Menu
Spokojeni?
Postoupil jsem do dalšího levelu. Fakt. Z tatínka a strýčka se mi podařilo postoupit na úroveň dědečka, což u Lenky vyvolalo nekontrolovatelné záchvaty smíchu a u dětiček jistou dávku nepochopení, jak to možné, že ony o tom nevědí.
S mláďátky bývám k vidění poměrně často, už proto, že Lenka mezi veřejné úchyly nechodí a mláďátko - nehledě na figuru vpravdě mladickou - už taky nějakou dobu není. Pobyt ve společnosti mláďat skýtá rozličné bonusy v podobě stále čerstvého vzorku aktuálních názorů mládeže na okolní svět a život vůbec, na základní otázky života a vesmíru a vůbec a taky, jako bonus bonusů, příležitost cítit se jinak, než okolní na svět a okolí hudrající proplešlí a dvakrát rozvedení spolužáci ze ZDŠ v tesilkách.
To, že s oblibou postávám před gymnázii pro nadané studenty a církevními školami v dlouhém plášti po kolena a s pytlíkem bonbónů je samozřejmě sprostá a reáliemi nepodložená pomluva, šířená závistivci z řad proplešlých a dvakrát rozvedených spolužáků ze ZDŠ v tesilkách a dederonových košilích. Fotografie, dokládající snad opak jsou samozřejmě sprostou klevetou a manipulací, stejně jako fotografie do klecí pozavíraných vytlemených mláďat, visících porůznu od stropu místností, odfotošopovaných z kýčovitých obrázků filmových mučíren.
Přeskok na level dědečka proběhnul neočekávaně a bez účasti dětiček vlastních i synovečků téměř vlastních. Nad talířem vynikajícícho srnčího na slanině a za půllitrem neméně vynikajícího Budvaru jsme - spolu s přítomným mládětem, krásným a svůdným v mládí svých let - byli označeni za dědečka s vnučkou. Omluvou osobě, takto nás označivší budiž jen to, že nejde o proplešlého, dvakrát rozvedeného spolužáka ze ZDŠ v tesilkách, dederonové košili a v krabicovitém saku z OP Prostějov, obnošeném od doby tanečních do lesku, srovnatelného se zlatým oděvem Pratchettova poštmistra, ale o úchyla vcelku známého a úchylnou obcí váženého, kterýžto označení pronesl v jistých rozpacích a s rozsáhlým úvodním slovem.
Musím podotknout, že úchylovy obavy o to, abych se neurazil byly a jsou zcela plané. Historku během víkendu už slyšel každý, kdo ji slyšet chtěl a možnosti, které se na jejím základě rozvíjejí teprve zkoumám. Kostkované papuče, fajfku ulmačku a škleničku na žuby žatím v češtovní tašce nemám, ale vňučka še už těší, aš mi bude pšipomínat.