Nové ELEFERNO

Web pro ty, kterým je život příliš těsný

                  Žalm 71

    "Ahoj, co to bude, až to bude? Píšeš Jejíškovi, žes bylo hodné dívče?" Odsunul jsem židli a rádoby kurážně si přisedl.
    "Mám napsat Pánovi vyznání," brouklo ďouče stydlivě a uraženě.
    "A jde ti to samo, koukám?" Konec propisky byl okousaný stejně intenzivně, jako měla tři prsty umodřené.
    "No, já nikdy na slohy nebyla. Ale když on řekl, že mě hýčká, vychovává a pečuje o mě a žeby chtěl slyšet..."
    "Tak mu řekni, že ho máš ráda jako sůl."
    "No, díky. To by to asi moc nedopadlo."
    "No, já bych tě hned poslal pro pytlík soli a tlustší rákosku a prověřil bych to, jak moc se dá věřit pohádkám."
    "No, jenomže on by to udělal doopravdy."
    "No, takže...?"
    "No tak co, ty Notakže." Naštvaně popotáhla nosíkem. Poposedávala a nedzvedávala se na židli, jakoby jí to sezení bolelo.
    "Ukaž, co máš... tři řádky. Černou tužkou a držíš modrou propisku. To už je druhej pokus?"
    "...mám to dopsat. Než půjdeme domů."
    "Jinak ti to doplatí, žejo?"

     "A místo toho tady s tebou kecám!" Naštvaně třískla propiskou, jakobych snad já mohl za její bolavej zadek. Jé, jak rád bych...
    "Vlídně pohovořit s podivínským dědečkem na paloučku ještě žádné dívčici v pohádce smůlu nepřineslo... neměla bys kousek buchty? Mám rád makový."
    "Tak diktuj, dědečku,"
    "Děvče, takhle to nefunguje. Podivínský dědeček zalacino vezme tvůj příběh a jinde jej draze prodá, ale tobě za něj dá jiný, který jinde dostal zadarmo a tobě může být k nezaplacení."
    "Nepotřebuju rady, potřebuju slohovku na půl stránky... aspoň!"
    Natáhl jsem ruku přes uličku a ze sousedního stolu pod loktem nahrbeného hromotluka sebral ginfiz, který tam moje drahá tříčtvrtka před hodinou odložila, než zmizela na studený dvorek vykuřovat. Hromotluk jen pozdvihl paži, aby sklenice hladce prošla a bavil se dál. Hluboký hlt ginfizu a její překvepené oči, kmitající k hromotlukovi mi daly chvilku k rozmýšlení.
    Magie, milé děti, to je díl ilusionismu a díl znalostí, kterých si druzí nevšimli. Mám chvilinku náskok, protože ona teď čeká, kdy na mne ta hora síly udeří. Jistě přemítá i o tom, jaké mocné džu-džu mne to ochraňuje.
    Když je nouze nejvyšší, pomoc bóží nejbližší. Hola, jeden zázrak expres, támhle proti tý zdi, abych ho dobře viděl!
    
