Menu
Spokojeni?
Slunce za dekou mraků něžně hladí a cosi chlácholivě šeptá.
Jako když víla, dobrá mamka, člověka láká z krásného snu do nového jitra.
Láká jako čestného hosta.
Holky jsou dnes oblečeny do elasťáků. Ikdyž mají zadek jako pytel brambor, mají černý elasťáky, legíny, nebo dírkovaný těsný kalhoty.
I naprosto nesportovní postavy mají dnes v očích hrdost hrdost na svoje rozhodnutí začít běhat a místo dortíku si v poledne dát jablko.
Kolik jsem cestou do práce potkal až pornografických modelů, to nespočítám -- uvědomil jsem si to, když do autobudu nastupovala v řadě po sobě třetí holka v těsné průsvitné elastické sukni s patnácticentimetrovým krajkovým dolním lemem, který prímo křičel "Ohrň mne nahoru! Já budu skvělý pás nad jejím holým zadkem!"
Následovala dívčina ve velmi řídkém krajkovém topu, pod ním jen rudou krajkovou podprsenku.
Všechny hledí hrdě vpřed nad kulišáckým úsměvem a cestou po eskalátoru dolů jim vítr čechrá hřívu jak v reklamě na šampon.
I to nebe je dneska jako kůže pod krajkou.
Myslím, žeš dnes je moc dobrý den pochválit holky, jak jim to sluší.
Možná je dobrý den začít i doteď zbytečný projekt.
Možná má smysl se vykašlat na to, že něco nejde a že je to nesmysl.
Protože svět potřebuje i průkopníky slepých uliček a třeba za dvacet let budeme vyčítat, že jsme to nezkusili.
"Každé skutečné dobrodružství vzniká nárazem fantazie na skutečnost." (K.Čapek)
Někdy je to sice náraz držkou vo zeď, ale furt lepší si v důchodu lízat rány, než si o nich nechat vyprávět od kamarádů, kteří to zkusili.