Nové ELEFERNO

Web pro ty, kterým je život příliš těsný

Ono to koneckonců do Brna není tak daleko - tak reagovalo spřízněné spoluúchylstvo na nápad vyrazit na Wacův sraz do štaflu. Mailem avizovaný sraz počal nabývati konkrétních obrysů a rašit podrobnosti již v Podrazu, kam Waco s prozíravostí sobě vlastní dovezl notebook a fotografie prostor. V eleferním koutě pak nad shlédnutým vypukla čilá diskuse, kterak zmíněné prostory co nejracionálněji využít. Sraz byl zařazen do seznamu naplánovaných akcí a po nahlédnutí do informační podpory ve Wacově doupěti se zrodila myšlenka pojednati jeho návštěvu ve velkém duchu. Tomu nakonec zabránily objektivní důvody, nicméně chuť užít si akce, ze které se nemusí jezdit domů zůstala.
Z jiných objektivních důvodů jsme nevyjeli OPRAVDU úchylným autem, ale pouze TAK TROCHU úchylným autem. Tak trochu úchylný vůz budil jistou pozornost u čerpacích stanic, u kterých zastavoval při snaze pořídit desetidenní dálniční nálepku, budil jistou pozornost u Devíti křížů (kde mimochodem velmi poklesla úroveň kuchyně) a budil jistou pozornost v okolí Brna v místech, kterými jsme projížděli potřetí ve snaze najít onu správnou odbočku. Pomohla mobilní síť, Waco slovem a Aldy skutkem, takže poslední fragment cesty jsme absolvovali za vodicím vozem, pravda, bez svítícího nápisu Follow me. Tak trochu úchylný vůz jsme umístili na parkoviště, hračky natahali na pokoj a jali se nasávat atmosféru.

 

