Menu
Spokojeni?
Původní text napsal a zverejnil na BDSM.cz 28.1.2001 Honza Bondy
Navzdory předpokladům přijíždím k Argentě dostatečně včas, daří se mi obsadit poslední místo k parkování. Ve dveřích se zdravím s Aradií, kabát mizí v šatně, vítá mě XDom, na pultu je stovka jmenovek s přezdívkami, téměř nečekaně nacházím i tu svoji - při frekvenci mých výskytů na Internetu bych bez dopomoci ohlášeného vystoupení měl šanci na účast snad v některém z příštích století...
Cestou ke stolu se zdravím s několika přáteli, vybaluji rekvizity, vhodná je sotva polovina, obhlížíme "jeviště", přivezená konstrukce je výborná - avšak bohužel příliš nízká - snad by se hodila pro některé z příštích vystoupení, osvětlení by potřebovalo drobnou úpravu - narychlo by byla snadno proveditelná kamenem (zavrhujeme) - zvládnout se dají i horší problémy.
Domlouváme časový rozvrh, scénky odsouváme před půlnoc - kdyby chtěl vystoupit i někdo další. Zahlédnu několik dalších známých tváří, naprostou většinu lidí však vidím poprvé (není-li tomu tak omlouvám se za svojí n.e.m.o.ž.n.o.u paměť na tváře), překvapuje mě nevídaný - nečekaně vysoký podíl žen a dívek.
Aradia se Satorem zahajují večer, narychlo sepsané sdělení účastníkům nelze předat, přítomní evidentně nejeví zájem o mluvené slovo. Na zahájení večírku je ohlášen "pánský strip", ve frontě na zasunutí za stůl mě něco postrkuje z jeviště - moderní válečník s postavou nepřipouštějící pomyslet na náznak nevole. K tomu přichází úder hudby rovnou do hlavy z reproduktoru u stropu a podtrhuje vážnost situace... Přes veškeré úvahy o vhodnosti těchto vystoupení na večírcích nelze tomuto bojovníkovi nic vytknout, zcela určitě si dal s přípravou i s provedením mnohem víc námahy než jsme schopní a ochotní investovat sami - ve finále sklízí zasloužený potlesk.
První operativní porada k časovému rozvrhu, zatím nikdo s vlastním vystoupením nepřichází, máme jich opravdu nemnoho, přidržíme se raději původní strategie...
Na pultu u šatny stále čeká hromada jmenovek, u stolů se tvoří separátní hloučky, kdosi mě oslovuje s narážkou na můj nick - projevuji své dlouhé vedení, Imobil se zdraví s každým z přítomných, přichází další známí, ochotu vystoupit však ani nadále nikdo neprojevuje.
Oznamuji Jiřce, že je první alternující pro úvodní vystoupení - "Ses asi ...!!!" :-)
Další porada, Sator naznačuje nebezpečí výpadku pozornosti přítomných, vítězí kompromis - o chvíli posunujeme začátek první scénky...
Poslední přípravy v "převlékárně" vedle výstavy krásných XDomových kožených šperků, shodujeme se na tom, že jen matně tušíme jak to mělo být - naše příprava byla víceméně pouze teoretická, rekvizity bylo nutné použít jiné, osvětlení nelze ztlumit "tak abych tam vlastně nebyl" - "lepší" už to být nemůže :-) Krásná dívenka střežící vystavené zboží spěšně zamyká a odchází do sálu - že by nejen plnění pracovních povinností?
Satorovi se daří upoutat pozornost a ztišit sál, začínáme. Přes několik nutných improvizací i navzdory skleróze projevují přítomní nečekanou pozornost (a asi i shovívavost), Káťa svůj debut zvládá sqěle (mnoho replik pravda nemá), zjišťuji, že jsme zakončení "jaksi" vůbec nestačili probrat - efektnímu odvlečení brání tč. vrzající plotýnky - chraplání z reproduktorů přestalo připomínat některou ze skladeb na dovezeném CD ... "finito" a (kupodivu) potlesk. Vřelý dík!
Během přestávky diskutujeme s Riderem a Myshí o výběru provazů a vhodnosti aplikace diamantových bondáží během intimních scének. Sálem se plouží jedinci se skelnými zraky a nepřítomným výrazem - proč si vůbec dávají tu námahu s cestováním? Jiřka se dostává z melancholické do nebezpečně radikální nálady. Přibližuje se vystoupení Aradie, Sator tlačí na udržení spádu večera, během konferování mu přes evidentní snahu jednou uniká neoblíbené slůvko - a je ihned po zásluze sepsut :-)
Markýza se nestačí správně rozhýbat - se vší zodpovědností se protahuje po vzoru hráčů US-fotbalu...
