Menu
Spokojeni?
Je krásný letní den, nedělní ráno a já přicházím k Pánovi. Otevírá mi celý nahý a krásný jako bůh Apolón. Přivítáme se, pochválí nové šaty:
„Jsi načančaná!“
A boty:
„V tom se taky dá chodit?“
A bez dalšího zdržování přikazuje svlékat a uvařit čaj. Zatím, co se louhují lístky zeleného čaje, musím si lehnout na podlahu a poprvé si vyhonit kundičku. A jako vždy, Pán mi pomáhá lehkým šviháním žílou po bradavkách. Děkuji, můj Pane!
Můj Pán rád střídá rozkoš a bolest a tak následuje první trest „za nepřiměřené snižování věku v podávaných inzerátech“ - 20 ran rákoskou na zadek. Nejsem specializovaná spankerka, láká mě každá bolest, ale rány rákoskou na zadek mi v poslední době dělají móóóc dobře! Už když slyším zasvištění rákosky, sevře se to ve mně radostným očekáváním a když dopadne, je to nádherná, elektrizující bolest! Endorfiny se uvolňují a já si užívám. A když mi Pán jezdí rákoskou po různých částech těla, jemně se dotýká bradavek, pysků, poštěváčku - jsem vzrušená jako blázen! A „Prásk, prásk, prásk!“, dalších několik švihanců přistane na zadku. Pán rád švihá několikrát do stejného místa, bolest je intenzivnější, víc si užívám. Napočítám dvacet ran.
„Řádně Pánovi poděkuj!“
Klekám si a beru do úst Pánovo hrdě trčící Péro. (Taky mu dělá dobře svištící rákoska!) Strašně ráda si s ním hraju. Něžně se dotýkám jazykem žaludu, objíždím ho kolem dokola, kmitám po uzdičce, ze strany na stranu, nebo zhora dolů, přejíždím po něm jemně rty, nebo si ho zarážím až do krku, saju ho, lížu, …. miluju ho! Když jsem teda dostatečně poděkovala Pánovi za trest, přikázal:
„Předkloň se, roztáhni půlky a drž!“
Potřel mi slinami konečník a vrazil mi do něj tvrdého Ptáka. Pořád mě to bolí! Ta moje prdelka si asi nikdy nezvykne na tlustý kolík! Držím a skučím! „Aúúúúú!“ Myslím, že mi ji Pán asi natrhne když rve svého Macka do mého análu. Ostrá, řezavá bolest! Ani lubrikant nepoužil! Myslí si, že sliny stačí… asi to dělá schválně, aby mě to co nejvíc bolelo! Ale tuto bolest nemusím, nemám ji ráda! Uhýbám zadkem, ale Pán mě pevně drží za boky a nic nedbá mého křiku. Prodírá se konečníkem nemilosrdně dál a dál až úplně na konec. A začíná přirážet jako buchar. „Aúúúúú!“ Konečně se svěrač přizpůsobuje a bolest je menší.
„A honit kundu si bude kdo?“
Jednou rukou se opírám o zem, druhou dráždím klitoris, strkám prsty do svojí jeskyňky, píchám se a začínám šílet.
„Áááááá! Prosím, Pane, můžu se udělat?“
„Udělej se, ty čubko nadržená!“
Dovolení přišlo v poslední chvíli, už bych to nevydržela a vykoledovala bych si další trest. Děkuji, Pane!
Na odpoledne měl Pán pozvanou návštěvu. Kamaráda, Pána Richarda - technického génia, který mě bude trápit svými přístroji. Bylo potřeba nakoupit a připravit nějaké pohoštění. Pán mě poslal, ať nakoupím, co uznám za vhodné. Najedli jsme se a posilněný Páníček mi vyplatil druhý trest. Zase 20 ran rákoskou na zadek. Opět jsem si to užívala.
„Za co to bylo tentokrát?“ ptal se Pán.
