Nové ELEFERNO

Web pro ty, kterým je život příliš těsný

Malé předvánoční zamyšlení

 

Četla jsem Přípondělník o blížících se Vánocích. Už znám tajemství tichého smíchu. Každý z nás vnímal kouzelný předvánoční čas svým zorným úhlem pohledu. Já jsem se na Vánoce moc těšila. Už v listopadu jsem dělala vánoční výzdobu zahrady, vánoční vazby, dekorace do oken tak, aby bylo vše dokonalé. Jako manažerka si o sobě myslím, že jsem nepostradatelná, nenahraditelná, že všechno stihnu … Přechozený zápal plic udělal své… Voda na plicích, voda v osrdečníku, neustálé vysoké teploty. Co hrozilo, raději nedomýšlím. Mé tělo prostě řeklo ono tajemné slovíčko STOP. Když jsem lékaři líčila své zdravotní problémy, dvakrát jsem zkolabovala a konečně mi uvěřil, že mi asi opravdu není moc dobře. Skončila jsem na jednotce intenzívní péče.

Od neděle 14. prosince jsem trávila nekonečné dny a noci v nemocnici. Nikdy bych nevěřila, jak relativní veličina je čas. Nevěřila bych, jak neskutečně se vleče každá sekunda, každá minuta je snad nekonečná a den má tisíc neskutečně dlouhých hodin. V noci se čas vleče ještě pomaleji. 

Když vše shrnu, 10 dní a nocí na jednotce intenzívní péče. Za tu dobu jsem pochopila spoustu věcí, uspořádala svůj žebříček životních hodnot, ujasnila si své priority a to, co vlastně sama chci.

Já se na Vánoce těším. Těším se na kouzelnou atmosféru, klid a pohodu. Těším se na vůně, které tak ráda vnímám.

 

 

Jak jsem se stala součástí elektrických obvodů

 

Vlivem rozličných okolností jsem se zcela nečekaně ocitla na jednotce intenzívní péče. Protože mě elektřina a její účinky velice přitahuje a zajímá, důkladně jsem se seznamovala s přístrojovým vybavením JIPky.

 

Byla jsem součástí těchto elektrických obvodů:

Saturační kolíček, měřící obsah kyslíku v krvi. Mohla jsem si vybrat, který prst bude obětován monitorování. S přihlédnutím k psaní na klávesnici jsem se rozhodla obětovat prst, který pro psaní užívám nejméně  – tedy palec levé ruky. Ano. Říkám mu: „Málo se podílíš na týmové spolupráci, jsi prostě nejslabším článkem a budeš obětován „palečnici.“

Manžeta na měření krevního tlaku mě poutá pravou paži. Automaticky po hodině měří tlak, ať chci nebo nechci, ať spím či bdím.

Třísvodový EKG – elektrody s vodivým gelem. Tak ty jsem si vskutku vychutnala. Červený kabílek a žlutý nahoře, zelený dole. Neustále vidím křivky různých barev na monitoru, svůj tep, systolický a diastolický tlak a ještě další křivky a hodnoty, o kterých se ani neodvažuji přemýšlet, co by mohly eventuelně znamenat. Jsou to křivky vskutku křivé …

Dvanáctisvodý EKG – měří v pravidelných intervalech srdeční rytmus. Zatím ještě je co měřit.

Flexila – vstup do žíly pro podávání infúzních přípravků a léků mě poutá levé zápěstí. Prosila jsem upevnit ji tak, abych prsty měla volné pro psaní. Zdravotní bratr vyhověl a přečnívající obvaz přes prsty mi rozstříhal. Vypadá to téměř tak, jako bych měla bílé krajkové rukavice.

Nestále monitorování 24 hodin, 7 dní v týdnu … Vždycky jsem toužila po vztahu 24/7.

 

Stále se mi ještě zdálo, že mám málo kabelů, že nejsem ještě dostatečně elektrifikována. Notebook – naštěstí v rampě byla ještě jedna volná zásuvka. Zasunula jsem ji do ni a mohla si užívat notebooku. Notebook – můj věrný přítel v posteli, ve dne v noci k dispozici, v dobách dobrých i zlých. Internet – ne, není problém ho také připojit. Jsem na netu. Stále mám ještě rezervu. Ano, další kabel – sluchátka. Přece nebudu vnímat jen sterilní nemocniční jipkové ticho. Ale je to opravdu ticho? Jsou tady důchodci s rozličnými zdravotními problémy. Musím se smát. Stále si stěžují, jak nespí. Mně to přijde, že jakmile si lehnou, promění se v drsné kanadské dřevorubce, připravující se na velmi tuhou arktickou zimu a zásoby dřeva jsou stále mizivé … Pak teprve pochopíte, kolik hodin, minut, nekonečných sekund má noc …

Ještě že mám internet. Hlasité spaní nelze však přehlušit ničím …

Konec roku je tajemné období. Vždycky jen žasnu, jak strašně rychle rok utekl a mám takový pocit, že mnohem rychleji než rok předchozí. Právě kouzelné a tajemné Vánoce jsou obdobím, kdy by člověk měl přestat spěchat, měl by se zastavit, rozjímat, přemýšlet o vlastních prioritách, o pozitivních vztazích,  o hodnotách, o osobních i pracovních úspěších … O tom, co druhým dávat, aniž cokoli očekáváme.

Proto bych chtěla popřát všem uživatelům Eleferna,  abychom se smáli vždycky, když můžeme. Abychom se dokázali zasmát i sami sobě. Abychom se dokázali omluvit, když bychom to udělat měli a abychom nechali být věci a děje, které již nemůžeme změnit. Přeji nám všem, abychom měli rádi upřímně, abychom milovali hluboce a abychom všichni rychle odpouštěli. Přeji nám všem, abychom nebyli smutní, protože život je příliš krátký a abychom si vychutnávali pocity štěstí plnými doušky.  Totiž ty největší hodnoty, které můžeme dávat druhým, ty jsou zadarmo.

Pro komentování zde nemáte dostatečná práva

Pošta

Nejsi přihlášen.

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 75 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 75

Kalendář

prosinec 2017
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
13 pro 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
14 pro 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
15 pro 2017
05:00 - 02:00
Workshop Jehly a Elektro
Ateliér
20 pro 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
21 pro 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
02894889
Statistik created: 2017-12-13T23:28:06+01:00