Menu
Spokojeni?
Tak na výletě už jsem nebyla snad tři roky, pokud nepočítám občasné cesty k předkům do Šumperka a to, že mne Torm občas vyveze do přírody na outdór. V neděli se mi poštěstilo, Torm byl naladěný - asi potřeboval přijít na jiné myšlenky - měl blbý konec týdne a při nějaké opravě se ošklivě popálil na ruce. Navíc mu kvůli práci nevyšlo nějaké posezení, na které se moc těšil. Tyhle věci většinou řeší se subinkama a asi jsem byla na řadě :-) Zavolal mi a po poledni jsme už seděli v autě ve směru Chlumce. Jo, musím se přiznat, seděla jsem hodně natěšená, Torm se ve stádečku poslední dobou nijak mnoho nedrží, jezdí pořád pryč. Ještě než jsme vyjeli, vyťukal pár esemesek, na pár se zasmál, na jednu se teple zasněně podíval a šlápnul na plyn. Mohl by to auto vzít občas umejt a vyluxovat, čípak asi jsou tyhle tmavý krátký vlasy na opěradle ?
Kousek od Chlumce je rybářská bašta, nějak se to jmenuje, ale v hlavě mi jméno neutkvělo, úplně ho vymazal candát na másle, jenom se rozsýpal. Ulizovala jsem rulandské, Torm smutně koukal na víno a klíčky od auta a pak si objednal ještě jedno nepivo pro řidiče, urputně se snažil předstírat, že mu chutná, ale na oblafnutí to nebylo. Když si dal dvojité kafe, bylo mi jasné, že bez hraní nebudu a chviličku jsem si připadala, jako štěně, když ho páneček vezme na procházku. Zkusila jsem pár osvědčených provokaček, ale nějak moc nereagoval. Nebo teda spíš předstíral, že nereaguje, oči mu jiskřily, ale nacpával si fajfku a předstíral, že mne přehlíží, jak lán. No co, umím si počkat. Zapálil si, natáhnul kouř a mně přišlo, jako kdyby ho někomu posílal, přivřel u toho oči a pomalu ho vyfouknul tak nějak jako za sebe stranou.
Najedení jsme sedli do auta, nechala jsem si trochu vyjet sukni a Torm vyrazil k Vamberku. Když viděl, jak sebou šiju, sáhnul do kapsy pro kolíček a podal mi ho. Tohle bych tedy nemusela, zkusila jsem odmlouvat, ale byl neúprosný a ještě mi osobně zkontroloval, jestli mi opravdu sedí dobře a fest.. Seděl, ale Tormovi se to nelíbilo, posadil mne dozadu doprostřed a přešteloval si zrcátko, aby na mně dobře viděl. Moc pěkný to bylo v Hradci na okruhu na světlech u mekdonaldu, zjistila jsem, jak moc se ještě umím červenat. Kousek za Hradcem jsem už začala kňučet a před Třebechovicemi zastavil a pohrozil mi, že ten kolíček přiváže k volantu a opravdu šel do kufru pro provázek. Slíbila jsem, že už budu zticha, ale moc to nešlo, tak vzal ten provázek a přivázal ho k řadicí páce, naštěstí jen hodně dolů k podlaze, ale stejně jsem se třásla při každém řazení.
Povolil mi to sundat těsně před Vamberkem, bolelo to snad víc, než když to bylo nasazené. Kalhotky jsem si nenavlíkala, bylo mi jasný, že mne stejně odtáhnou do sklepa. Jak jsem se soukala z auta, abych se líbnula se Seržou, musela jsem vypadat dost zajímavě, Serža na mně koukal tím svým účastným pohledem a pak povídá ' Gábino, ono tě to zvíře snad po cestě opíchalo'. Torm vyprsknul smíchy, Helena taky a mně nějak moc do smíchu nebylo. Dostali jsme další kafe a já pak ve sklepě všechno, po čem se mi stýskalo a navíc i hromadu věcí, po kterých jsem nijak mimořádně netoužila :-) Helenu si uvázali vedle, ale stejně si myslím, že jsem dostala víc. Čím dál víc mně fascinuje, jak si ti dva rozumějí, slovo si neřeknou, ale jako kdyby měli společný řízení, zničehonic se vymění nebo jeden druhýmu podá hračku, uhne, aby ten druhej měl víc místa nebo převáže chudinku subinku, aby k ní ten druhej líp mohl. Mužský jsou někdy zvláštní tvorové. No, dlouho si se mnou hráli, celý odpoledne, kdyby to šlo, lezla bych i po stropě. Helenu odvázali ještě předtím, aby mohla uvařit další kafe.
Skončili jsme před sedmou, bolela jsem se celá ale bylo mi fajn. Torm mi nepovolil sundat si ty přísavky, co je na mně nakonec přisáli, ale ono to bylo vcelku příjemný, kozičky mi je hezky beze zbytku vyplnily, vypadalo to trochu jako ten korzet, co nosí Xena. Nechala jsem si rozepnutou košili a občas jsem se na ně podívala, jak se mi to líbilo. V Obědovicích Torm zastavil u motorestu a poslal mně k udírně pro klobásky. Šáhla jsem po knoflících, ale zadržel mi ruku, tak jsem šla tak. Udírník koukal, takovej mladej kluk, moc koziček asi neviděl a takhle balený určitě ještě žádný. Nafasovala jsem dvě exkluzivní klobásky přes celej tácek a v autě jsme je sežrali, jinak se tomu říct nedá. Kolem chodili tiráci do hospody a poulili oči, Torm nechal otevřený dveře a Jima pověsil na zrcátko ...
Hezký to bylo, mohlo by to být i častěji. Pokud přemýšlíte, co tenhle text dělá v Subinci, tak ani vlastně nevím - asi jsem to jenom chtěla dát na sklo :-) , podělit se o příjemný pocity.