„Za žárlivost, Pane.“
„To jsem ti měl dát nejmíň třicet!“
„Tak mi ještě deset přidej, Pane!“
Vždy po trestu, když se mi vybarvují jelita, jsem v euforii, a jako alkoholik touží po další skleničce, já toužím po další bolesti. A protože můj Pán je přející Pán, dovolil mi vybrat si rákosku (vzala jsem tu největší) a přidal mi dalších deset pálivých švihanců. Musela jsem poděkovat olízáním Pánových nohou a při tom poslouchat:
„Jestli budeš ještě jednou žárlit, uhasím ti cigaretu o kundu!“
Nemůžu si pomoci, ale při představě, jak jsem přivázaná s roztaženýma nohama a Pán mi přiloží zapálenou cigaretu k pyskům, vlhnu. Nevím, nevím, jestli někdy trošku nezažárlím!
Připravovala jsem pohoštění pro návštěvu a měla jsem podivné pocity kolem žaludku. Tušila jsem, co mě čeká a bála jsem se. Zkusila jsem to na Pána:
„Nenecháš mě moc trápit, že ne, Pane?“
„Když se mi to bude líbit, tak ano!“
Co jsem taky mohla čekat od sadistického Páníčka!
Pán odchází na jedno točené, při kterém bude očekávat návštěvu a zanechává mě mému vzrušeníplnému strachu.
Zvonění. Klekám si na práh a čelo opírám o zem. Slyším hlasy:
„Zdá se, že ji máš dobře vychovanou!“
„No, někdy poslouchá, ale někdy taky ne!“
Páníček mě poplácá po zadku a dovoluje vstát. Dva oblečení Páni a před nimi nahá subinka. Stydím se a prosím Pána, aby mi dovolil obléci si župan. Nedovoluje. Naopak, přikazuje mi, dráždit si klitoris, zatímco Pán Richard vyndává a sestavuje svůj „kozodojič“. Abych prý byla pěkně nadržená. Posílá mě nahoru pro modrou plachtu, rozprostírá ji na stolek a já si musím na ni kleknout. Na bradavky mi přikládají sací trubice, zapínají vývěvu a už cítím, jak jsou bradavky a dvorce vcucávány dovnitř. Přístroj pulzuje a dojí. Podtlak se dá regulovat a tak přidávají, až začnu nahlas sténat. Je to na hranici mezi snesitelným a bolestivým.
„Teď si budeš deset minut užívat!“
Nechávají mě sténat a snášet brutální dojení, sedají si vedle a kouří. Pán Richard rozvíjí své nápady, jak nechá bradavky vtahovat do úzkých trubic, které vybaví po stranách elektrodami a když budou dostatečně zduřelé a citlivé, dostanou ještě elektrický šok! Bŕŕŕ! Bohudík, že to ještě nemá, ale při jeho technickém talentu to asi nebude dlouho trvat! A na kom to asi bude zkoušet?
Po deseti minutách mi kozičky osvobozují a nechávají chvíli odpočinout. Bradavky jsou zduřelé a velmi citlivé. Pán do nich cvrnká a já křičím bolestí! Cvrnkání je bolestivé i normálně, ale teď je extrémně bolestivé! Další bolest, kterou nemusím! Ale na tom ani trochu nezáleží. Záleží jen na tom, co se líbí Páníčkovi! A Páníčkovi se líbí mnohokrát a z celé síly cvrnkat do subinčiných bradavek. Vždyť na co ji má? Jenom na to, aby mu způsobovala potěšení. Taky svým bolestným křikem.
Pán Richard předvádí další své zařízení - Violet Wand. Není sice fialový, je oranžový, ale výboje umí stejně. Srší z něj jiskřičky a zapichují se do kůže. Všude po těle je to jenom nepříjemné, ale když mi pustí výboj do poštěváčku, trhnu sebou a nejraději bych utekla! Tam to je mnohem víc než nepříjemné! A co teprve, když vymění plochou skleněnou elektrodu za bodovou! Výboj jde ze špičky přesně do určeného místa.
Zase mi přicucnou trubice na bradavky a nastaví pořádný podtlak. A aby si kozičky užily celé, švihá mě můj Pán rákoskou nad savice, ne moc silně, ale mnohokrát do stejného místa, až pěkně zčervenají, jedna dokonce zmodrá. Ale to ještě nestačí! Taky Pán Richard si chce trochu užít Masíruje mi kozu, u které zrovna stojí, a masírovat umí! Mačká z celé síly, hněte, tahá. Bolí to tak, že musím křičet. Jenže Pánům se to nelíbí.
„Nezdá se ti, že je tu moc hluku?“ ptá se Pán Richard mého Pána.
