DEV...ELeferno

Pod pojmem odmašťovna chápou různí lidé různé věci. Když byl kravaťák ještě mladičkým kravaťáčkem a přivydělával si ke studiu brigádou v národním podniku Autobrzdy Jablonec, závod .. ehm.. to hnízdo úchylů pod horamam, byla odmašťovna předposledním provozem před galvanovnou. Z galvanovny do ní pronikalo lehounké aroma vanilky z chromovacích lázní, voněl tam teplý olej, takovou tou nosu lahodící vůní strojírenských provozů a pekelně tam smrděla rozpouštědla. Toluen, xylen, trichlóretylén, lehký benzín, tetrachlór. Součástky, zablemtané řeznými a chladícími emulzemi, s mastnými otisky prstů a mnohdy i celých dlaní dělnické třídy vylézaly z odmašťovacích lázní matně lesklé, čisté, sem tam ve světle nevýbušných zářivek jiskřící kapkami odmašťovadla nebo detergentu. 

O jiné variantě odmašťovny by asi mohl barvitě vyprávět pan Kalousek. V odvykací léčebně kravaťák sice nebyl, má ale kamaráda, který boji s toxikomániemi zasvětil svoji odbornou kariéru a jehož vyprávění vyvolávají i v otrlém kravaťákovi mrazení v zádech. To, co z téhle odmašťovny vylézá se sice elegantním a úhledným výrobkům přesného strojírenství příliš nepodobá, přesto jde ale - ve srovnání se stavem na vstupu - o veliký pokrok.Dnešní kravaťákův den začal v podstatě rutinní cestou do práce. V neděli je město NN prakticky vylidněné, noví kravaťákovi spoluobčané již v pátek večer vyrážejí na své příměstské chaty do míst, prosycených organofosfáty ze speciálních výrob v nedalekém Dzeržinsku, všelijakými zajímavými izotopy z neméně speciálních výrob v jen o nemhoho víc vzdáleném Arzamasu-16 a plných velikých hub, které místní s elánem nakládají do kyselých nálevů. Nic tedy nevěštilo problémy, očekávající kravaťákův hochštaplerwagen za polovinou mostu přes Oku. Z autobusu, svižně se osmdesátkou kodrcajícícho v pravém pruhu se za doprovodu tupého zadunění, slyšitelného i přes kravál produkovaný pneumatikami na dlažbě začal valit žlutozený dým. Úvahu o bojovém autobusu, pokládajícím chlórovou přehradu kravaťáka zavrhnul ve chvíli, kdy se přední sklo hochštaplerwagenu začalo zbarvovat do žluta a obrysy předmětů za ním začaly bystře ztrácet ostré obrysy. První popud pustit stěrače naštěstí nedošel dál, než do cuknutí ukazováku, spolu s myšlenkou na hydraulický olej. Kravaťák vyhodil blinkr a zastavil na krajnici za černým Jeepem Cherokee, který to schytal snad ještě víc. O kousek dál se zastavil téměř napříč mostem autobus s koly, vyvrácenými do plného levého rejdu.
Auto vypadalo jako dobře nakonzervovaná uloženka, vytažená z mobilizačního skladu. Akceptovatelný vzhled si ponechala zpětná zrcátka a kousky předních oken za nimi, zadní sklo a - bůhvíproč - zadní espézetka. Na kravaťákův poměrně bezradný pohled zareagoval škody obhlížející řidič černého džípu. Se slovy "udělej to, jako já" vytáhnul z kapsy kešeň, z přehršle kreditek v ní vybral jednu - nejspíš tu nejméně oblíbenou a s její pomocí nabral hromadu prachu z obrubníku. To kravaťáka zaujalo. Pán se přesunul k přednímu sklu a pomalu a metodicky začal prach foukat na zablemtané sklo. Zopakoval to asi patnáctkrát, pak poodstoupil, spokojeně kývnul hlavou a hranou kreditky začal šmír stahovat z okna. Udělal si průzor, kartu hodil přes zábradlí do Oky a se slovy "hlavně nepouštěj stěrače, myčka je dole na kruháči u pumpy" nasednul a odjel. Mírně šokovaný kravaťák udělal totéž, byť místo kreditky použil prakticky bezcennou kartu zdravotního pojištění, zajištěného místním penězodárcem.
Auto v myčce umyli ručně. Po jeho vrácení kravaťákovi sice lehounce páchlo odmašťovnou - konkrétně trichlórem - nicméně gumy nelepí ani nebobtnají a auto se zase nádherně blýská.