Menu
Spokojeni?
Začnu na Tebe mluvit. "Viech si by si chtěla hrát." Z Tvého pohybu čtu, že Tě potěšilo, že ses dočkal :).
"Co bys chtěla hrát?"
"No, napadlo mě něco. Hra, která by mě mohla motivovat rychleji se učit německy, abych už nemluvila tak hrozně."
"A co by mohlo takovou potvoru motivovat?"
"Mohl bys mě zkoušet nebo bychom si prostě povídali." Odmlčím se. Čekám jak budeš reagovat.
"A dál?"
"Za každou chybu bych mohla dostat na zadek nebo pořádnou facku." navrhuju. Nejspíš příliš doufajíc.
"Ne, to by Tě vůbec nemotivovalo mluvit korektně, spíš naopak. A mě by pak bolela jen ruka. Krom toho bys byla hnedka zase nadržená, kdo má s tebou pak celej den vydržet." odpovídáš mi bez toho, aby na mě jen pohlédl. "Já navrhuju něco jiného. Budeš mít pro každý den konto s 25 body. Každý bod je jedna pusa. Když řekneš chybu, odepisuje se ti bod. Když ti nějaký bod zůstane, můžeš další den ode mne dostat za každý bod jednu pusu. Když jich uděláš víc, uberu ti body z dalšího dne."
Přemýšlím, kolik asi udělám za den chyb. Jestli bych se vůbec nějakého polibku dočkala. A jak je to podlé. Hezky podlé...On ví, že se ráda líbám...
"Teď jsi raději ticho, viď?"
Ano, jsem ticho. Vstal jsi a díváme se navzájem do očí. Očima se pobaveně směješ nad mým pokusem. Sleduju jen Tvůj pohled, ani jsem si nevšimla, že jsi pohnul rukou. To zaregistruju až když mi drtíš silně bradavku. Reaguju okamžitě. Sykám vzrušením a bolestí, trochu jsem se prohnula...povolíš sevření a znova drtíš, ještě silněji, mneš bradavku a druhou rukou mi zajíždíš do rozkroku.
"Viech je zase mokrá. Jsou všechny češky pořád tak vlhký jako ty?..."