DEV...ELeferno

tady se pracuje. Kurva, fakt těžce se tu pracuje. Ale už to mám skoro hotový.Lz.

Před nedávnem jsem pod jedním článkem zveřejnil takovou svou malou zpověď a po dohodě s Kahoferem jsem se rozhodl, že napíšu článek na toto téma, který bude umístěn na stránky Tvrze. Současně jsem se rozhodl dát ho i sem, ale to trvalo o něco déle. Jde vlastně o můj životní příběh, ze kterého si doufám všichni vezmou poučení.

V průběhu psaní tohoto článku mi kdosi řekl, že "Zpověď se dělá, když někdo něčeho lituje a chce odpuštění." A přesně z toho důvodu to píšu. Až na to, že nechci odpuštění (tedy ne že bych ho nechtěl, ale nemá mi ho kdo dát), ale spíš pochopení, porozumění a možná i podporu.

Svou BDSM pozitivitu jsem si uvědomil poměrně pozdě. Když nad tím teď přemýšlím zpětně, jisté představy se u mne objevovaly už od raného mládí, ale teprve kolem 23. roku začaly dostávat konkrétnější obrysy a já si začal představovat, jak svou dívku přivazuji k posteli, zavazuji jí oči a hraji si s ní podle libosti, mazlím se s jejím tělem, aniž by ona mohla cokoli ovlivnit, nebo aniž by se mohla připravit na to, co přijde. Mezi časté představy patřil i výprask, který byl vždy podmíněn nějakou neposlušností. Nikdy mi tyto představy nepřišly nijak zvrácené nebo divné – což je také mnohými považováno za velmi zvláštní. K plnému uvědomění si své dominance mi dopomohl jak jinak než internet. Když jsem narazil na fotografie toho, co jsem si představoval, věděl jsem, že to je to, co chci.

A začal jsem hledat na internetu intenzivně, ale dlouho jsem nemohl najít nic, co by mi dalo uspokojivé odpovědi na mé otázky. Všude, kam jsem přišel, se psalo něco jiného. Až jednou (asi před dvěma nebo třemi lety) jsem narazil na jeden článek, který popisoval, jak má vypadat správný vztah pána a subinky. Tento článek zde vyšel před nedávnem pod názvem BDSM dogmata (možná to není ten samý, ale každopádně je tematicky naprosto shodný) a byl dost ostře odsouzen, nicméně ponechán jako odstrašující příklad. Bohužel, v té době jsem stále o BDSM téměř nic nevěděl, a tohle byl první článek s nějakými souvislejšími informacemi. Tím na mě zapůsobil dojmem věrohodnosti a já ho přijal, jako že tak je to asi správně. Už v té době jsem byl trochu nahlodán tímto směrem díky množství rozhovorů s různými VDD z chatu a tento článek jejich slova potvrzoval.

Článek mě upřímně řečeno dost vyděsil, protože tak jsem si svůj vztah se subinkou nepředstavoval. Autor ale tvrdil, že žádnou subinku nemůže uspokojit jiný typ vztahu, než tenhle. A spousta VDD (tenkrát jsem ještě pojem VDD neznal a nevěděl jsem, kdo to je a co to znamená) mne v tom utvrzovala. Vzhledem k tomu, že většina ostatních pramenů, ke kterým jsem se dostal, se rozcházela, nebo si dokonce protiřečila, nabyl jsem dojmu, že takhle to asi má být. Začal jsem se tedy na chatu shánět po nějaké subince.

A pak přišel další zážitek, který mne v tomto postoji utvrdil. Do mé místnosti vlezla holka, která už prošla rukama jednoho pána, ale rozešla se s ním a hledala nového. Její postoje k tomu, jak má vypadat BDSM vztah, byly přesně takové, jak je popisuje dotyčný článek – holka je nemyslící zombie, která bezmyšlenkovitě plní všechny příkazy, které od pána dostane, a pán, aby si zachoval její respekt, nesmí brát ohledy na její city a potřeby. Po pár dnech, co jsme spolu komunikovali, došlo k něčemu nepředvídatelnému – zemřela jí babička. Příčilo se mi v takové situaci se k ní chovat jako k bezcennému majetku a nabídl jsem jí dočasnou změnu vztahu na přátelství. Během toho jsem ji lépe poznal a zjistil jsem, že pán, který ji už jednou doslova vlastnil, byl psychopat, patřící za mříže. K otroctví ji donutil vydíráním a zlomil její osobnost natolik, že po rozchodu sama hledala nového pána, který by se k ní choval podobně jako on, ale přece jen o něco mírněji – nelámal jí kosti (to není metafora) a nebyl k ní nepřiměřeně krutý bezdůvodně. Stále o něm ale mluvila s úctou, jako by jí koukal přes rameno. Nakonec nedošlo ani k první schůzce a náš "vztah" skončil vlastně dříve, než začal. To bylo na konci roku 2007.

