Menu
Spokojeni?
Mám práci, která se z takových čtyřiceti procent skládá z plánování. Znáte to - od plánu údržby zařízení přes plán pořizování majetku investičního charakteru až po obskurní plány typu plánu školení personálu ve firemní bezpečnostní politice, plánu profylaxí či plánů zátěžových zkoušek UPS. Ne, asi nejobskurnější je plán periodických (!!!) zkoušek EPS/EZS se zvláštním přihlédnutím k ověřování funkcionality čidel volného kouře a čidel tříštění v devátém patře administrativního centra penězodárce a pátém patře budovy, zvané interně Pentagon. Kdo ví, o čem mluvím a nosí na krku stejnou psí známku, pochopí...
Asi by se dalo říct, že plánování je činnost, která by dobře zajetého yuppíka neměla vyvést z konceptu. V nejhorším si přece vypomůže alespoň věčnou pravdou o tom, že "co nelze splnit, lze alespoň pečlivě naplánovat". Není tomu tak. Za těch mnoho let, co jsem úchylem jsem zjistil, že kvalita výsledku je v nepřímé úměře ke kvalitě připraveného plánu a dále klesá s kvadrátem očekávání, na plán kladených. Pro absolvent[k]y škol humanitního charakteru přeložím do češtiny - čím víc si něco plánujete a těšíte se na to, tím ohavnější je rozčarování. Prostě tenhle víkend se moc nevyvedl. Místo dobití baterek jsem si je vycucnul, místo příjemného blbnutí jsem blbě dřepěl v práci a aby toho nebylo málo, to kvůli čemu se celá akce "demizóna" spouštěla se stejně nepovedlo, takže i nadále budete leckde vídat moje příspěvky a maily via web trojmo a přemýšlet, co je v tom za symboliku. Žádná symbolika, nějaký blbý bug IAC serverů ...
Na tenhle týden jsem si připravil rafinovaný plán - vykašlu se na plánování.