Menu
Spokojeni?
Vždy jsem měla panickou hrůzu z cirkulárky a úrazu elektrickým proudem a moje představa o elektřině napojené na člověka se rovnala popisu mučení v koncenračních táborech. Z těchto důvodů se u mě nedostavila radost ( o erotickém vzrušení už vůbec nemohla být řeč ) , když mi můj Pán oznámil že si se mnou pohraje s pomocí pár elektrohraček. Pud sebezáchovy ve mě přebil subku a ze mě vypadlo: "NE, nikdy! Omlouvám se, ale to je za mojí hranicí" Moc mě mrzelo, že nemohu splnit Pánovo přání.
Uplynul nějaký čas a my odjeli do Takonína kam jsem se moc těšila na provázky. Najednou jsem se octli u stolu kde zrovna Waco předváděl napohled moc zajímavé hračky.....jejda ony jsou na ELEKTŘINU! A bylo to tu zas, panika a naprosté odmítnutí jakýchkoliv informací. Ovšem, velmi mě trápila výčitka že nejsem schopna byť v teoretické rovině přijmout možnost těchto hrátek, protože jinak moc ráda dělám svému Pánovi radost. Můj Pán mě, ale má už dávno přečtenou a dobře ví co je pro mé dobro dobré, a tak jsem sem tam dostala jen tak mimochodem pár technických info. Tak to šlo tak dlouho, až mě jednou svázanou , slepou a neskutečně vydrážděnou něco ostře štíplo do předloktí ..."Bolelo tě to?" "ANO!. .....do bradavky .."bolelo?"...."ano"....."to je jen strach to zvládněš" Vzrušení v jeho hlase mě povzbudilo a nabádalo k poslušnosti. Uvolnila jsem se zvědavá co bude dál. Dlouho si trpělivě hrál s mým tělem, mým strachem, mým vzrušením. Velmi rychle jsem si zvykla na poškubávání různých mých svalů, střídání pocitů a už jsem byla nejhodnější. Za odměnu mi byla sejmuta maska a já se směla podívat co se to se mnou vlastně děje....... Po třetím vyvrcholení jsem sice byla vyčerpaná, ale neměla jsem dost, experimentovala bych snad až do rána. "prooosím, ještě trošku" .." NE! To ti stačí" Rychle jsem si srovnala kdo je tu pro koho a vděčně obsloužila svého Pána. Několikrát jsem v příštích dnech a týdnech prosila o zopakování než mi došlo, že budu muset čekat minimálně dvakrát tak dlouho než trvala doba od návrhu mého Pána k samotné realizaci. Počkala jsem ráda a i když se to vše odehrálo už víc než před rokem jsem za Jeho trpělivost s posouváním mých hranic vděčná. A tak mě napadá ještě mi zbyla ta hrůza z cirkulárky. 
.....?