Menu
Spokojeni?
Po delší odmlce pokračuje sekce Autoři BDSM děl, tentokrát dílem Georga Picharda
Georges Pichard (17.1.1920-7.6.2003) byl významným představitelem "tvrdé školy" francouzského BDSM umění. Jako autor byl mimořádně úspěšný a efektivní, přehled jeho děl se sestává z obtížně katalogizovatelného množství přebalů a obálek bdsm magazínů, komiksů, periodik (převážně tématického zaměření) a sběratelských alb.
Biografie
Pichard se narodil v Paříži, ilustrátorské vzdělání získal v Akademii užitého umění. Během druhé světové valky pracoval pro okupační správu, což mu po osvobození Francie přineslo právní i existenční problémy. Ty řešil přijímáním "specifických" zakázek na ilustrace soukromých a malonákladových tisků, zejména s bdsm zaměřením. V roce 1956 pak publikoval své první ucelené dílo, La Semaine de Suzette, kde poprvé vystupuje postava Miss Mimi. V šedesátých letech ve spolupráci s Jacquesem Lobem ilustroval série parodií Ténébrax a Submerman, obsahující i některé bdsm aspekty. Ty začaly vycházet ve francouském koiksovém časopise Chouchou, po jeho zániku je převzal italský Linus.
Erotickému žánru v kombinaci s bdsm tématikou se Pichard začal intenzivně věnovat ve druhé polovině šedesátých let v sérii Blanche Épiphanie, vycházející ve V Magazine. Zajímavostí je zjevná vazba na aktivity Jane Fondové proti vietnamské válce - něktéré z Pichardových hrdinek jako by Jane z oka vypadly. V této době se zformoval i charakteristický Pichardův styl kresby a typ hrdinky s gotickým vzhledem, lubokými očními stíny a černými vlasy.
Kromě bdsm tématu ilustroval Pichard i některé adaptace klasických děl, mimo jiné Dobrodružství dona Juana od Guillaume Apollinaira, Vátsájánovu Kámásútru či Gérminal Emila Zoly.
Bibliografie
| Titul | Rok | dílů | Editor | autor |
|---|---|---|---|---|
| Ténébrax | 1963 | Serg | Jacques Lob | |
| Submerman | 1967 | Glénat | Jacques Lob | |
| Lolly-strip | 1972 | Losfeld | Danie Dubos | |
| Blanche Epiphanie | 1972 | 6 | Serg/Dargaud | Jacques Lob |
| Paulette | 1971 | 7 | Le Square/Dargaud | Georges Wolinski |
| Ulysse | 1974 | 2 | Dargaud | Jacques Lob |
| James du Tiers Bond -Ah! ça ira Sahara | 1975 | ABC | Françoise Prévost | |
| Caroline Choléra | 1975 | 3 | Editions du Fromage | Danie Dubos |
| Marie-Gabrielle de Saint-Eutrope | 1977 | 2 | Glénat | |
| Édouard + La Réserve | 1978 | Le Square | Jean-Pierre Andrevon | |
| L'usine | 1979 | 2 | Glénat | |
| Ceux–là | 1980 | Le Square | Jean-Pierre Andrevon | |
| Les manufacturées | 1980 | 2 | Le Square | Faraldo |
| Carmen | 1981 | Albin Michel | Prosper Mérimée | |
| Bornéo Jo | 1983 | 2 | Albin Michel | Danie Dubos |
| La Comtesse rouge | 1985 | Editions Dominique Leroy | Léopold Sacher Masochs | |
| Les Sorcières de Thessalie | 1985 | 2 | Glénat | |
| La fleur de lotus | 1987 | Albin Michel | Jin Ping Mei | |
| Marlène et Jupiter | 1988 | Yes Company | ||
| Madoline | 1990 | 2 | CAP | |
| Les Exploits d'un Don Juan | 1991 | Albin Michel | Guillaume Apollinaire | |
| Le Kama Soutra | 1991 | Curiosa | Vatsyayana | |
| Trois filles de leur mère | 1992 | Curiosa | Pierre Louÿs | |
| La voie du repentir | 1992 | CAP | ||
| La religieuse | 1992 | Création Art Presse | Denis Diderot | |
| Germinal | 1992 | Magic Strip | Emile Zola |
Tématické komiksy:
- 110 pilules (Les)
- Blanche Epiphanie
- Bornéo Jo
- Carmen
- Caroline Choléra
- Ceux-la
- Comtesse rouge (La)
- Edouard + la réserve
- Exploits d'un Don Juan
- Fleur du lotus (La)
- Francais facile en bandes dessinées (Le)
- James du Tiers Bond (La)
- Lolly Strip
- Love Stories
- Madoline
- Manufacturées (Les)
- Marie-Gabrielle de Saint-Eutrope
- Marlène et Jupiter
- M.C.P.M. - Maison de Correction Princesse Melanie (La)
- Miss Mimi
- Nostalgies polissonnes
- Paulette
- Religieuse (La)
- S. Maxi B.D.
- Sorcières de Thessalie (Les)
- Ulysse
- Usine (L')
- Voie du repentir (La)
Styl
Pichardovy ženy jsou velmi ženské - s výraznými plnými prsy, anatomicky správnou postavou a dlouhými vlasy. Vinou těžkého osudu mívají ve tváři strhaný výraz :-) Pichard zná slušně ženskou anatomii a realizuje se při jejím vykreslení. Tématické scény jsou zvláštní směsí brutality, zalíbení v technických detailech a poněkud morbidního syžetu. Elektrotématu se autor příliš nevěnuje, dává přednost zobrazení (mnohdy až technickému) mechanických prostředků.
Ukázky z díla pocházejí z Dushiho sbírky. Za jejich poskytnutí Eleferno děkuje.