Menu
Spokojeni?
Tento článek vznikl na základě korektur článků na Elefernu. Při kontrolách a opravování jsem dal dohromady několik základních poznatků a vodítek, jimiž by se, dle mého neskromného názoru, měli autoři řídit.
Věc bezesporu první. Pište své články ve wordu, nebo jiném textovém editoru, který označuje chyby. Neopraví vám shodu podmětu s přísudkem, vynechané čárky, ani jiné pokročilejší složitosti jazyka českého, ale podtrhne vám většinu překlepů, vynechaných mezer a podobných základních a nejčastějších chyb.
Věc druhá. Vždy si po sobě článek přečtěte, nejlépe ne hned, ale později, třeba za hodinu, nebo až umyjete nádobí, či uděláte nějakou jinou činnost, která vám od článku odvede myšlenky. Dokážete lépe najít a opravit jak chyby, tak stylistické neobratnosti.
Věc třetí. Nejčastější chyby, na které je dobré se soustředit. S překvapením jsem zjistil, že nejčastější chybou není i/y, ale čárky. Ve většině článků chybí v průměru jedna čárka na dvě věty. Přečtete si pravidla interpunkce a zkuste se jimi řídit. Mezi další časté chyby patří s/z a velká písmena na začátku věty, respektive jejich nepřítomnost.
Věc čtvrtá. Přímá řeč, trojtečky a jiné podivnosti. Trojtečky... Co bych vám tak k nim řekl... Asi jen jednu věc... Nepoužívejte je! I jedna taková značka na článek je obvykle o jednu víc než je třeba. Užíváte-li ji, vypadá to, jako byste nevěděli, co vlastně chcete říci, nebo nevíte jak to říci. Čtenář by neměl mít nikdy pocit, že autor tápe. Autor by měl dokázat vzbudit lecjaké emoce, ale tuto jedinou ne. Autor píše, protože chce čtenáři něco sdělit a měl by vždy vědět co. Výjimka je případ, jenž je uveden níže, kdy trojtečka poukazuje na to, že před (či za) ukázkou chybí kontextový text.
Přímá řeč. Přímá řeč má svá pevná pravidla a je dobré se jich držet. Tím úplně základním je, že interpunkce (tedy čárky, vykřičníky, otazníky) patří vždy do přímé řeči a jsou proto před uvozovkami nahoře. Používejte uvozovky s rozumem a přímou řečí šetřete, pokud zrovna nepíšete scénář k situační komedii. Většina děl zde by měly být úvahy, popisy a články podobného ražení. Žádný z těchto útvarů příliš přímé řeči nepotřebuje.
Z ostatních značek, jež často zdobí (či hyzdí, ale praktické úlohy nemají) bych jmenoval asi jen pomlčky. V běžném textu jsou také skoro k ničemu, nedělíte-li slova či nepotřebujete-li je k vymezení odpovědi, neužívejte je.
Věc pátá. Přechody v čase a osobě. Je vždy dobré si uvědomovat, po celou dobu psaní článku, kdo to píše a kdy. Velmi častý nešvar při psaní, je změna času z přítomného na minulý a zpět. Bez zjevného důvodu. Obzvláště v popisu dějů. Uvedu příklad.
„...Umístil si mě do pro mě po minutě velmi nepohodlné polohy, kdy mám jednu nohu tak nějak nahoře, stejně jako ruku. A oznámí mi, že budu počítat do tisíce...“
Převzato: Eleferno - Jak mě Pán učil počítat až do tisíce - Autor Kristina - 25.11.08 (Úterý)
Zde je velmi dobře vidět, jak podivně působí přechody v časech. A korektor ve mě k tomu podotýká, že se to ani moc nedá opravovat, to musí přepsat autor sám, nebo se toho vyvarovat.
To samé se týká změny osoby (první-druhá-třetí). Pokud to nevyžaduje záměr článku, neužívejte ji, matete čtenáře a zmatený čtenář není spokojený čtenář.
Závěrem bych rád shrnul, že pokud chcete psát, je dobré se seznámit s pravidly pravopisu ( pravidla.cz ), je dobré užívat nástrojů jako je třeba word, je dobré po sobě věci číst a je dobré číst obecně. Často Vám nejsem schopen říci, podle jakého pravidla je daná věc dobře nebo špatně, ale protože hodně čtu a vždy jsem četl, vypěstoval jsem si cit pro to, jak má daná věc vypadat a díky tomu ji dokážu opravit takřka bez znalosti dotyčného pravidla (a když nevím, tak se zeptám, třeba strýčka googla nebo slovníku).
Piště, pište a pište a zkuste psát česky.
Váš korektor TymuR
P.S.: Děkuji Donatienovi za korektury a připomínky.