud nepoznané a neskutečné mezní situaci, pokořující neovladatelnost vlastního těla a manipulovatelnost s vlastní osobou, nemožnost úniku, něžné sevření nebo nekončící objetí pout, vydanost vlastního já vůli druhého, marnost boje za záchranu i odevzdání se osudu. Mixturu těchto pocitů znásobí uvědomění si vlastního těla znehybněného provazy, doteky šatů přitlačených ke kůži, vyzývavě ponižující neschopnost hájit svá nejintimnější místa, jejich odhalení, nebo naopak dráždivé stažení, dychtivé očekávání neodvratného útoku, napětí ve svalech vzdorujících nepohodlí, tělo napjaté jako pružina v nepřirozených polohách, ústa vyplněná roubíkem pomáhajícím snášet mazlivou bolest, zkrácený dech, vyčerpání a vědomí možnosti vlastního zániku, nedostaví-li se včas vysvobození, ztráta identity a současně možnosti nonverbální komunikace vyplývající ze zakrytí obličeje, avšak možnost snadného získání identity jiné, byť jen fiktivní, ztráta schopnosti využít svou krásu jako nástroje k získání převahy. Pocity úlevy, štěstí, vděčnosti a důvěry při včasném vysvobození z této ponižující a trapné (?) situace. Potřeba zbavit se okamžitě všech nahromaděných emocí a požitek z uvolnění od předchozího napětí.

Kontrastní aspekt bondáží uvede nejlépe nedávno zaslechnutý krásný výrok: "Měla jsem přiloženu bondáž" vzbuzující asociaci s přiloženým obvazem, hojením ran, tišícím obkladem, či jakýmsi ochranným krunýřem, skýtajícím podobně jako maska na obličeji či šátek chránící hlavu, účinný štít, oddělující nás bezpečně od dotírání okolního světa. Takovéto spolehlivé zajištění těla, otupení smyslů i vlastního cenzora, dovolí odpoutat se od vědomé reality, zbavit se alespoň přechodně veškeré zodpovědnosti včetně té za sebe sama, uvolnit se, obrátit se do svého nitra a plně se soustředit na únik do světa vlastních představ. Pro tento způsob odreagování se v sexuálně pokročilejším prostředí často svěřují jedinci obojího pohlaví do laskavé péče zkušené a moudré dominy, která umí této potřebě skvěle vyhovět.

Záměrně používám pro označení rolí pojmů aktivní a pasivní. Krásná partnerka bezmocně lomcující pouty, nebo tiše a odevzdaně ležící u nohou zřetelně signalizuje potřebu být hýčkána, mazlena a udobřena, které nelze nevyhovět. Tím ovšem přebírá dominantní roli, takže přiřazení rolí: aktivní = dominantní nemusí být vždy splněno. V zahraničních pramenech najdeme i označení Top a Bottom, která situaci vystihují neméně dobře.

Pro uvedení do aktivní role se nejlépe hodí německý výraz Fesselungskunst (umění poutat) , uvozující možnost vyšperkovat krásné ženské tělo smyčkami provazů tak, aby se zdůraznily jeho vzrušující partie, zformovat je do těch nejpřitažlivějších křivek, vytvořit živou skulpturu, které se lze snadno zmocnit a která si přeje být ovládnuta. Zajistit si svou hračku, získanou v předstíraném tuhém boji, zneškodnit sexuchtivou upířici během nabírání nových sil, bez rizika sebezničení zahltit orgasmy dychtivou erotomanku, zabrzdit stroj na sex máme-li potřebu se nastavit nebo doladit.

K tomu můžeme vytvářet atmosféru romantického únosu, dětské hry na indiány, nemilosrdného zatčení, brutálního přepadení, krocení zlé ženy, nákupu otrokyně, nebo odzbrojení svůdné čarodějnice.

Spoutáním partnera se lze snadno zbavit zbytečného odporu a tím získat jedinečnou možnost k důkladnému průzkumu jeho těla, k hledání všech jeho citlivých míst, k nerušenému sledování jeho reakcí na naše doteky, hlazení, lechtání, hnětení, šimrání, stisky... - zájem bývá odměněn.