    "Šel jsem teď onehdá z proutí a šel jsem kolem kostela. A tak jsem postál u dveří."
    S těmi slovy už jsem datloval na mobilu a její pohled se postupně sbíral k nějakému ošklivému slovu.
    "Utíkám se k tobě, můj Pane, kéž nikdy nejsem zahanben! Pro svou spravedlnost mne vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou. Buď mi pevným příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz!"
    Nad její pootevřenou pusinkou září dvě vytřeštěná kuliočka. Hmmm..., tohle se bude blbě překládat do skejťáčtiny, když už z kralické češtiny to má půl kouzla pryč.
    "No, hele, jak znělo zadání: máš to vymyslet, nebo napsat? Řekl -- napsat?"
    "Asi... jo, řekl, že mu mám napsat aspoň půl stránky o tom, jak ho obdivuju." Zamyslela se. Jakoby něco chybělo. "Jo! A nebo že o mě tu rákosku dneska zlomí!" Vyštěkla na mne naštvaně, jakobych jí páral drahocené nitky vteřin.
    "Naše nebeská HelpLine vám děkuje za zavolání," pravil jsem a podal jí na mobilu otevřený žalm 71. "Tak si to opiš, místo Hospodine piš Pane a to s vyvražďováním nepřátel radši vynechej."
    Zvedám se. Zamyslel jsem se. "A... beru si za to tenhle příběh... A... a pokud někdy bude ta příležitost, reservoval bych si to právo o tebe tu rákosku aspoň ohnout. Nebo se na to aspoň dívat... Protože jak koukám nato, na čem poposedáváš... musí to být dechberoucí pohled. Závidím mu. Neskutečně." Sklopila oči a možná se mi to jenom zdálo, ale jakoby se začervenala. Inu, dobrý skutek by přeci měl být pozásluze potrestán, tak proč to nespojit na jedné osobě, kdyby náhodou někdy osud dopustiti ráčil.
    
    Takže jaký by mohlo bejt dneska poselství.
    No, jednak, že se oplatí naslouchat kouzelným dědečkům.
    Taky že by nebylo odvěci nosit při sobě makovou buchtu.
    A sledovat trochu ten svět kolem sebe.
    No a třeba občas něco pěkného svým drahým napsat. Nebo aspoň najít.
    Protože ona není jenom ta profláklá BDSM literatura, ono je i spousta poučných textů všelikde jinde.
    No a nakonec... víte, jakej je rozdíl mezi pistácií a křesťanem? Pistácie si může se svým Pánem switchnout, ale switchlým křesťanům se říká satanisté .-)
    
    
    A přepsala to takhle:
    "Utíkám se k tobě, můj Pane, kéž nikdy nejsem zahanbena!
    Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou.
    Buď mi pevným příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz!
    Můj Pane, ochraňuj mne od svévolníka, vysvoboď z rukou bídáka i násilníka.
    Ty jsi přece má naděje, můj Pane, v tebe už od mládí doufám.
    Pro tebe jsem se narodila, od zrození na tebe čekám, chvalozpěv můj o tobě bude znít stále.
    Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji.
    Nezamítej mě ani v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil.
    Když mí nepřátelé se na mě domlouvají, nevzdaluj se ode mne, můj Pane, na pomoc mi pospěš!
    O tvé spravedlnosti budou má ústa vypravovat, každého dne svědčit o tvé spáse a přece nestačím všechno vypovědět.
    Vypravuji o Tvých bohatýrských činech, o tvojí spravedlnosti, jenom tvoji budu připomínat.
    Od mladosti, můj Pane, jsi mě vyučoval a já dosud oznamuji tvoje divy.
    Ani ve stáří a šedinách mě, Pane, neopouštěj, dokud neseznámím toto pokolení se skutky tvé paže a s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou. (Jauvajs!!!)
    Pane můj, tvoje spravedlnost až k výšinám sahá, vykonals veliké věci. Kdo je tobě roven!
    Tys mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět.
    Ty mě stále činíš větší, útěchou mě zahrnuješ, konejšíš, hladíš mne a seřezanou prdelku mi vždy hojivou mastí namažeš.
    A já ti budu vzdávat chválu, můj Pane, za tvoji věrnost, s oddaností ti budu zpívat.
    Ať třeba plesají tvé dlaně o můj zadek, když ti zpívám, má duše je s tebou vykoupená.
    A můj jazyk bude o tvé spravedlnosti hovořit každodenně, když tuhle slohovku uznáš jako splněnou.
    Děkuji ti."
    
    No, řekněte sami -- neuznali byste tohleto snad za nadmíru dobře splněné zadání?
    Když je nouze nejvyšší, pomoc bóží nejbližší. :-)

Pro komentování zde nemáte dostatečná práva

Pošta

Nejsi přihlášen.

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 139 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 139

Kalendář

srpen 2018
Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2
03679346
Statistik created: 2018-08-14T12:59:41+02:00