Představení je ukázkou z přesně opačného zákoutí BDSM než bylo to první, Aradia s Jiřkou Markýzu nijak nešetří - není to kostýmované skotačení s bičíkem, často proklamované jako něco souvisejícího s SM. Vystoupení je mnohem povedenější, než co by odpovídalo jeho "dolaďování" ještě cestou v autě :-) Pohled do publika dává tušit, že někteří z návštěvníků přišli vlastně za exotickým dobrodružstvím, i ostatní však napjatě sledují...
Dámy končí, v sále je několik vteřin ticho, teprve potom přichází zasloužený potlesk. Markýza se snaží odstranit vosk z vlasů ("To nebylo ve scénáři!"), přitom se nám daří obsadit jednu z rolí chystaného většího představení (zbývá ještě obsadit několik charakteristických postav obojího pohlaví, příp zájemce rozhodně uvítáme!!!), přemlouvám jí k okružní cestě sálem - pravda může to vypadat jako loudění pochvaly, záměr je však zcela jiný...
Snažíme se oslovit všechny (jmenovky se ukazují jako vynikající nápad), s potěšením zjišťujeme, že téměř všichni přítomní (tu a tam někdo proklouzl...) jsou milí, příjemní a komunikativní lidé! To vzbuzuje naději, že opravdu existuje reálná šance pro vznik komunity. Ozývají se povzdechy, proč to všechno nemohlo začít už dávno... což sám už chápu nepříjemně dobře. Několik lidí oťukává možnost názorného předvedení "jak na to s provázky", přestože "zaškolování" nijak nadšeně nevyhledávám, pro ně bych výjimku rád udělal...
Přichází první tanečky, zjišťuji že jmenovky obsahují i políčka, která byla dosud pod mojí rozlišovací schopností, přichází první zájemci o vystoupení (Latexman?), potřebují však nutně ještě i Markýzu, po chvíli je jim odmítnuta - možná příliš příkře, dodatečně se omlouvám, ale 2 vystoupení jsou i pro dost odolnou duši a tělo napoprvé docela dost... (tančící páry se už nikomu nechce vyhánět z jeviště), Adam se konečně dočkal vytouženého potrestání a je svázán na lavici do kozelce, kdosi se snaží nahlas vyřizovat jakési osobní spory - celkem hloupá příležitost...
Začíná se projevovat dlouhý týden - hudba mi zatlouká uši dovnitř, káva, loučím se a spěšně mizím ze sálu, platím - dívka za barem zdvíhá obočí nad mojí nevalnou útratou - s autem strašícím na parkovišti to sotva může být lepší... S Káťou chvíli klábosíme na čerstvém vzduchu, rozhodně toho máme dost k "projednání" - zkusíme to zvládnout ještě během tohoto víkendu...
Dojmy
Troufám si říct, že to byl jeden z nejvydařenějších večírků, které jsem zažil. Zřetelně se mění celková atmosféra, pozvolna se snad už daří otevírat uzavřené skupinky, dík rostoucímu zájmu něžného (?) pohlaví a stylovému oblečení je kam zaměřit chlípné oko, mnohočetné pozitivní reakce snad už brzy motivují další páry/skupinky, které nás budou mít čím pobavit a pro přátele to jistě udělají s radostí :-)
Poděkování
Bylo by hloupé zapomenout na to, že bez přičinění několika lidí by všechno bylo úplně jinak - pokud by vůbec něco bylo. Pasivita a potíže s vhodnými prostory patří k příčinám zániku večírků Klubu Aradia (viz katastrofální výklad pojmu pohostinnost v Hoštce). Važme si proto nadšení pro věc, zápalu, i nemalých vynaložených finančních prostředků, bez kterých by tyto společné večírky jednoduše nebyly. Dík patří zejména Myshi, Riderovi a XDomovi i všem dalším, kteří mají svůj podíl na organizaci těchto akcí. Dělají to dobrovolně, dělají to hlavně pro jiné. Vím že nemluvím (nepíšu) pouze sám za sebe :-). Věřte, že je naprosto malicherné nemám-li si např. během večírku chvíli kam sednout.
Sám nejsem člověk, který by potřeboval návod k tomu, jak se mám bavit "správně". Co se mi líbí, dělám, nebo se o to alespoň snažím, co se mi nelíbí, to nedělám. V této souvislosti musím poděkovat za neúnavnost přítelkyně Lenky, známější více jako Madam Aradia - bez jejího přičinění (včetně celého studia samozřejmě!), by večírky brzy mohly sklouznout do formy diskoték (snad) v kostýmech. Díky.
Vyhlídky do budoucna nejsou špatné. Klima je příznivé, snažme se, stojí to za to!