Nové ELEFERNO

Web pro ty, kterým je život příliš těsný

Před rokem a něco jsem na Elefernu uveřejnila „píchací reportáž z Hellu", kterou jsem nazvala „Okroužkovaná". Nechala jsem si napíchat čtyři kroužky do pysků a byla jsem na ně strašně pyšná. Někdy jsem provokovala Pána tím, že jsem si dva a dva kroužky zamkla zámečky (a byla jsem za to potrestána), někdy on věšel na kroužky závažíčka. Jenže se to nějak špatně hojilo. Jeden kroužek byl v pohodě, jeden jakž-takž, a dva pořád zlobily. Polívala jsem si kundičku peroxidem vodíku a odvarem řepíku, chvíli to bylo v pořádku a pak zase začaly potíže. Asi tam byl nějaký zánět, nebo moje tělo nechtělo kroužky přijmout, moc jsem to neřešila. Ale po čase jsem si řekla, že pysky mají smůlu, budu je považovat za zahojené!

Jela jsem na svou pravidelnou návštěvu k Pánovi. V šest večer přišel z práce a našel poslušnou čubičku klečet na prahu. Preventivně mi dal deset rákoskou na prdel a dovolil vstát. Povečeřeli jsme, vypili hrnek čaje. Pán šel nahoru ke svému notebooku a já za chvilku za ním se sklenicemi a otevřenou lahví francouzského vína. A s DVD-čkem, na které jsem mu vypálila film od Elite Pain. Stála jsem u Pánovy židle a on mi ukazoval na Google Earth, kde byl loni na dovolené. A pak se najednou zeptal:

„A víno si budu nalívat sám?"
„Myslela jsem, že se budeme koukat na ten úchylný film a budeme popíjet v posteli."
„Čubka nemá co myslet, ale má se starat o Pána!"
Šla jsem nalít, ale Pán šel se mnou. Sáhl na skříň pro rákosku.
„Postav se a vypni hruď!"
Bylo mi jasné, co bude následovat a tak jsem raději zavřela oči. Jau, jau! Dva švihance na každou bradavku, až jsem se zkroutila bolestí. Nalila jsem víno a šli jsme znova k počítači a bavili se s Google Earthem. Pak Pán vstal a šel ke své skříňce s hračkami. Srdce mi poskočilo radostí, když jsem viděla, že vyndává provaz.
„Svlíknout župan!"
Hodně pevně mi spoutal ruce za zády v zápěstí.
"Postav se rovně! Tohle už jsme dlouho nepoužili."
Vyndal ze šuplíku žílu a se sadistickou radostí mi ji ukazoval a hladil mě s ní po prsou. A pak švihl po bradavce. Aúúúúú! A znova a znova! A po druhé taky. Střídal je po několika ranách a trefoval se vždycky přesně. Když mě bolest zkroutila do předklonu, přikázal, ať se okamžitě narovnám a potrestal mě další ranou. Konečně přestal.
„Lehni si na kraj postele a roztáhni nohy!"
Ruce byly tak pevně spoutané, že bolelo už jenom na nich ležet. Jenže Pán mě začal švihat žílou přes pysky. Zaskučela jsem hlasitěji. S kroužkama v pyscích to bolelo mnohem víc a Pán švihal kroužek-nekroužek.
„To moc bolííí, Panééé!"
„Ty si pořád jenom stěžuješ! A kde tě to bolí víc, tady (švihl mě několikrát po bradavkách), nebo tady (švihal mezi nohy)?"
Obojí bolelo hrozně.
„Nevím, Pane, tam i tam!"
„No vidíš, ani vybrat si neumíš, tak tě musím švihat po kozách i po kundě!"
Byla to velká bolest, ale Pán ví, jak ji dávkovat, ví, kdy přestat. Ležela jsem pořád na zádech se spoutanýma rukama pod sebou, rozdýchávala bolest a slyšela, jak zase něco bere ze šuplíku. Bála jsem se, co to bude, ale když jsem uslyšela, že strká šňůru do zásuvky, zaradovala jsem se. Vzápětí mi přiložil k poštěváčku vibrátor a bolest se změnila na slast. Držel ho pevně přitisknutý a já jsem si pohyby pánve ještě zvyšovala rozkoš.
„Prosím, Pane, smím se udělat?"
„Jen se udělej, ty čubko nadržená!"
Kouzelná formulka, která spouští orgasmus. Zazmítala jsem sebou, zaječela a bylo to. Nádhera. Vydýchávala jsem se, plná slasti, když přilítla další rána mezi nohy.
„Ty neumíš Pánovi poděkovat?"
