Menu
Spokojeni?
Elektroúchylové jsou obecně divná a líná cháska. Z jedné strany se - při správném vedení a zamotivování - můžou přetrhnout a ujiskřit, ze strany druhé nehnou prstem a radši budou půl roku vymýšlet mašinky, pojmenované nějak jako Línej Domča a vybavené silikonovým umělcem, než aby ty svoje subiny ošukali sami pérem, nedej bože vlastním. Je ale fakt, že se rádi slezou a mezi opulentním žrádlem, povídáním o práci a kočkách a taky olizováním se navzájem si rádi poslechnou, co je nového a když na to přijde, pustí se do jiskření přímo na stolech mezi zbytky té opulentní žranice.
Elektrosrazy mají na české scéně už hezkých pár (desítek) let tradice a minulý pátek se nám v Ateliéru podařilo spáchat další. Po dlouhé době i s mou účastí, neb penězodárcovy neméně úchylné aktivity mi v tom poslední rok a kus nemálo bránily. Sraz byl poněkud atypický, protože následoval hned další týden po zasvěcování nového masa pod kódovým označením Zajíc párty, v jehož rámci se povedlo natěšit nějaká ta nová těla (a duše taky, samozřejmě, aby měli krasoduši pokoj) a o zajímavý přísun těly obalených duší se postaral i nový projekt bdsmlife.cz. Do toho se ozvalo i nemálo starých, časem ošlehaných a wandy ojiskřených mazáků z dob úchylného pravěku, Klubu elektroúchylných párů a Staré pošty, takže výsledný mix přítomných dal velmi příjemnou směsici zkušených, otrlých, zvídavých, natěšených a vyplašených. Ti všichni v rámci osvědčivší se ateliérové praxe nafasovali spolu s konzumačkou dva páry samolepících jednorázovek s pigtailem, nějaký spotřebák jsem poskytnul z eleferních zdrojů a akce s velmi neurčitě definovaným programem mohla vypuknout.
Pro takhle nehomogenní publikum se přednáší - popravdě řečeno - dost blbě. Téma je pro nováčky strašlivě široké a mnoho nové terminologie obsahující, mazáci to všechno slyšeli už mockrát a co je nejhorší, nejmíň pětkrát přímo od vás, takže ti nejzlotřilejší mi už napovídají, jaký vtípek má následovat. Najít kompromis mezi alespoň trochu uceleným a konzistentním výkladem postupujícím od definic k jednoduchému a pak složitějšímu, mezi povídáním o elektřině subince před usnutím a mezi striktně odborným referátem pro znalé a poučené není nijak jednoduché. Zvolil jsem proto osvědčený způsob povídání o volně po sobě následujících tématech a vykládal to všechno s vědomím, že všichni se stejně nejvíc těší na praktické ukázky, což se konečně (a zcela přirozeně) ukázalo býti pravdou. Přesto přesevšechno se ale povedlo zasít do nově příchozích povědomí o bezpečnosti, používaném vybavení, nějakých těch drahách a troše té praxe. Je fajn, že s těmi mazáky už jsme sehraní natolik, že mi umějí podhodit správné dotazy a témata a hlevně mě výrazně nakopnout, když zalézám do podrobností a téma ztrácí nejen srozumitelnost, ale i zábavnost.Tedy, ne že by se úchylové nudili, i během přednášky pořírali Vaškovy luxusní výtvory, až se jim uši hejbaly.
Je mi -zejména z řad elektroúchylných paní a dívek - vytýkáno, že se ve svých textech věnuji převážně technikáliím a zcela opomíjím otázky módy. Pokusím se to tedy v této vsuvce napravit. Zdá se, že v sezóně říjen-listopad 2012 převládá nahá kůže se zbytky opálení z letní sezóny, mnohdy velmi apartně vymezeného kontrastním pidiplavečkami ohraničeným vzorem. I začínajícímu elektroúchylovi je tak poskytnuto vizuální vymezení k elektroakci vhodných ploch. Dále lze usoudit na pokračující módu napružených bradavek, u novicek pravda doplněných lehkým neklidným třesem rukou, přecházejícím na celý prs. U zkušenějších pokračuje trend více či méně bohaté lubrikace, nastupující již při shlédnutí elektrohraček.
Po vlastní - krátkou ukázkou na Sluníčku doplněné - přednášce jsme dali prostor pro pauzu, inhalaci a orální příjem legálních látek a po pauze se mi povedlo přesvědčit Toma, aby - nehledě na únavu z předchozích dnů - pověděl pár slov o projektu LazyDom, kteréhož tématu se Tom zhostil s profesionalitou a přehledem sobě vlastními. Jednotka byla nejenom slovně vylíčena a doplněna popisem dosud implementovaných funkcionalit, ale i vyvlečena na světlo boží a předvedena v chodu. Část výkladová tak plynule přešla k části zkoušecí a akční a přítomní elektroúchylové po kratším či delším váhání přistoupili k ozkoušení hraček na vlastní či patrnerově kůži, v případě leckterých odvážnějších i na sliznici. Spolu s obsahem mých a Tomových elektrokufrů a nějakého toho ateliérového inventáře jsme dali dohromady docela slušnou hromadu hraček (minimálně tři violet wandy, ET312, dva conrady 408S, minimálně tři klony Breuera 38x a hromadu hraček, přinesených účastníky), které si návštěvníci tu pod odborným dohledem, onde individuálně zkoušeli. Za jistý druh finále pak lze považovat mimořádně vydařené ojiskření Elišky, která nastupující orgasmus vestoje neustála a elegantně se Krutému Puštíkovi sesunula k nohám. Kabely daly tak akorát, ale tu interakci by byla škoda nějak přerušit.
Penězodárcovy plány a rodinné povinnosti mne před půlnocí donutily vypadnout od rozjiskřené práce, nicméně - dle slov účastníků - akce pokračovala až do ranních hodin a třemi hodinami naelektrifikované a nalazydomované Sluníčko zapadlo až těžce nad ránem.
Resumé? Tohle se hodně povedlo. Myslím, že je čas na to, aby se elektrosemináře zase staly součástí úchylného kalendáře s nějakou rozumnou, řekněme sedmitýdenní periodicitou. Možná bude mít smysl nepatrně zredukovat počet účastníků a buď upřednostnit akční část nad částí edukativní, nebo udělat dvě linie akcí - edukativní pro nově příchozí, akční pro ojiskřené mazáctvo. Na každý pád velmi potěšil zájem o tématiku, profesionalita mých spoluorgů a korektní přístup všech zúčastněných. U ateliérových akcí je to zdůraznění zbytečné, přesto užitečné - během akce nejenže nebylo poškozeno žádné zvíře, ale nedošlo ani k jiným, zásah orgů vyžadujícím excesům. Díky patří vedení Ateliéru, organizační skupině i všem účastníkům.