DEV...ELeferno

Žil, byl, za sedmero horami, sedmero řekami a jednou louží, pojmenovanou bůvíproč oceán Atlantů pan Konstruktér. Nosil vytahané pláťáky s rozkrokem někde hluboko dole u kolen, havajskou košili s orvanými knoflíčky a na krku měl - kromě flešky s vercajkem pro nejhorší možné případy a karty pro vstup do práce - uvázaný barevný šátek. Pan Konstruktér měl taky logáro, které našel někde na bleším trhu a vystavil si ho nad pracovním tabletem, hned pod poličkou s emulátorovými kity. Logáro pan Konstruktér používal prakticky každý den, když ve sjetině potřeboval něco podtrhnout barevným fixem. Doma měl pan Konstruktér kocoura Moura a přítelkyňku Minku. S přítelkyňkou Minkou pan Konstruktér spal, v posteli, když jim ji kocour Mour uvolnil. Kocour Mour spal s panem Konstruktérem, s přítelkyňkou Minkou, s oběma najednou i sám, podle toho, jak se jeho kocouří nátuře zrovna zachtělo.

Jednou byl kocour Mour zrovna někde na workshopu o lovu a kuchyňské přípravě hlodavců a pan Konstruktér s přítelkyňkou Minkou spolu spali. Pan Konstruktér byl z práce utahaný a bylo to na něm vidět. Přítelkyňka Minka se nejdřív zkoušela všelijak vrtět a z té utahanosti vytáhnout alespoň nějaké použitelné centimetry navíc, i žužlat ji zkoušela, ale nic naplat, utahanost spala sama a vůbec se jí nechtělo spát s přítelkyňkou Minkou. Pan Konstruktér z toho byl celý nešťastný, přítelkyňka Minka byla naštvaná, no co vám mám povídat, schylovalo se ke skandálu. Do toho se z workshopu vrátil kocour Mour s taškou hlodavců a začal je v kuchyni porcovat.

Ráno pan Konstruktér nešel do práce, ale vytáhnul ze šuplete šupléru a začal měřit. Nejdřív utahanost podél i napříč, pak přítelkyňku Minku podél, napříč i vhloub a nakonec vyhodil kocoura Moura ze šuplete, vyndal pásmo a změřil postel. Podél, i napříč. Pak sednul do auta a zatímco přítelkyňka Minka doma sama předla, odjel do velkého obchodu s potřebami pro řemeslníky. V něm nakoupil všelijaké tyčky, šroubky, bowdeny, matice a podložky a jeden veliký motor. To všechno naložil pan Konstruktér do auta a odjel k dalšímu obchodu, kde prodávali potřeby pro muzikanty. Tam šel pan Konstruktér zrovna do oddělení s potřebami pro bubeníky a do vozíčku naskládal různé stojany. Vzal stojan pro buben kopák a nějaké držáky pro hi-haty a taky hromadu objímek. Ještě chtěl koupit nějaké noty na buben, ale ty v tom obchodě neprodávali. Místo toho se pan Konstruktér ještě zastavil v práci pro jeden ten vývojový kit a nějaké ty kabely a v obchodě s hračkami pro dospělé koupil jednu silikonovou neutahatelnost. 

Doma pan Konstruktér shodil ze stolu kocoura Moura a začal stavět mašinku. Nejdřív sešrouboval dohromady všechny ty tyčky, matice, šrouby, podložky a bowdeny s motorem a pospojoval to kabely. Pak se zamyslel nad koupenými stojany pro buben kopák a hi-haty a taky je přišrouboval k mašice. Na konec mašinky přišrouboval držák a na něj nasadil neutahatelnost z toho obchodu s hračkami pro dospělé. Když to všechno zapnul do zásuvky, mašinka ožila, zamrkala na pana Konstruktéra zeleným displejem a přátelsky zavrtěla neutahatelností. Pan Konstruktér měl radost a protože mašinka měla udělat přítelkyňku Minku spokojenou, pojmenoval mašinku Udělátor. A ještě, než se přítelkyňka Minka vrátila z fitka, solárka a kafíčka s kamarádkami, cvičil s mašinkou Udělátorem, jak udělat přítelkyňku Minku spokojenou.

Když se přítelkyňka Minka vrátila z fitka, solárka a kafíčka s kamarádkami, pan Konstruktér zapnul mašinku Udělátora, ukázal mu na přítelkyňku Minku a zavelel "UdělejJi!". A protože to bylo za louží, pojmenovanou bůhvíproč oceán Atlantů, znělo to jako HugHer! Mašinka Udělátor zamrkala zeleným displejem, zavrtěla neutahatelností a skočila na přítelkyňku Minku. Vrčela u toho, cukala sebou sem tam, skřípala bowdeny i stojanem pro buben kopák a snažila se ze všech svých sil. A jak to dopadlo, to se, milé děti, dozvíte ve středu.