Stejně dobře můžeme dát spoutanému partnerovi najevo naší převahu, jeho odkázanost na naší pomoc, vydanost naší zvůli či milosti. Zbytečnost jeho pokusů o vysvobození dokážeme dohledem nad správnou polohou a dotažením pout. Stejně starostlivě můžeme pečovat o účinnost roubíku, správně přiléhající šátek na očích a včasné odstranění závad, o zdokonalení pout nebo o jejich vhodné provázání.

Na znehybnělého, dezorientovaného partnera lze snadno zaútočit, lehce jej opanovat a přivlastnit si jeho tělo i jeho já, získat kontrolu nad vývojem příštích okamžiků, stanovit pravidla hry a určit kdo je může porušovat, zajistíme si volnost při výběru dalších, zejména velmi perverzních hrátek, partnerovi někdy blahovolně dovolíme i cosi namítat, avšak zpravidla tím nemaříme drahocenný čas.

Takto zajištěný partner nemůže nenabýt dojmu, že se stal pouhou loutkou v našich rukou, kuklou nebo balíčkem bez schopnosti projevit vlastní vůli, potravou našeho chtíče i objektem našich vášní. Stejně vzrušující je rozbalit si svůj balíček, soucitně ukonejšit všechna způsobená příkoří a udobřit se s partnerem během bouřlivého či pozvolného odeznívání nashromážděných emocí.

Během těchto her přebíráme plnou zodpovědnost nejen za jejich průběh a za pasívního partnera, ale i za to, že nevyužijeme tuto skvělou příležitost a nepřekročíme předem dohodnuté meze. Dodržení nevyřčených tabu je věcí naší zkušenosti, taktu a vkusu. Vnímavějším jedincům poskytnou hry s bondážemi jedinečnou možnost zjištění schopnosti nezneužít svou převahu, umění zacházet se svou agresivitou, zejména však dodají velmi spolehlivé informace o důvěrnosti jejich vztahu, umění domluvit se o intimních detailech a tím obecně i o otevřenosti jejich komunikace.

Je to bezpečné?

Ponecháme-li tělu možnost zachovat životně nezbytné funkce - plíce potřebují vzduch, krev musí proudit, nesnažíme-li se rozdrtit křehké břišní orgány, tím méně pohlavní. Sílu dotažení pout určuje zásadně spoutávaný partner. Přílišným dotažením pout popř. nadměrně dlouhou dobou spoutání dojde nevyhnutelně k překonání jinak přijatelné míry bolestivosti a bolest velmi rychle přehluší sebesilnější zážitek - nezbytné je domluvit předem signál, po kterém pouta okamžitě sejmeme i za cenu jejich přeřezání. Krk zepředu nikdy, nijak, a ničím nestahujeme!!! Pravděpodobně nemáme vždy po ruce ani lékaře, ani výbavu potřebnou k resuscitaci, a i ta nám v některých případech už nemusí být mnoho platná. Další riziko vyplývá ze snížené pohyblivosti spoutaného partnera, a tím i zmenšené stability, zdokonalené mnohdy vysokými podpatky a umocněné odejmutím možnosti orientace zavázáním očí. Následky případného pádu (na nábytek) mohou překonat i ta nejtvrdší masochistická očekávání. Podobně platí i pro různé způsoby zavěšování - desateronásobná bezpečnost je přijatelnější než jedno jediné odtržení. Nebezpečný může být i roubík v ústech - dýchání může znemožnit i obyčejná rýma. Příliš široce rozevřená ústa nebo extrémní poloha hlavy mohou zaškrtit krční tepny, příliš hluboko zaražený roubík nebo jeho nevhodný materiál mohou způsobit zvednutí žaludku s následným přidušením zvratky, tentýž efekt může vyvolat konzumace alkoholu, nebo i pouhá nevolnost. Proto spoutaného partnera nikdy nenecháváme samotného!!!

To platí i tehdy, ozve-li se nečekaně telefon, nebo zvonek u dveří. První naší akcí musí být zajištění bezpečnosti pasivního partnera - uložení do bezpečné polohy, vyjmutí roubíku, uvolnění pout atp. - očekává to!!!

