DEV...ELeferno

tady se pracuje. Kurva, fakt těžce se tu pracuje. Ale už to mám skoro hotový.Lz.

Uživatel Han Tra pro Eleferno připravil článek, vhodný zejména pro bastlíře-začátečníky. Popisovaná konstrukce je velejednoduchá, je ale zapotřebí upozornit, že na jejích výstupech se může objevit velmi tvrdé napětí - pokud zvažujete využití těchto konstrukcí v rámci hraní, přemýšlejte hlavou a hlavně měřte, ještě před tím, než to vezmete na  lidi.   sgt

Jak jsem tak pročítal návody na různé TENSy a studoval schémata, zjistil jsem,že pro člověka, který není moc vášnivý elektronik znamená postavení i toho nejjednoduššího přístroje docela problém. Jak se má takový chudák najednou vyznat v osmi nohách nějakého brouka, nebo sehnat komponenty na výrobu plošného spoje. Proto jsem si vytyčil za cíl vymyslet nějaké hodně jednoduché „bouchátko“, výhradně z tranzistorů ( a to výhradně z levných tranzistorů), protože mají jen tři vývody a najdou se v leckterém šuplíku. A aby to šlo pro širší použití sestavovat jako stavebnice ( tohle už mám, přidám tamto atd.).

Jak jsem tak pročítal návody na různé TENSy a studoval schémata, zjistil jsem,že pro člověka, který není moc vášnivý elektronik znamená postavení i toho nejjednoduššího přístroje docela problém. Jak se má takový chudák najednou vyznat v osmi nohách nějakého brouka, nebo sehnat komponenty na výrobu plošného spoje. Proto jsem si vytyčil za cíl vymyslet nějaké hodně jednoduché „bouchátko", výhradně z tranzistorů ( a to výhradně z levných tranzistorů), protože mají jen tři vývody a najdou se v leckterém šuplíku. A aby to šlo pro širší použití sestavovat jako stavebnice ( tohle už mám, přidám tamto atd.).

Základem je tedy generátor vysokého napětí. Tvoří ho tranzistory T1 a T2. Tranzistor T1 může být nějaký KC, či BC (já měl BC 237), hlavně aby byl NPN a T2 je něco výkonnějšího a hlavně musí vydržet alespoň 400V ( Uce ). Měl jsem sice v šuplíku FETy do spínaných zdrojů (fungovaly špičkově), ale cenově nevyhovovaly, proto jsem raději sáhl po BUT 11, který v GESu stojí pouhých 10,- Kč. Je sice těžce předimenzovaný, ale zase se nehřeje. Pokud máte jiný NPN s Uce 400V, směle to tam dejte.

Zapojení (obr.1) jsem sice vymyslel sám, ale počítám, že ho už přede mnou objevilo asi tisíc chytřejších lidí. Kouzlo tohoto obvodu spočívá v tom, že může pracovat téměř s jakoukoliv cívkou, prostě si ho sestavíte a pak zkoušíte různé „špule". Se kterou to pracuje nejlépe, tu tam necháte. Mně se dobře osvědčila třeba odrušovací tlumivka ze spínaného zdroje ( dvě cívky na jednom jádře hned na přívodu síťového napětí). Výhodné je připojit místo výstupního odporu diodu, k ní nějaký kondenzátor ( třeba elektrolyt z téhož spínaného zdroje - bacha, musí být alespoň na 400V) a na něm měřit napětí (obr.2). Hned uvidíte, jak se s různými cívkami mění.

Na vývody toho kondenzátoru nesahejte na veřejnosti a před dětmi! Nejprve se totiž ozve prsknutí, pak zařvání a nakonec velice sprosté nadávání. Mně se na prstu udělaly i dvě úhledné dírky, on totiž ten aparátek dokáže s dobrou cívkou a rychlou diodou nakmitat až 350V! Tu rychlou diodu také najdete na primáru nějakého spínaného zdroje, většinou v sérii s malým kondenzátorem a výkonovým odporem. Nenajdete-li, dejte tam nějakou KY ( 400 a více voltů), také to bude chodit i když s trochu menší účinností..

Nechci urážet P.T. úchylstvo vysvětlováním funkce něčeho tak triviálního, tak tu jen popíšu, jak si myslím, že ten step-up obvod asi chodí.

Po připojení napájecího napětí je tranzistor T1 úplně uzavřený přizemněním báze přes R2 a R3. Tranzistor T2 se úplně otevře proudem přes odpor R1. Cívkou L1 začíná přes T1 a R3 protékat proud, který se postupně zvětšuje, jak se jádro cívky plní energií. Na odporu R3 vzniká s narůstajícím proudem úbytek napětí, které začíná otevírat T1. Ten počne přivírat T2, kterému se na kolektoru začne zvedat napětí. Jeho nárůst urychlí přes C1 úplné zavření T2 a otevření T1. Energie nahromaděná v jádře cívky se skokově přemění zpět na elektrické napětí ve formě úzkého impulsu. C1 se nabije a po skončení impulsu zavře T1. Z toho je vidět, že si frekvenci spínání určuje hlavně cívka s kondenzátorem. Udané hodnoty součástek jsou pouze orientační, pokud nemáte přesnou hodnotu, dejte tam co máte nejbližšího. Velikost naindukovaného napětí je hodně závislá na napájecím napětí, proto bych viděl jednu možnost použití v tom, vestavět ho jako úhledné vrabčí hnízdo přímo do vaginálky a regulovat změnou napětí z baterie (pouze variantu obr.1). Zvětšit přitom kondenzátor C1 asi desetinásobně, aby to bouchalo pomaleji a počítat s tím, že se bude frekvence podle napětí měnit.