A zase švihal střídavě po kundě a po bradavkách. Bylo to horší než předtím, protože po orgasmu bolest cítím intenzivněji. Když se nabažil mého skučení a zmítání a kopání nohama, zase přiložil vibrátor k poštěváčku. Ale žílu měl pořád v ruce a povzbuzoval mě šviháním přes bradavky. Za chvíli jsem se blížila k dalšímu orgasmu.
„Koukej se udělat, čubko, nebo tě umlátím!"
Když jsem se vydýchávala po druhém orgasmu, slyšela jsem Pána:
"Byl bych tě trápil ještě víc, ale mám zásadu, že vždycky jenom do první krve. Vstávej a jdi to umýt!"
Vstala jsem a Pán mi rozvázal ruce. Překvapeně jsem viděla, že hlava vibrátoru byla umazaná od krve. Ale tekla jenom malinko, umyla jsem si kundičku studenou vodou a bylo po krvi. Mrzelo mě, že i po hraní. Pán se šel zase kouknout do notebooku a já jsem dolila víno a dívala se na televizi. Jenže Páníček za chvíli přišel a přikázal:
„Předkloň se a ukaž mi kundu!"
Opřela jsem se o židli a vystrčila zadek. Pán si prohlížel kundičku a neviděl tam žádné zranění, ani krev. Chtěla jsem se narovnat.
„Zůstaň takhle, to je krásná pozice!"
Vzal do ruky rákosku a začal mě s gustem švihat po zadku. Asi se mu taky nechtělo přestat s hraním. Nepočítala jsem rány, ale bylo jich hodně a pěkně bolely. Dokonce o mne přerazil rákosku. Ale to mu nevadilo, švihal tím delším kouskem. Až jsem zase uslyšela Pánův hlas:
„Ty vůbec nic nevydržíš, na prdeli máš taky krev!"
Zaradovala jsem se: Že by mě konečně seřezal ‚do krve‘?
„Prosím, Pane, smím se jít podívat?"
Dovolil mi to a já jsem seběhla k zrcadlu.
„To je jenom podlitina, Pane, není prasklá a nestéká mi krev po stehnách jako v Elite Pain."
„Ty čubko, ty ještě nemáš dost?"
Švihnul mě rákoskou několikrát přes bradavky. Toho už jsem měla dost. Bolest je příšerná, vždycky švihne rovnou do mozku.
„A poděkuj Pánovi!"
Nastavil mi krásně ztopořeného Ptáka. Klekla jsem si, vzala ho do úst a laskala.
„To už ti stačí, víc sis nezasloužila!" řekl a šel k notebooku.
Konečně vypnul počítač a lehl si na postel.
„Budeš mi lízat bradavky!"
Klekla jsem si nad něj a jednu bradavku lízala a všelijak laskala jazykem, druhou prstem.
„A podej mi rákosku, takhle mě to nebaví!"
Podala jsem mu ji a vrátila se na své místo. Za chvíli mě popadl za vlasy a stlačil mi hlavu k Ptákovi. Kouřila jsem ho, lízala koule, vcucla je do pusy a hrála si s nimi jazykem, pak zase Ptáka, pak lízat místo pod koulemi, a pak přikázal:
„Ruku na kundu a koukej si ji ještě jednou vyhonit! Ale nezapomínej při tom kouřit!"
Ach jo! Nepoděkovala jsem dost rychle a dost zdvořile, musela jsem se vztyčit a dostala několik švihanců na bradavky. Pak zase pokynul na své mužství.
„Lehni si na bok, hlavu mi polož na břicho a tak mě kuř! Chci vidět film!"
S Ptákem v puse jsem se překulila na bok. Pán pustil to vypálené DVD. Přeskakoval nezajímavé části, nechával běžet jenom ty, kde holky trápili a ony křičely. A to mě hodně vzrušuje. Když mi k tomu ještě střídavě mačkal bolavé bradavky a švihal stejně bolavou prdelku, musela jsem poprosit o další orgasmus.
„Ty si tady honíš kundu a je ti jedno, že Páníček nemá co pít! Vztyk! Musím tě potrestat!"
Zase několik švihanců na kozy, z toho minimálně po jednom na bradavky. Poděkovala jsem. Vstala jsem, šla nalít víno a pokračovala v kouření.
„Ruku na kundu a ještě jednou vyhonit!"
Švihance rákoskou na zadek, protože jsem zaprotestovala, že už nechci. Hodně pálivých švihanců.
„Nepoděkovala jsi Páníčkovi, ty čubko nevychovaná! Vztyčit a nastavit kozy!"
Bolestivé rány na bradavky.
„Honíš si tu kundu nějak liknavě!"
Rány na zadek.
„Tak tebe už nebaví honit si kundu?! To ti musím pomoci!"