Z uvedeného výčtu rizik vyplývá, že s těmito hrátkami lze začít jen pokud si oba partneři navzájem plně a bezvýhradně důvěřují, aktivní partner přebírá plnou zodpovědnost nejen za bezpečí pasivního partnera, ale i za to, že sám najde v sobě dostatek disciplíny k překonání vlastní euforie ve chvíli, kdy si to pasivní partner vyžádá. Schopnost zvládnout nečekané situace předpokládá značnou vyspělost obou partnerů. Přítomnost třetí osoby je alespoň při prvních pokusech vhodná. Nepřekonáme-li strach z pasivní role mějme odvahu říci NE, a partnerovo NE znamená skutečně NE!!!

Připadá-li čtenáři tento odstavec jako ustrašené mentorování, tak se ani v nejmenším nemýlí - je to tak. Nejsme-li si jisti sami s sebou, věnujeme se raději jiné zábavě, protože i když se duševně přeneseme do světa fantazie, fyzicky zůstáváme nadále ve světě reálném. Tyto hrátky mají pomoci k dosažení naší radosti a ne patologovy.

Při prvních pokusech bychom rovněž neměli přehánět - přemíru adrenalinu nemůže pasivní partner odbourat ani útěkem ani v boji a přehnané nadšení aktivního může vést v lepším případě k rychlému ukončení této zábavy, v horším k šoku. Z hlubin podvědomí se také může nečekaně vynořit nepříjemný zážitek nebo zkušenost, které pasivnímu partnerovi znemožní přijímat jeho roli pozitivně, příp. další pokračování je pro něho více než nepříjemné. Jestli tento způsob obohacení sexuálního vyžití skutečně vyhovuje oběma partnerům lze nejlépe zjistit postupným a opatrným zvyšováním dávek.

Za zmínku stojí i to, že pasivnímu partnerovi přechodně omezíme jeho osobní svobodu, což tak v případě nějakého nedorozumění může být i kvalifikováno. Samozřejmě je nutné respektovat i všechna ostatní (věková) omezení - tento způsob zábavy vyžaduje rozvahu a dostatečnou (nejen věkovou) vyspělost.

Jak začít?

Kdo umí uspokojit své potřeby samotným prohlížením obrázků, najde na trhu mnoho časopisů s tímto zaměřením, koupit lze i značné množství videokazet s nejrůznějšími a nejfantastičtějšími variacemi na téma bondáž.

Aktivní jedinci však nejraděj své představy i uskutečňují. Bondáže jsou však hrou nejméně dvou partnerů a tím je dána nezbytnost získat někoho se zálibou pro tento způsob zábavy, navíc ještě pro nám opačnou roli, případně pro jejich střídání. Pouhá ochota nezaručuje uspokojení, překonávání nechuti, odporu nebo strachu přinese pouze zklamání. Získat odpovídajícího partnera a vyhnout se zbytečným nedorozuměním při zjišťování možností a sdělování vlastních představ vyžaduje značnou dávku šikovnosti, citu a diplomatických schopností. Najít není lehké - na rozdíl od gayů, kteří si vyvinuli svůj dorozumívací kód pomocí různobarevných šátků vyčnívajících z kapes kalhot - nesignalizují (pokud vím) příznivci nestandardních sexuálních praktik vědomě (téměř) nic o svých erotických zaměřeních. Inzerce úspěch nezaručuje, metoda pokusu a omylu vyžaduje trpělivost a často i hroší kůži.

Pomoc lze najít zpravidla u některé praktikující dominy, jejíž kompetenci lze snadno rozeznat už při prvním telefonickém kontaktu. Pobíhání po lesích a číhání na náhodné chodkyně se jistě zřekneme.

