DEV...ELeferno

Že jsem ženská (a) doktorka, asi leckteří vědí, ale na Elefernu to v poslední době moc vidět není. Zkusím s tím něco udělat, už proto, že takový stav považuju za ostudný. Navíc dostávám poměrně dost dopisů (díky za ně), které se nějakým způsobem týkají mé práce nebo věcí, se kterými umím poradit. Lizz asi bude mít problém tyhle moje výtvory někam zařadit. Pokud si můžu poručit, byla bych ráda, aby ty odbornější šly do zdraví a ta série o prsou v pornografii po dekádách by asi mohla jít do kumštu, i když na kumšt nijak neaspiruju. Ale postupně. Živím se prsama a leccos o nich vím. Minulý týden jsem se hodně bavila s Lizz a s Mi_cinkou o Elefernu a o životě a o Tormovi a výsledkem je sada textů, kde jednak čtenáře trochu uvedu do problematiky mammologie, jednak to zkusím aplikovat na obrázky prsou, které jsem vyhrabala z univerzitního archívu. Bylo to prý sice ke studijním účelům, ale materiál je to jednoznačně pornografický. A hodně retro :-)

A abyste měli šanci na nějakou interakci, do tohohle úvodníku sepíšu synopse toho, co mám hotového. Pokud by měl někdo nápad, o čem ještě napsat nebo co rozšířit, mail mám v profilu a velice uvítám každý podnět. Ten první text vyjde příští týden a zabývá se prsy z obecně mammologického hlediska. Je tam používaná terminologie, typologie, nějaké anatomické minimum (to už tu jednou máme, tak jen stručně, abych se neopakovala), hromada schémat a klasifikací. Zavedu si tam terminologickou bázi, takže když si to přečtete, měli byste mi rozumět i v dalších textech. Ten další text je něco jako mammografické minimum, nepatří úplně sem, ale dostávám hromady dotazů od čtenářek a myslím, že sesypat odpovědi na jedno místo není špatný nápad. Celá ta další sada textů je mišunk z mých postřehů o zobrazení prsů v pornografii XX. století. A taky o panujícím standardu toho, co je považováno za ... za co vlastně ? Hezké ? Vzrušující ? Normální ? Snažím se to třídit po dekádách a docela mi to vychází, možná z toho bude i nějaká použitelná studie do práce, abych měla co publikovat.
Ještě k těm dopisům. Zjišťuju, že doma je velký hlad po bdsm doktorovi, ke kterému by se našinci mohli obracet se svými specifickými problémy. Někdy i velmi specifickými problémy, hlavně v případě extrémních masochistů obého pohlaví. Kolegové vážení, nechcete se toho někdo ujmout ? Co se tazatelů týká - maily nečtu úplně pravidelně a dost dlouho mi trvá, než se dostanu k odpovědi. Zkuste víc využívat místní fórum, kde mám založené téma, případně využívat Poradnu. Ta funguje tak, že se dotazy hromadí kdesi na serveru (nerozumím tomu, kde) a já si je můžu otevřít, zahodit ty nesmyslné a zodpovědět ty, které se zodpovědět dají. Není to úplně online, ale zase to nevyžaduje, abych seděla u compu v době, když operuju .-) Navíc máme v Bostonu o šest hodin méně, než je doma.
Využiju příležitosti a pár obecnějších věcí zodpovím tady. Hodně dotazů se týká extrémních praktik, je zajímavé, že chodí hlavně od pánů masochistů. Zobecnit se dají do otázky co dělat, když začne téct krev a kdy s tím jít k doktorovi. Doktorka by řekla kdykoliv, když to není marginální krvácení z povrchových vlásečnic, to ale není odpověď, kterou tazatelé potřebují. Jak to chápu, mají práh bolesti a akceptace tak vysoko, že čůrek krve z perforované cévy jim nijak moc nevadí, spíš naopak. Asi prvním předpokladem je mikrobiologická bezpečnost scénky, alespoń v mezích možného. Znamená to akčnit tam, kde je čisto, případně kde se dá alespoň občas vytřít a utřít místo chloraminem nebo septodermem a používat čisté pomůcky, včetně těch rajcovních jehlových podpatků :-) Ideální by bylo natřít se ajatinem, ale to bych asi chtěla moc. Asi by bylo rozumné zapomenout na špinavé praktiky typu kaviáru, o zvířatech nemluvím. Když už ta krev začne téct, je potřeba rychle vyhodnotit, co se vlastně děje. Pokud cáká pod tlakem a je jasně červená, je průšvih. Veliký. Jednou rukou zmáčknout tlakový bod - vší silou - a druhou vytáčet záchranku. Když nevíte, kde tlakový bod je, strčte do rány prst a zmáčkněte tu tepnu. Pak se můžete jen modlit, aby doktor dorazil včas. Je dobré znát krevní skupinu postiženého a rhesus faktor, operátorce u erzety to pomůže.
Pokud to není krvácení z artérie, máte času víc. Rychle namotejte tlakový obvaz, končetinu zaškrťte (no jasné, pokud je to z rodidel, nebo z penisu, jde to blbě) a doktora. Hlídat životní funkce a zkusit polohu pro autotransfúzi, nohy podložit nahoru, asi v úhlu 30°. Doplňovat tekutiny, na postiženého mluvit, zajistit teplo. Pokud doktor nejede, hlídejte škrtidlo, zaškrcená končetina musí být teplá. Pokud je to žilní krvácení (tmavá krev, charakteristický odstín), nenakládejte škrtidlo příliš těsně, asi jen tak, jak vám zatahuje doktor paži při diagnostickém odběru krve. Rozhodnutí o tom, kdy volat RZS je dané jednak rozsahem poranění - cokoliv nad tři centimetry se musí šít - jednak rozsahem krvácení. Těžko se to specifikuje, ale pokud rána produkuje během minuty víc, než 10 cl krve (decku pozná každý), je to na doktora. Pokud u rány nabíhá krevní podlitina, je to na doktora skoro vždycky.
Asi překračuju rámec úvodníku, takže končím a těším se na vaše podněty.

renča