Rákoska se roztancovala na obou půlkách. Připadala jsem si jako otloukaná píšťalička. Kouřila jsem Ptáka, jednou rukou si hrála s koulemi, druhou se svým poštěváčkem. Nutil mě ještě jednou se udělat. Nešlo mi to, už jsem měla dost. A film právě skončil. Myslela jsem, že mi ten orgasmus odpustí, ale pletla jsem se. Začal mě intenzivně švihat rákoskou po zadku.
„Budu tě řezat tak dlouho, dokud se neuděláš!"
Rezignovaně jsem si dráždila klitoris a myslela si: Asi mě fakt umlátí, ale orgasmus už nebude! Jenže jak jsem měla zadek v jednom ohni, poštěvák ožil. Líbilo se mu to. Kundička plná šťávy, namáčela jsem si do ní prst. A bylo to pořád hezčí a hezčí, už jsem ani nevnímala bolest, jenom napětí a touhu a konečně to přišlo! Když jsem se vydýchala a poděkovala, mohla jsem dokouřit Ptáka a vychutnat si Pánův orgasmus.
Šla jsem se vyčůrat a když jsem se utírala, zjistila jsem, že něco je jinak. Chyběl mi jeden kroužek, pravý horní. Chvíli jsem dumala, kam se poděl a pak jsem zkusila sáhnout do mísy. Byl tam! I kulička tam byla. Jak mě Pán švihal žílou, asi se kulička uvolnila a já jsem to neopatrným utíráním dokonala.
Ráno mi zapípal mobil ve čtvrt na sedm. Vyskočila jsem a šla dolů. Sprcha, snídaně, vana pro Pána. Když jsem si natahovala rifle, cítila jsem, jak mám bolavý zadek.
„Parádně mě bolí prdel!"
„To by bylo smutné, kdyby tě nebolela!"
Doma jsem se pokoušela navléct kroužek zpátky do dírky, ale nešlo to. A pochopila jsem, proč mě tak bolí pysky. Na obou jsem měla modřiny.

Za čtrnáct dnů jsem opět jela k Pánovi. Perfektně jsem mu uklidila byt a těsně před jeho příchodem z práce jsem uvařila dva hrnky čaje. Chvilku po šesté Pán přišel. Když se ozval klíč v zámku, shodila jsem župan a klekla si na práh. Jeho první slova byla:
„To máš štěstí, žes to stihla!"
A já na to:
„Tvoje vzorná otrokyně Tě vítá ve vzorně uklizeném bytě, Pane!"
„Jenom jestli! Preventivně tě seřežu!"
A už se hrnul pro rákosku a začal mě bolestivě švihat po zadku. A po stehnech a po bocích a zespodu také po kozičkách a po bradavkách. Párkrát mě švihnul přes chodidla, a pak se postavil těsně vedle, jednou rukou mi roztahoval půlky a druhou švihal do rýhy mezi nimi. Ale nejhorší byly bradavky! Koncentrovaná bolest! Konečně přestal a dovolil mi vstát. Chtěla jsem si oblíknout župan, ale Pán mě zarazil:
„Narovnej se a ruce za záda! Je to trochu nesymetrický, musím to napravit!"
Levá kozička byla ozdobená červenými pruhy a pravá ne. Pořád měl v ruce tu silnou ratanovou rákosku.
„Prosím, Pane, ta rákoska je moc velká na kozičky!"
„Tak čubka si bude ještě vybírat a pyskovat namísto poděkování!"
Švihnul a trefil pravou bradavku. Zlomila jsem se v pase a schoulila se bolestí.
„Děkuji Ti, Pane, že jsi na mne tak přísný!"
Narovnala jsem se a raději zavřela oči, abych rákosku neviděla. Švihal chvíli na prs nad bradavkou. Taky to bolelo, ale když zase zamířil na bradavku, bylo to tisíckrát horší! Zase jsem se instintivně schoulila a tentokrát i vzlykala bolestí.
„To strašně bolí, Pane!"
„A myslíš, že bych to dělal, kdyby to nebolelo?"
Konečně byl spokojen se symetrickým vzorováním mých koziček a odložil rákosku.
Lehli jsme si do postele a dívali se na biatlon v televizi. Musela jsem Pánovi podat rákosku a za neustálého švihání po kozách a po bradavkách jsem si směla udělat orgasmus. Poděkovala jsem a dál jsme se dívali na televizi. Najednou Pán řekl:
„Rozhodl jsem se, že tě zbavím kroužků!"
Vyhoupl se na mne, v kleku mi sedl na prsa a švihal rákoskou do rozkroku. Lízala jsem mu prdelku a vnímala velkou bolest, když rákoska trefila kroužek. Vždycky to se mnou škublo a napnulo se mi bolestí tělo. Nevím, při kolikáté ráně se to povedlo, ale bylo jich aspoň deset. Přestal švihat a řekl:
„Teď je to jeden, ten levý dolní, další příště. Vyndej si ho a kuličku máš někde pod zadkem!"