Poštěstí-li se nám najít někoho, kdo by si s námi takto chtěl hrát, je nutné pamatovat na to, že pasivní partner po nějakou dobu skutečně nemá možnost mít situaci pod kontrolou, a přirozeně (nejedná-li se o dlouhodobý vztah) může vyžadovat dostatečné bezpečnostní záruky. Prvotním, a naprosto nezbytným předpokladem je osobní seznámení obou partnerů - schůzka na veřejném místě (u kávy) , během které mohou oba zjistit, vzbuzuje-li v Tobě ta osoba na druhé straně stolu nutnou míru důvěry a samozřejmě i sympatií potřebných k podobnému počínání. Tyto hry vyžadují podstatně vyšší míru důvěry, než běžné sexuální splynutí a bylo by opravdu lehkomyslné tuto fázi vynechat. Než si partneři domluví první opravdovou schůzku, musí bezpodmínečně znát pravou identitu toho druhého - v BDSM seznamkách na Internetu je sice běžné používat přezdívky, ale v tomto virtuálním prostředí Ti zajistí bezpečnost pouhé vypnutí počítače a úplnou jistotu zaručí vytržení kabelů ze zdi. BDSM je (bohužel někdy i právem) označováno za ne zcela bezpečný druh zábavy, proto se nemůžeš spokojit s pouhým slovním ubezpečováním o mravních kvalitách toho druhého. Pokud neumí v sobě najít dost odvahy a hrdosti k tomu, aby Tobě - spřízněné duši - prokázal svojí totožnost (i nějakým průkazem, máš na to právo) , pošli ho raději bez rozmýšlení hrát kuličky. Shodnete-li se tom, že byste to rádi spolu zkusili, neuděláš chybu, oznámíš-li někomu kam jdeš a s kým, a Tvůj partner musí vědět, že se tak stalo. Další možnost zvýšení Tvojí bezpečnosti je schůzka mimo vaše soukromí - v hotelu, v klubu, u dominy, v penzionu - na místě (relativně) veřejně přístupném, kde je (nebo by měla být) anonymita vyloučena. Pro Tvojí bezpečnost udělej raději víc, než co považuješ za nezbytné!!!

Co je potřeba?

Nejoblíbenější způsob spoutání je provazy, vhodné jsou silonové, nebo bavlněné s hladkým povrchem (splétané) , o průměru 6 - 10 mm, příjemnější jsou měkčí tzv. bezdušové. Splétané provazy mají oproti stáčeným (např. běžné prádelní šňůry) několik výhod - hladký povrch neodírá kůži, nezamotávají se a hlavně uzly jdou na nich snadno rozvázat. Zcela nevhodné jsou obyčejné stočené prádelní šňůry a pružná gumová lana. Ocelová pouta jsou sice snadno a rychle použitelná avšak pro delší nošení, nebo větší zatížení velmi nevhodná. Použitelné jsou i kožené řemínky, kožená pouta, svěrací kazajky, poutací sukně, korzety nebo poutací vaky na ruce i pružné nebo stahovatelné pytle na celé tělo. Spoutat lze např. i dámskými punčochami, obvazy, obinadly, šátky, pásky od županu, lepící páskou, popruhy a umělohmotnou folií. Pro spoutání rukou a nohou stačí již dva provazy o délce ca. 1 metr, ovšem pohodlnější je větší počet ovinutí vedle sebe - stažení pout se tím rozloží na větší plochu a provazy se zbytečně nezadírají do kůže - ne každý to má rád bolestivé. Celé tělo je snazší spoutat několika kratšími provazy (3 - 5 m) než jediným dlouhým. Pro některé zvláště rafinované druhy bondáží (dráždění rozkroku nebo tzv. japonská bondáž) lze spotřebovat i několik desítek metrů provazu. Investice do nich je však celkem zanedbatelná v porovnání s tím, co vše lze získat (a utratit) pro zpříjemnění intimních zážitků.

Schopnost obrany lze účinně omezit zavázáním očí a ucpáním úst roubíkem. Roubíků existuje celá řada - počínaje gumovou kuličkou nebo gumovým válečkem s řemínkem, ty "dokonalejší" obepínají několika pásky i bradu, čelo a celou hlavu, existují polomasky nebo masky s kuličkou nebo i s nafukovacím gumovým balónkem, stejný účel splní i uzel na šátku nebo jen náznak - převázaná ústa, páska v ústech, nebo přelepení úst lepící páskou. Roubík by neměl být příliš tvrdý, aby si spoutaný v záchvatu nadšení nevykousl zuby, ani přehnaně utažený. Oči se raději nesnažíme přelepovat - obočí, řasy i oční víčka lze velmi obtížně odlepovat od těch pásek, které skutečně lepí.

Jde to i při milování?

