DEV...ELeferno

               Arciprcíř a čtyřicet vanilek

    Seděl tam, jako vzteklá hromádka nasranýho neštěstí.
    Jako když shodíš sršňům hnízdo a oni vymejšlej, jak ho dostat nazpět nahoru.
    Subčík, jehož Madam zářila na nebesích jeho obdivu a teď, potvora bezectná, se jako Luciper zřítila z nebes dolů do pekla všední reality, kde i andělé prděj a bolej je nohy.
    Do reality, kde i bohyně s bičíkem, postavené na piedestál vysokých podpatků nejsou neomylné.
    "Normálně když jsem viděl, jak se tam ocucává s klukama na tý dýze, hned šla do ignore. To je strašná děvka, chvíli jsme od sebe a už se tam cicmá!"
    Nachvíli se zasmušil. Slova, která vypustil jej teď zavazují k hledání si nové Madam, protože zkuste svoji Bohyni nazvat děvkou a zabanovat si ji na fejsbůčku, to rozdejchá málokterá.
    "To jakože zase budu muset vomrdat čtyčicet vanilek, než potkám další dominu!?"
    Zakuckal jsem se. Tahle pointa mi fakt vzala vítr z plachet a to už jsem v lidským duševnu potkal všelicos. "...cože!?"
    "No já ji nepotkal hned, já měl před ní čtyřicet holek, ale tahle byla první, která mě..."
    "Tyvole, vod tolika holek jsem já nedostal ani pusu a to jsem dvakrát starší jak ty!"
    "No sory, nemůžu za to že jsem měl těžký dětsví. to bylo jenom... no hledal jsem se."
    ...svět je prostě děsně relativní a pohledy na něj se trochu mohou různit.

     No, oč jsem dnes moudřejší než jsem včera uléhal -- svět bez bohů je příliš zodpovědný -- za všechno si může člověk sám. 

    A svět bez Bohyň je asi příliš nudný, všechno  si v něm člověk musí udělat sám.
    Sám si naplácat, sám si prostatu pošťouchat, sám sobě si obdivné verše předčítat, když není oltář ani ouško, ba ani ta  díra ve Zdi nářků, kam by se srolované psaníčko dalo zastrčit.
    Člověk potřebuje svoje bohy, aby nebyl na světě osamělý, když je sám.
    A subík potřebuje svoji Bohyni, aby načisto nezvlčel, když je sám.
    
    No, možná je to jakýsi... morální apel stavovský: abychom my, Déčka, Páníci a Madame, byli hrdi na svoje povznešení mezi bohy a abychom se snažili nedělat naší bohorovnosti ostudu.
    Abychom dávali prostým, bezvýznamným uctívačům tam dole v prachu cest dost vláhy zjara, slunce při sklizni, občas nějaký ten zázrak, aby bylo za co nás chválit v kuřárně a aby mohly jít dobré písně kolem táborových ohňů.  
    Aby byla postava Domíkova "konsistentní" (aby si slova, sliby a skutky neprotiřečily) a aby Madam nebyla jenom uječená Žižkovská pradlena (nad Žižkovanku prý v celé Praze větší herdekbaba nebyla).
    Zbožštění není navěky, to si musí jeden hodně hlídat kvalifikaci, jak rostou nároky!
    No ještěže máme to e-FERNO a na něm dost e-Learningu .-)

    Jo a jeslti někdo víte o volné, inteligentní a hravé domině pro náctiletého srdcatého rváče někde poblíž Kladna, dejte vědět. Umí bejt velice oddanej.
    A my už mu uděláme nějaký to politický školení, aby zvěděl, vo čem je život a aby nezkoušel tu dominu se v nitru dívčete vyčmuchat žaludem :-)