Použitelné napětí tedy máme a pokud tam necháme výstupní diodu a kondenzátor, tak docela končí sranda. Já jsem ho tam sice nechal, ale možná by stálo za úvahu, v rámci bezpečnosti, dát tam místo elytu nějaký svitek s daleko menší kapacitou. Ten trimr P1 s odporem R4 do báze T1 umožňuje regulaci výstupního napětí. Dá se místo něj použít i potenciometr, ale protože je to záporná zpětná vazba, tak při jakémkoliv přerušení kontaktu jezdce s odporovou dráhou vyletí napětí naplno a bez omezení. Dobrá by byla alespoň 100V zenerka na výstupu. Zatím bych doporučil nastavit napětí trimrem, změřit a dát tam místo něj dělič z odporů. A počítat s tím, že ten zdroj není nic tvrdého a se zatížením napětí padá. Stabilizace bude ještě předmětem dalšího bádání.

Stejnosměrné napětí je třeba trochu rozkmitat. Samozřejmě by to šlo střídačem, jehož schéma jsem zahlédl v návodech (velmi hezká konstrukce), ale je tam zase brouk a protože nepotřebujeme nějaké extrémní frekvence (opravte mě, jestli se mýlím), postačí na tuto práci obyčejné relé. Pokud se v šuplíku najde něco s více přepínacími kontakty, je vyhráno.


První, co jsem sestavil, byl úhledný multivibrátor s tím relátkem v kolektoru jednoho z tranzistorů. Jo - teorie dobrá, jenže zelený strom života mi ještě do napájení přihodil rušení ze step-up generátoru, které nešlo odstranit ani rotou kondenzátorů a oddělovacích odporů. Milý multivibrátor si kmital jak chtěl, relé cvakalo kotvou nepravidelně, já zubama pravidelně. Pak mě napadlo místo jednoho tranzistoru použít volné kontakty relé (obr.3) a najednou to fungovalo! Při odpadlé kotvě musí být přepínací kontakt připojen na napájecí napětí. Frekvenci spínání řídíme potenciometrem P2 a pokud nestačí rozsah regulace, můžeme ještě přes spínač zařadit další kondenzátor paralelně k C3.

Pokud máte relé jen s jedním přepínacím kontaktem, nic není ztraceno (obr. 4 ).

To je asi tak všechno. Ještě bych trval na hooodně kvalitním výstupním kondenzátoru. Nejlépe svitek na 400 a více voltů. A změřit na průraz! Čím vyšší bude kapacita, tím větší impulsy projdou při zatížení. Jak je vidět, není to přesný návod na výrobu, spíše nahozené téma. Později doplním ještě nějaký lepší způsob regulace výstupního napětí, zatím musí stačit potenciometr na výstupu. V rámci bádání přivítám jakékoliv, pochvaly, diplomy, metály, odměny a v menší míře i připomínky a návrhy.

Úspěšné radovánky!

Han Tra

 

Hodnoty součástek:

R1 - 220R

R2 - 2k2

R3 - 4R7

R4 - 1k

R5 - 1k (odlaborovat podle bety tranzistoru, požadované frekvence a potenciometru)

R5 - 100k v zapojení podle obr.4

P1 - 33k až 100k viz text.

P2 - kolem 47k/ log

P3 - ve schématu je to ten neoznačený, 10 až 50k/ log

C1 - 1nF

C2 - elektrolyt. kondenzátor 47 - 100uF/ 400V

C3 - 100uF/35V

C4 - nějaký kvalitní svitek 470nF až 1uF/ nejméně na 400V!

C5 - cokoliv od 100uF do 1G/ 16V (nebo podle max. napájecího napětí)

L1 - kolem 33 uH, viz text

T1 - KC, BC, NPN (BC 237)

T2 - BUT 11, nebo NPN s Uce 400V

T3 - totéž jako T1

D1 - rychlá dioda, třeba 1N4936

D2 - nějaká dioda, třeba 1N4007

Re1 - nějaké relé, podle předpokládaného napájení na 5 až 12V, nejlépe 2x přepínací kontakty


Vyhledávání

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 209 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 209

Nejnovější uživatelé

  • 11591159altara
  • monk
  • Nicoletta02
  • G45HRLE5 www.yandex.ru fdgfjkghiluy
  • IvaVin