Bondáže jsou předurčeny hlavně pro doplnění sexuálních radovánek, kombinuje se s nimi např. množství SM. praktik, rubbersex, bizar, dráždění lechtáním... Jsou skvělou předehrou i dlouhou, důvěrnou mezihrou při milování. Je řada možností jak uspokojit partnerku, toužící se milovat v poutech, omezení jsou dána sníženou pohyblivostí a anatomií těla - na rukou spoutaných za zády se leží značně nepohodlně, s nohama spoutanýma k sobě nelze uvolnit klín, na židli uspokojíme partnerku jen mazlením atp. Podobné je to i při výměně rolí, navíc spoutaný muž je pro ženu daleko hůře manipulovatelný. Přesto existuje celá řada způsobů jak v poutech dojít k vyvrcholení a já nepochybuji o tom, že si kreativní jedinci ten svůj určitě najdou.

Jak se může vypadat schůzka?

V angličtině je výrazem "Scene" (prostředí, jevištní výstup) označováno jak společenství lidí, bavících se prvky BDSM, tak i samotná schůzka, kterou pro přehlednost textu nazvu raději (stejně jako němečtí překladatelé anglických textů) "Session" (schůzka) . Výraz "Scene" výborně charakterizuje podobnost s divadelní hrou, jejíž scénář aktivně vytvářejí oba (všichni) účastníci. Rozdělení rolí je buď pevně dáno, nebo si je aktéři určí podle momentálního rozpoložení. Dříve, než se zvedne opona je čas na doladění posledních detailů - výběr nejdráždivějších akcí, určení limitů, stylizace do rolí, příprava kostýmů a rekvizit a opona může jít nahoru. Samotný průběh schůzky má vždy podobné schéma - aktivní hráč si připraví svůj protějšek, začne ho hladit, dráždit, milovat, mučit, uctívat, ponižovat, zbožňovat, vyplácet, utěšovat, znásilňovat - podle vkusu a chuti herců. Oba dosáhnou vyvrcholení, postupně se unaví a společně relaxují, přitom si sdělí své dojmy, zážitky a pocity.

Tato rozmluva je potřebná proto, aby se příští schůzka odvíjela k ještě větší oboustranné spokojenosti. Zejména v při prvních pokusech s bondážemi, nebo s novým partnerem je potřebné, aby všechno, co chce jeden zažít a vyzkoušet ten druhý věděl a odsouhlasil. Předmětem dohody by mělo být zejména to, k čemu má schůzka směřovat (... spoutání, soulož) , určení limitů (... bez pohlavního styku, nic bolestivého) , jaké signály budou partneři používat během hry, co si rozhodně chtějí při schůzce dopřát (... pomalu svazovat, hladit, líbat, zavázat oči, roubík, položit na záda, zapnout vibrátor, deset minut nechat v klidu, potom jsem tvoje, ale do kozelce jen na chvilku, nakonec se pomilujeme, los určí kdo přitom bude svázaný) . Uskutečnění podobně dohodnutých scénářů se obejde bez nejistého tápání a může být proto pro oba mnohem intenzivnější. Následné povídání o společném zážitku a vzájemné poděkování za jeho zinscenování je neméně důležité. Partneři si mohou podělit o bezprostřední dojmy a zážitky, co komu vyhovuje, co méně, co kdo považoval za vrchol představení, co jak na koho zapůsobilo. Účelem této vzájemné výměny informací je příprava další schůzky, zdokonalení scénáře, korekce nedostatků nebo i výběr nových rekvizit. Oběma je jistě i příjemnější postupné uvolnění s někým, s kým je nám dobře, než překotný návrat do každodenní šedé reality.

Stejně důležité je umět naslouchat a vnímat partnerova přání, jako sdělovat ta vlastní. Naprostá většina z nás nemá věštecké schopnosti, neumí číst myšlenky, ani nevlastní křišťálovou kouli. Vzájemná komunikace je proto jedinou možností zjištění potřeb toho druhého a sdělení těch vlastních. Přestože první dojem je zcela odlišný, není cílem BDSM praktik dosáhnout něčeho na úkor toho druhého. V důvěrném harmonickém vztahu obou partnerů se snažme dosáhnout vždy takovou dohodu, ze které mohou těžit oba stejně, a hlavně o maximální otevřenost. Při budování nového vztahu i při prvních pokusech s bondážemi je tato metoda neocenitelná. Jen tehdy se mohu dočkat splnění svých představ, když o nich partner ví. Jejich sdělování a náznaky provedení ovšem mohou vyprovokovat i okamžité provedení a návrat do nejvzrušivější části schůzky.