„Co říkáš? Vůbec tě neslyším! Ta čubka ječí, jako by ji na nože brali!“
„Ticho! Za každý výkřik dostaneš na zadek!“
Můj Pán se staví za můj vystrčený zadek a sadisticky čeká na můj křik. Nečeká dlouho. Pán Richard má v rukou pořádnou sílu.
„Aúúúúúúúú, to bolí!“
Prásk žíla na zadek! A znova a znova! Snažím se nekřičet, jenom sténat. Ale Páni rozhodují, že i za hlasitější vzdychnutí zasloužím ránu. Masáž je tak intenzivní, že nedokážu mlčet. Křičím a nevím, co bolí víc, jestli ubohá, mučená kozička, nebo jelita, co mi naskakujou na prdeli. A tak si užívám ze všech stran. Konečně jsem dost namasírovaná, zadek je celý v ohni, oba prsy ozdobené červenomodrými pruhy a pravý je celý červený. Sundají mi savice. Nikdy jsem takové bradavky neměla. Nabobtnalé, protažené do neskutečné délky a na každé kapka žlutavé tekutiny. Můžu si je pohodlně olíznout jazykem. To v normálním stavu vůbec nedokážu.
„A teď si budeš užívat jako v Insexu!“ povídá Pán Richard.
Můj Pán mě sváže do balíčku. Ležím na zádech, ruce mám pod koleny, za pouta přivázány k obojku, stejně tak pokrčené nohy s roztaženými koleny. Hlavu musím mít zvednutou a obojek pěkně tahá za krk. Kunda je krásně přístupná. A teď si Pánové začnou teprve užívat! Pán Richard použije zesilující elektrodu a pouštějí mi výboje přímo do klitorisu. Jsem úplně bezmocná. Z elektrody šlehají blesky a zakusují se mi do nejcitlivějšího místa na těle. Kroutím hlavou ze strany na stranu a křičím: „Ne, ne, ne, ne!“ Ale nenenenení mi to nic platné! Znova a znova, mnohokrát dostávám výboj do poštěváčku. Křičím, ale dokud si Páni dostatečně nepohrají s elektrodou, musím to vydržet. Taky mi zasunou elektrodu do močové trubice, ale tam to tak nebolí, cítím jenom teplo. Stejně tak v konečníku.
Konečně, když si pohráli, hračičkové, dopřejou rozkoš i subince. Přicucnou mi sací trubice na klitoris a na Venušin pahorek a pustí pulzování. Ze začátku je to chvilku nepříjemné, ale pak to začne být úžasné! Nádherné dráždění poštěváčku, je vcucáván do savice a zase uvolňován, vcucnut, uvolněn, vcucnut, uvolněn…. Je to úžasně vzrušující! A mám povolený orgasmus. Nenechá na sebe dlouho čekat. Děkuji Vám, Páni! Vydýchávám se a myslím, že už mi to sundají, ale oni nic! Libují si:
„Přenecháme práci strojům!“
A stroj maká tak, že za chvíli přichází další orgasmus, ještě intenzivnější, než ten první. Pán Richard mě při tom ještě dráždil dvěma prsty v análu a zvyšoval slast. Vydávám zvuky rozkoše, sténám, vzlykám, a ve vrcholné chvíli sevřu stehna k sobě, málem rozmačkám trubice! Jsem úplně bez sebe! Ještě jednou děkuji! Konečně mi to sundají a Páníček fotografuje můj nádherně naběhlý poštěvák.
„Už měla někdy ruku v zadku?“ ptá se Pán Richard.
Odpovídám já:
„Ještě ne, jsem anální panna!“
Páni se chechtají a můj Páníček vypráví o dopoledním análním sexu. Ale já jsem myslela na fisting. A ten chci od svého Pána. Pán Richard ukazuje ruku:
„Já ji mám menší než tvůj Pán, ale když chceš natrhnout prdel…“
A můj Pán sevře ruku v pěst a tváří se krvelačně. Natrhnout-nenatrhnout, jenom můj Pán má právo dělat se mnou všechno, co ho napadne, co se mu líbí, co mu přináší potěšení!
Zatím co mě Pán rozvazuje, Pán Richard říká:
„Bude mi muset vyprat slipy, ta čubka!“
A můj Pán na to:
„Za odměnu tě vykouří!“
Dívám se na něj nevěřícně: opravdu mám vykouřit jiného Pána? Cizího Pána?