Klub Eliot je a není v Brně - na obzoru sice místy vykukují paneláky a cosi trojúhelnikovitého, nepopsatelně ohavného a z dálky je slyšet motory na okruhu Gran prix, samotný klub je ale utopen v zeleni a poměrně dobře izolován od okolí. Příjezdová cesta v areálu končí a nejbližší sousedé jsou dle slov organizátorů přes sedmset metrů daleko, což je vzdálenost, kterou ani nejzdatnější subinka nepřeřve :-) Budova je patrová, členitá, s milou restaurací, salónkem a slušnými pokoji, mnoho z nich má vlastní příslušenství. Ubytování za tři stovky s ocáskem - cena, která nekouše. Jde o součást jezdeckého klubu, přiléhají hospodářské budovy, stáje, ovál a parkur. Trinity byla natěšená na projížďku na živém koňovi ze které nakonec sešlo, všem dnům ale není konec a lepší předběžná dohoda to vyřeší. Dále jsou součástí areálu dva prostory, vyhlášené jako akční prostor A a akční prostor B. Prostor A má formu stání pro tři subjekty a nezapře svůj původní účel stáje, prostor B ze všeho nejvíce připomíná bunkr, adaptovaný pro výslech POW. Oba prostory byly realizačním týmem v dostatečném předstihu adaptovány, vyčištěny a doplněny zavrtanými oky. Hlavní zásluhu na zprovozněná má dle všeho Waco, byť se k tomu se skromností sobě vlastní tvrdošíjně odmítal přiznat, dále dle všeho Marionnetta a Njal, jehož odhad v zavrtávání ok se ukázal býti zcela dokonalým. Padla jak ulitá i bez řetízků. O prostoru B ještě bude řeč.
Organizačně byl sraz pokryt systémem Registor - dokonalá funkcionalita bez zbytečných příkras, jediná chybka na kráse je nemožnost změny parametrů přihlášení, jedinou možnou cestou je odregistrování a nová registrace s požadovanými parametry. Milou drobností je dynanicky počítaná cena ubytování, možná by bylo možno doplnit i pohlaví jednotlivých účastníků, které není vždy patrné z nicků. Ostatně, na sraz se dostavila převážná část notoricky známé komunity, sám jsem osobně přivítal možnost spojit si nicky moravské scény s živými bytostmi. Označení účastníků bylo zajištěno dvojstupňově, systémem, který bych rád zmínil podrobněji. Vůči personálu byl účastník akce identifikován visačkou a číslem, k němuž byla vázána konzumace s možností platit cash okamžitě, nebo na u pultu vedenou konzumačku. Tento systém považuji za šikovný v tom smyslu, že zbavuje personál nutnosti soustředit se na mnohdy málo intuitivní nicky účastníků a z toho vznikající možnost chyb. Ne všem se očíslování ala domácí zvířectvo líbilo, nicméně systém se projevil jako životaschopný a fungující bez mně známých excesů. Vůči sobě se zúčastnění identifikovali klasickými jmenovkami, tentokráte v negativním provedení.
Paralelně ke srazu bylo avizováno několik vanilkových doprovodných akcí, takže během ubytovávání došlo k několika komickým situacím - trojice jinak slušně vypadajích osob, vlekoucích do patra velmi technologicky vypadající kufry, metrové závitové tyče, rákosku a dva ne zcela jezdecky vyhlížející bičíky budila jistou pozornost. Vanilstvo naštěstí areál během večera opustilo a již po osmnácté hodině patřil Eliot výhradně srazu a bdsm aktivitám. Prostor restaurace vyšel tak akorát, mnoho volných míst nezůstalo. Jídelní lístek je bez připomínek, lístek nápojový byl schválen s výhradami, které vzrostly při pokusu objednat si některé z vín - dle příslibu organizátorů bude řešeno v dalším kole :-) Zvolený tramín pít šel, byť výrazné nadšení nevyvolával. V předstihu podotýkám, že ke konci večera požadovaná tequilla nebyla též k nalezení, šláftruňk jsme proto realizovali whiskou, jejíž cena se již blíží k pojmu "kouše". Zde bych doporučoval dohodu s majiteli, v opačném případě budou mnozí z návštěvníků v pokušení vozit si vlastní pití, což by zřejmě bylo k oboustranné škodě.
Wacovo zahajovací expozé zaslouží samostatnou zmínku - v bílém obleku s bičíkem v ruce vyšel na arénu, aby uvítal shromážděné slovy prostými, nehledanými leč vybranými, s důstojností sobě vlastní. Zmínil jest skutečností řádu organizačního a postupového, s apelem nevtíravým na dodržení zvyklostí morálních, úchylných i obecně lidských. Po promluvě kratičké též pořadu věcí věnované popřál jest úchylstvu shromážděnému zábavy příjemné a splynul s davem.
Musím zdůraznit, že na tomto srazu jsem převážně soukromničil - tímto bych se chtěl omluvit všem, kdo projevili přání probrat se mnou technologické věci nebo i prostě dát řeč. Není v to nic osobního ani pragocentrismus (ostatně už dobrých -náct let nejsem Pražák), vinny jsou objektivní okolnosti a události posledních týdnů. Ze stejného důvodu odpadla i avizovaná technologická ukázka - sraz jsem bral jako příjemnou příležitost k relaxaci ve společnosti (byť převážně velmi volné) sobě podobných. Nebudu se proto tentokrát zmiňovat o akčním dění, které probíhalo poněkud mimo mne. Nebylo ovšem možné nevyzkoušet některé z nově adaptovaných míst. Volba padla na prostor B, kam jsme se, po vyřešení problémů s osvětlením na chvíli přesunuli k realizaci jednoho z naplánovaných scénářů. Vinou vybitých akumulátorů nebylo možno vypnout zářivku, scéna proto nabyla poněkud morbidních obrysů. Prostor sám o sobě je perfektní, Njalova konfigurace ok pasovala jako ulitá (fixace na karabiny, nebylo třeba jediného korekčního řetízku), problém představovala pouze voda na podlaze a ne zcela zaschlá barva na zadní zdi. Zimu jsme vyřešili redukcí scénáře a následným ohřevem pod dekou, absenci dveří pak poněkud atypicky páskou - pokud si někdo ze postižených připadal jako moucha v pavučině, nechť přijme touto cestou omluvu. Až bude tento prostor dokončen, zařadím ho na seznam míst, duši milých - to místo má velmi zvláštní genius loci.
S postupem času se množství osob v restauraci snížilo o odjíždějící a k půlnoci již zbyli pouze nejskalnější a ubytovaní. Proběhlo něco akčních ukázek, k nimž se v případě potřeby vyjádří zúčastnění zde nebo na jiném místě. Sám jsem pouze lokálně předvedl avízovaný přísavný akční člen k Vibře a po půlnoci jsem se odebral bydlet. Elektrokufr zůstal k volnému použití, nicméně, pokud jsem správně informován, byl pouze platonicky obdivován, k užití ani zneužití nedošlo. Kvalitu spánku poněkud rušilo topení a k ránu zoufalé stížnosti opuštěného štěněte na nedostatek pozornosti. Též zvuková izolace mezi pokoji by mohla býti lepší, zde by si ale zřejmě mohli stěžovat spíše sousedé :-) Ráno nějak plynule přešlo do poledne a zdá se, že jsme příjemný areál opouštěli jako poslední z úchylů. Cesta zpět do Prahy zaslouží zmínku snad jen v tom, že množství dobrovolných dárců orgánů na našich silnicích roste, o čemž svědčilo snad osm dopravních nehod v důsledku aquaplainingu a další pretendenti, míjející nás v silném lijáku rychlostí, hodně přesahující těch sto dvacet kilometrů, při kterých více než dvojtunová amerika začínala plavat na nashromážděné vodě.
Resumé bude krátké - těšíme se na druhé kolo. Mám za to, že se narodil jeden ze srazů, přesně vyvažujících požadovanou míru soukromého a veřejného prostoru, komunikačního a akčního dění, exhibice a intimity. Waco, Zvířátko a další nejmenovaní organizátoři - dík.

 

Pro komentování zde nemáte dostatečná práva

Pošta

Nejsi přihlášen.

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 135 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 135

Kalendář

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
25 říj 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
26 říj 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
01 lis 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
02 lis 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
08 lis 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
02736374
Statistik created: 2017-10-20T07:08:25+02:00