Obráceně musím sdělit hlavně to, co si výslovně nepřeji, co se mi hnusí, čeho se bojím a tím stanovit své limity. Pokud to neudělám, může se stát, že na ně přijde řada a schůzka skončí fiaskem.

Překročí-li partner stanovené limity, je to důvod k zamyšlení o tom, jsou-li hry s bondážemi s tímto partnerem pro mě bezpečné. Považujete-li nedodržený limit za důležitý, neváhejte, protože příště by to mohlo být ještě horší!

Pro obě strany platí, že sdělené fantazie jsou nejintimnějšího charakteru a nejsou určeny nikomu jinému!!! Umlčení nejapného žvanila není nic odsouzeníhodného, takto věc posuzují soudy civilizovaného světa a naše se cestou do Evropy jistě brzy přizpůsobí. Náhodně přeživší žvanilové stejně neodvratně zajdou ve všeobecném opovržení.

Teprve u sehranějších párů, u kterých partneři velmi dobře znají potřeby svých protějšků, není potřeba vzájemné komunikace tak velká. Ale i tak je příjemné a vzrušující podělit se o svou radost, vždy je možnost vyzkoušet něco nového, nebo obměnit to, co již hrozí být mechanickým stereotypem. Okamžité uskutečňování bezprostředních nápadů a výhradně improvizovaná vystoupení, při kterých smí jeden druhého kdykoliv překvapit něčím novým, by si měli dovolit jen ti, kteří jsou spolehlivě naladěni do stejné tóniny - podobnost s improvizací v divadelním představení není jen náhodná, i zde nemusí spoluhráč na naše narážky reagovat podle našeho očekávání.

K čemu je signál?

V průběhu hry se může stát, že se jeden z partnerů (většinou ten pasivní) dostane do potíží a přeje si hru okamžitě přerušit, nebo ukončit. Pasivní partner použije tento signál (heslo) zpravidla tehdy, když dosáhl bodu, kdy další pokračování není a nebude příjemné, nebo mu průběh schůzky nevyhovuje, může být chvilkově indisponován, nebo (pozdě) zjistil, že se tentokrát nedokáže vcítit do role.

Celý obor BDSM praktik se také vyznačuje tím, že hranice se postupně posouvají, limity zvyšují a účastníci neustále zkouší nové varianty, takže signál slouží ke stanovení právě dosažených mezí.

Signálem může být smluvené heslo, které musí být jednoznačné, a musí se zřetelně lišit od všeho, co může souviset s textem rolí. Pouhé "au", "dost", "nech toho", "pusť mě" nebo "rozvaž mě" může znamenat v celkovém kontextu pravý opak. S výhodou se používají např. slova "žlutá" pro "pokračuj, ale mírněji", "zelená" pro "přesně to se mi líbí, u toho ještě zůstaň, zopakuj to ještě", a "červená" pro "okamžitě přestaň a rozvaž mě". "STOP" - signál musí být bezpodmínečně respektován a znamená pro každého "okamžitě dost!!!" Respektován musí být i tehdy, když se nám zdá, že náš protějšek pouze zkouší jeho funkčnost - on má svůj důvod a právo použít ho kdykoliv. Nerespektuje-li aktivní partner toto SOS, může to znamenat, že nebude chtít respektovat ani ostatní naše limity. Obvyklé "já to už víckrát neudělám" by mělo platit už jen proto, že k tomu ani nedostane příležitost.

Signál musí být domluven hlavně tehdy, je-li pasivnímu partnerovi pro nadměrnou hlučnost, drzost, přehnané bolestínství, nebo z čistě preventivních důvodů, odebrána možnost diskutovat vložením roubíku. Roubík sice znemožní zřetelnou artikulaci, avšak nikdy není naprosto účinný a za signál může sloužit trojí "ghmm, ghmm, ghmm", nebo i zavrtění hlavou. Používá se i nějaký předmět (kapesník) , který pasivní partner drží po celou dobu v ruce a namísto akustického signálu jej pustí na zem.

Užití signálu nemusí znamenat ukončení schůzky, nebo dokonce ukončení vztahu. Je to známka toho, že pokračování není pasivnímu partnerovi příjemné, že tentokrát něco nefunguje, potřebuje přestávku, nebo se necítí dostatečně fit.