„Nekul voči a dej se do toho! Nebo potřebuješ povzbuzení?“
Bere do ruky rákosku a několikrát švihne do vzduchu. Klekám si před Pána Richarda a rozepínám mu pásek a zip u kalhot. Stáhnu je k zemi a pomalu stahuju i slipy. Pán Richard si sedá na gauč a za bolavé bradavky mě přitahuje mezi své nohy. Penis mu stojí jako svíce. Ještě jednou se ohlédnu na svého Pána, pořád drží v ruce rákosku. To ohlédnutí posoudí jako neposlušnost a přetáhne mě po zadku. Citelně! Už na nic nečekám a dávám se do díla. Když to Pán chce, má to mít! Vydám ze sebe to nejlepší! Beru si na pomoc všechny své zkušenosti, všechny vědomosti o penisech, co mám uložené v hlavě a dělám Pánovi Richardovi pomyšlení. Kouřím ho tak, že za chvíli sténá rozkoší a stříká mi sperma až do krku.
„Děkuji, Pane, že jsem Ti mohla způsobit potěšení!“
„Rádo se stalo, subinko!“
Pán Richard si zabalí přístroje, posilní se a pomalu se s námi loučí. Já děkuji oběma Pánům za nové, úžasné zážitky.
Je už večer, popíjíme s Pánem bílé víno a povídáme si.
„Je v pořádku, že posloucháš svého Pána, ale za to, že jsi před mýma očima vykouřila
jiného Pána, tě musím potrestat!“
„Ano, můj Pane, jsem si toho vědoma!“
Musím si znova kleknout na stolek. Pán mi přelepí oči páskou.
„Vyplázni jazyk! Bude potrestán za to, že jsi s ním lízala cizího ptáka!“
Připíná mi na něj skřipec s olověným závažím. Bolestivě sevřený jazyk je tažen k zemi.
„Bradavky budou potrestány za to, že na ně sahaly cizí ruce!“
Další skřipce a další závaží. Bradavky jsou ještě pořád neskutečně citlivé a když mi Pán připne skřipce, myslím, že se zblázním!
„Kunda bude potrestána za to, že se na ni dívaly cizí oči!“
Pán mi připíná dva kolíčky na každý malý pysk, čtyři na každý velký pysk, a jeden na poštěváček.
„A prdel bude potrestána za to, že ji píchaly cizí prsty!“
Pán zapaluje svíčku a kape mi horký vosk přímo na konečník. Aúúúúú! Chci pokorně přijmout Pánův trest, ale vosk tak pálí, že musím uhýbat.
„Ani se nehni, nebo to bude mnohem horší!“
Držím a do očí se mi tlačí slzy, jenže nemají kam téci, páska drží pevně. Pán kape také na „zmodřené půlky“. Strašně to pálí! Konečně odkládá svíci.
„Tak, přípravu bychom měli a teď vlastní trest!“
Něco zasviští vzduchem a já dostávám (po kolikáté už?) deset ran žílou na každou půlku. Aby se oloupal ztuhlý vosk. A pět ran přímo na konečník. To je poprvé, netušila jsem, jak je citlivý! Au-au-au-au!
Pak mi Pán stahuje kolíčky z pysků. Další velká bolest. Naštěstí jenom z velkých. Z malých a z poštěváčku kolíčky rozevře a normálně sundá.
Teď bere do ruky rákosku, předklání se a na každou, závažím protaženou kozu dostanu pět ran zespodu a pět ran svrchu. Po dvou ranách také na natažené bradavky, zespodu a svrchu, je to taková bolest, že se nahlas rozvzlykám. A když sundá skřipce, bolest je ještě větší!
Nakonec sundá skřipec z jazyka, ten byl dostatečně potrestán závažím. Klečím a vzlykám.
„To už je konec, můžeš slézt!“
Slezu ze stolku, zapotácím se a cítím, jak si mě Pán posadil na klín, opřel si moji hlavu o rameno, přitiskl si mě na hruď a jemně mě hladí po zádech. Uklidňuji se, už mě nic nebolí, vnímám jenom laskající doteky Pánovy ruky.
MILUJI TĚ, PANE!