Pak přišlo období dalšího hledání, a to jak subinky, tak i sebe sama – pořád jsem se nějak nemohl srovnat s tím, že bych byl takový, jaký "správný pán" má údajně být. Až jsem na konci března letošního roku našel stránky Sluneční Tvrze a zjistil jsem, že příští víkend je na ní sraz. Zrovna jsem byl doma sám a nemusel nikomu vysvětlovat, kam jedu, tak jsem se přihlásil a 5. dubna jsem dorazil poprvé na Tvrz. A to byl zlomový moment v mém životě. Tam jsem poznal, co je BDSM. Tam jsem uviděl BDSM v jeho pravé podobě, a tam jsem si uvědomil, jak pomýlený jsem těch několik let byl. Největší zásluhu na mém procitnutí mají bezpochyby Torm a Fronéma, kteří mi s neobyčejnou ochotou předvedli, jak to funguje mezi nimi, pustili mne mezi sebe, do detailů mi ukázali svůj vztah a já zjistil, že do BDSM patří i láska a něžnosti. Tímto jim vzdávám velký dík a omlouvám se, pokud je moje přítomnost a chování nějak rušilo. Myslím, že sami nemají představu, co pro mě udělali, co to pro mě znamenalo. Doufám, že se s nimi na Tvrzi – nebo i jinde – ještě potkám, abych jim to mohl říct osobně.

Ten víkend byl pro mne jednoznačně přerodem – zemřela jedna osobnost, zrodila se jiná, doufám že lepší. Odjížděl jsem jako omámený (a nebylo to tím, že jsem si s sebou nevzal léky :-) ) a tu noc jsem dlouho nemohl usnout, jak jsem si pořád v hlavě přeskládával nové informace a pocity.

Krátce po svém prvním pobytu na Tvrzi jsem prožil i svou první praktickou zkušenost s BDSM, ale poměrně brzy jsem se s dotyčnou subinkou rozešel a tak jsem na svůj druhý tvrzní sraz (rožnění na začátku srpna) jel zase sám. Podle tvrzení Kahofera a Anet už na tomto srazu bylo vidět, co se mnou udělal sraz první a že teď přijel na Tvrz někdo úplně jiný.

 

Na druhém srazu jsem se také odhodlal vyzkoušet na svém těle účinky různých trestných nástrojů, abych v budoucnu dokázal lépe odhadnout, co moje subinka asi cítí, a také abych měl lepší představu o tom, jak s kterým nástrojem zacházet. Zde děkuji pro změnu Anet a Kahoferovi za výuku, kterou mi poskytli.

Co možná mnohé, kdo mě znají, překvapí, je fakt, že má všeobecně známá láska k provazům vznikla vlastně až na Tvrzi. Už předtím mne provazy zajímaly – jako zajímavý doplněk k hrátkám – ale teprve až když přijel na tvrz d.r.e.s a já ho požádal o nějakou ukázku, jsem jim doslova propadl a staly se pro mne víc než jen doplňkem. A d.r.e.s (někdy i Gábina) mne nadále ochotně učí tomu, co sami umí a já nasávám, co se dá :-) I vám, Gábino a d.r.e.si, velký dík.


Je pro mne celkem těžké to přiznat, ale až do doby, kdy jsem dorazil na tvrz, jsem byl klasický rádoby-dominant, naštěstí pro všechny subinky pouze teoretik. Dřív než jsem mohl někomu ublížit, objevili se v mém životě Anet, Kahofer, Torm, Fronéma, a spousta dalších, kteří mi ukázali, jaký jsem blbec a jak zcestné moje názory jsou. Možná až do teď sami nevěděli, že vlastně udělali českým subinkám velkou službu :-) Teď už vím, že nezáleží jen na dominantním partnerovi, že i spodek si zaslouží vrškův respekt, že si vršek nemůže dělat, co ho napadne, že musí se spodkem komunikovat a učit se řeči jeho těla… Že zkrátka i v BDSM vztahu jsou dva rovnocenní partneři, jen se v něm jeden podrobuje tomu druhému.

Dodnes se stydím za to, jaký jsem byl (a nemyslím si, že se to někdy změní), ačkoli jsem – díkybohu – nikomu neublížil. Ta představa, že jsem toho byl schopný, mě ale neskutečně děsí. Naštěstí vím, že mohu použít minulý čas a že dnes už ničeho takového schopný nejsem. Že dnes se mi jakákoli subinka může oddat bez obav, že bych nějak zneužil její důvěru, kterou ve mě vkládá a využil svou moc nad ní k něčemu, s čím nesouhlasí.

Znovu bych chtěl poukázat na nebezpečnost lidí jako alien-nepřítel-státu, píšící články, které jsou v rozporu s dobrými BDSM mravy. Možná jsem naivní blbec, co se nechá zviklat každou pitomostí, ale každopádně si nemyslím, že jsem takový jediný a ne každý může mít to štěstí, že mu někdo včas ukáže správnou cestu. Bohužel mě nenapadá, jak proti takovým lidem bojovat. Snad jedině kdyby novináři-úchylové začali šířit osvětu mezi vanilkový lid, mohli by si všichni, kdo se začínají poznávat, najít skutečně pravdivé informace dříve, než bude pozdě.

Nuže, tolik tedy má zpověď. Budu velmi vděčný za jakékoli komentáře, případně osobní rozhovory na Tvrzi nebo i jinde. Velmi mě zajímají vaše názory na tohle téma a především názory na mne samotného, po tom, co jste si tohle přečetli.

Vyhledávání

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 214 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 214

Nejnovější uživatelé

  • 11591159altara
  • monk
  • Nicoletta02
  • G45HRLE5 www.yandex.ru fdgfjkghiluy
  • IvaVin