Pasivní partner nesmí mít žádné obavy použít signál k přerušení zábavy, která mu nevyhovuje, nebo mu přestala vyhovovat. Zkušení aktivní partneři někdy zcela záměrně přivedou své začínající, nebo nové partnery ke hranicím jejich možností, a to jen z toho důvodu, aby je naučili signál použít. Jeho včasné použití slouží oběma stranám k tomu, aby během hry nedocházelo k nechtěným konfliktům a hlavně proto, aby nad průběhem hry měli kontrolu oba.

Signál může upotřebit i aktivní partner, např. v okamžiku, kdy si není jist významem reakce pasivního partnera a před další akcí se raději ujistí, je-li vše v pořádku.

Užití signálů se samozřejmě nemusí omezovat pouze na bondáže, v celém oboru BDSM se najde dostatek příležitostí, kdy je lze dobře upotřebit. Umění používat signál dá oběma stranám potřebný pocit bezpečí, bez něhož jsou tyto hrátky těžko uskutečnitelné.

Některé páry považují signál za zbytečný a upřednostňují raději přímou komunikaci, jiní jsou natolik sehraní, že ho zpravidla ani nevyužijí. Každý má mít ovšem připravenou únikovou cestu, nouzový východ, či zadní vrátka kterými lze vycouvat např. při zjištění, že hry s bondážemi přesahují jejich možnosti a krátká zkušenost jim k tomuto zjištění zcela postačí. Každý má své individuální zkušenosti, i své hranice za které sám nemůže. Nejvíce vytěžíme tehdy, když se nám podaří vytvořit fungující, důvěrný vztah, vycházející ze vzájemného respektu bez ohledu na to, žijí-li partneři spolu trvale, nebo se schází jen několikrát do roka z různých koutů Evropy.

Jak určit role?

Určení rolí nemusí nijak souviset s typem osobnosti v "civilním" životě, tj. dominantní osobnost může najít uvolnění v pasivní roli a přechodně předat řízení partnerovi, submisivní typy si mohou rádi zahrát na tuplovaného kruťase. Páry, které při realizaci svých erotických fantazií pracují výhradně s bondážemi si velmi často (téměř zpravidla) obě role vyměňují. Žádný z nich se necítí znevýhodněn, a získají tím pestřejší paletu možností včetně chvil napětí během dohadů o obsazení rolí. Ustoupivší partner může naopak získat dobrou pozici pro vyjednávání o doladění scénáře podle jeho představ. Často se stává, že se jinak trvale pasivnímu partnerovi zachce vyzkoušet si jednou aktivní roli, někteří ji změní i trvale. Proč ne, jsme různí, vyvíjíme se. Aktivní partneři by však měli mít alespoň minimální zkušenost s opačnou rolí. Lépe porozumí potřebám i reakcím pasivního partnera a přizpůsobí techniku i provedení bondáže alespoň relativnímu pohodlí a bezpečnosti pasivního partnera. Zjistit jak na to lze vždy u znalé dominy, která naučí nejen praktickou stránku věci včetně ukázek provedení na ochotné komtesce, ale i umění otevřeně promluvit o svých představách a tím přispěje k odstranění příp. komunikačních bariér. Nejideálnějším řešením by byla ovšem přítomnost obou partnerů na takovéto seanci - oba společně při ní mohou odložit zábrany, uslyšet že nejsou první, ani jediní, povědět něco o svých fantaziích, poznat potřeby toho druhého, dozvědět se co je a co není bezpečné a zjistit, že rozhovor o sexuálních potřebách a snech je zcela přirozená a příjemná zábava. Čtenářům to jistě připadá naprosto utopicky, na západ od nás je však svět i po této stránce zřetelně pokročilejší.

Co dodat k aktivní roli?

Umění řídit průběh představení mohou mít dominantní partneři "v krvi". Těm, kteří váhají a svými pochybnostmi prokazují schopnost uvažovat - před vámi stojí osoba, která vám dává úžasný důkaz důvěry tím, že se vám plně poddá, nechá se dobrovolně spoutat a bezbranně očekává, jak s ní bude naloženo. Nyní je na vás, jaké zážitky jí připravíte i jaké pocity v ní budete umět probudit. Paleta možností je široká - dráždění lechtáním, masáží, hnětením, hlazením, doteky... Mnozí mají raději intenzivnější způsoby - důtky, bičík, led na přehřátou kůži, kapání vosku, kolíčky nebo svorky na citlivá místa... Jiní promění svou obět v nehybný, živoucí dortík teplou čokoládou, šlehačkou, medem a vším co je lákavé a postupně odjedí, olízají, setřou a oškrábají na co mají chuť, mohou se i rozdělit se svým talířkem.

Využijete samozřejmě i vše, čím nás příroda sama obdařila k milování.

Variant je nekonečně mnoho, hledejte, zkoušejte, domlouvejte se a najdete!!!

Radujte se z času stráveného s vaším bezmocným partnerem, využijte ho pro oba. Buďte uvolnění, přísní nebo něžně sadističtí, hrajte svou roli podle nálady a neváhejte využít tuto příležitost i pro sebe. Váš protějšek se svěřil do vašich rukou i proto! Nezapomeňte ani na to, že účinnou stimulaci dosáhnete slovy, kterými dokážete naznačit i to, co je ve skutečnosti nedosažitelné.

Co dodat k pasivní roli?

Pasivní aktéři to nemají lehké. Je velmi odvážné vzdát se kontroly nad vývojem situace, vydat sám sebe někomu jinému, oddat se někomu tak dalece i přesto, že se vytrácí pocit bezpečí. Zahrát pasivní roli neznamená proměnit se ve figurínu, zadržet dech a čekat co přijde. Pasivní účastník musí reagovat na snažení aktivního, prožívat své emoce a dávat je najevo. Má k tomu možnosti, i když omezené: může se zmítat v poutech, snažit o vysvobození, vzdychat, nebo jen neurčitě huhlat do roubíku. Nesnaží se v průběhu představení přebírat iniciativu, upravovat scénář ani vylepšovat režii, ať už drobnými poznámkami nebo zjevnými pokusy komandovat svého partnera. Na vylepšování je čas při rozmluvě před, nebo po představení. Na rozdíl od divadla tato představení neznají zkoušky, ani generálky, jede se vždy rovnou naostro, a než se vás aktivní partner naučí znát bude co zlepšovat. Aktivního partnera můžete znejistit i Vaše jednání, kterým se snažíte ho vyprovokovat a dosáhnout přísnějšího jednání, než jste se domluvili. Váš práh snesitelnosti se spolu se vzrušením posouvá, posouvat se bude i s rostoucí zkušeností. Aktivní partner to nemusí správně odhadnout - nedělá to proto, že se vás snaží ošidit, nechce jen překročit dohodnuté meze. Pro tento, i pro opačný případ máte své signály. Používejte je. Dobrým pasivním účastníkem BDSM hrátek se stáváte tehdy, když zjistíte, že vám tato role sedí, máte z ní radost a těšíte se na ni.

Lze dodat něco na závěr?

Nejsme všichni stejní, nemáme stejné záliby, naše potřeby mohou být zcela odlišné od průměrných potřeb průměrného davu. Nežijeme v černobílém světě, i když mnohým se zdá být šedivý a proto rádi vyhledávají možnost úniku do svého vlastního, i když jen fiktivního, ve kterém platí jiné kodexy a který lze vnímat jen jinými smysly, než jaké jsme zvyklí používat ve všedním životě. Není nutné snažit se pochopit proč se jedni baví tím, a jiní oním. Každý má svůj vlastní způsob, kterým si produkuje svůj endorfin a intenzivní sexuální hry patří k těm častým. Bondáž nám skýtá jedinečnou příležitost k prodloužení intimních okamžiků, při kterých hodiny ubíhají až nepříjemně rychle.

Nevyhnutelná potřeba absolutní důvěry vylučuje povrchnost vztahu lidí, kteří se této zábavě věnují, nebo by ji chtěli jednou sami prožít. Ti, pro které je to příliš silné zdaleka nemusí zoufat, jsou i jiné radovánky, při kterých lze uskutečňovat vlastní fantazie pro dosažení podobně intenzivních pocitů.

Využívejme s pokorou možnost strávit čas s někým blízkým, využijme ho k dosažení naší i jeho radosti, uspokojení a vyrovnanosti.