Nahmatala jsem kroužek, pootočila ho a byl venku.
„Jdi si toaleťákem osušit krev!"
Šla jsem do koupelny a opravdu, toaletní papír byl od krve, když jsem ho přiložila k pysku.
Pán vypnul televizi, pomačkal mi bolavé bradavky a řekl:
„Ráno, při probouzení, mi rovnou podáš rákosku!"
Ráno v šest mě probudil mobil, potichoučku jsem sešla po schodech a dělala to, co vždycky: sprcha, vana pro Pána, snídaně. V 6:45 jsem šla nahoru budit Pána, ale on už byl vzhůru. Poprosila jsem:
„Smím ti na chvilku požužlat Ptáčka, Pane?"
Odhodil deku a roztáhnul nohy. Klekla jsem si mezi ně a dala se do díla.
„A rákosku si budu podávat sám?"
Ježíši, zapomněla jsem na ni. Vyskočila jsem a podala mu ji. Jenže za trest nastavil palec a ukazováček a já jsem mezi ně musela vložit nejdřív jednu a pak druhou bradavku. Mačkal strašně bolestivě. Po potrestání jsem mohla pokračovat v kouření, Pták byl jako ze žuly. Bylo moc krásné vnímat, jak roste Pánovo vzrušení. Občas mě švihnul rákoskou, občas mi hlavu přitiskl na Ptáka, že jsem ho měla až v krku a držel, občas mi jemně naznačil, že mám trochu ubrat, jakoby to chtěl prodloužit a užívat si co nejdéle. Nakonec krásně sténal a chvěl se a stříkal. Očistila jsem ho jazykem, a šli jsme snídat.
Když jsem přijela domů, všimla jsem si, že u jednoho kroužku mám pěknou krevní podlitinku. Bradavky byly velmi citlivé a za pár dní se mi na kozičkách vybarvily parádní modřiny.

Další návštěva u Pána. Čekala jsem, až přijde z práce a luštila jsem si sudoku. Přišel v půl sedmé. Když jsem slyšela klíč v zámku, shodila jsem župan a klekla si na práh.
„To bylo jen tak-tak! Dostala bys, kdybys to nestačila!"
„Zdravím Tě, Pane, to je dobře, že už jsi doma!"
Šel k váze, vzal rákosku a začal mě švihat. Ale ne po zadku, jak jsem čekala, ale po pičce a po stehnech těsně pod zadkem. Bolelo to jako blázen.
„A co jsi dělala, žes málem nestačila Páníčka přivítat, jak se sluší a patří?"
„Luštila jsem sudoku, Pane."
„Tak ona si luští sudoku, místo toho, aby se těšila na Pána a očekávala ho!"
Přidal na razanci úderů po pyscích. Kroutila jsem se a skučela, že to bolí, a Pán začal švihat zespodu na levou kozičku a bradavku.
„A tohle nebolí?"
„To taky bolí, Pane, aúúú!"
Přešel znova na pysky.
„Vyšpul pořádně tu píču! A to budu pokaždé loudit, abys poděkovala?"
Švihal hodně bolestivě.
„Bolest mi zatemnila mozek, Pane!"
„Já ti dám zatemněný mozek!"
Ještě několikrát pořádně švihnul, já jsem skučela a děkovala a pak mi dovolil vstát. Hodila jsem na sebe župan a chtěla jsem si sednout ke stolu a popíjet čaj. Jenže Pán přistoupil ke mně, strčil mi ruce do županu a chytil mě za obě bradavky.
„Těšila ses, až ti je budu zase trápit?"
„Ano, Pane, těšilááá!"
Mačkal je a tahal do výšky, až jsem tancovala na špičkách.
„Aúúú, to bolí, děkuji Panééé!
„To to trvalo!"
Pustil je a já jsem si úlevně vydechla. Jenže hned zase chytil levou bradavku, strašně bolestivě zmáčknul a tahal do výšky. Zavřela jsem bolestí oči a tak jsem neviděla, jak se ke mně blíží jeho obličej, až jsem ucítila jeho rty na svých. Jemně mě políbil a konečně pustil bradavku. Bolela jako blázen. Sevřela jsem si kozičku do dlaně.
„Co jsem to viděl? Kdo ti to dovolil? Sedni si na židli a ruce pod zadek!"
Ach bože, zase jde pro rákosku, snad mě nebude švihat po bradavkách?
„Prosím, po bradavkách ne, Pane!"
„Ještě odmlouvá, čubka nevychovaná!"
Rozhrnul mi župan a začal švihat, jak jinak, po bradavkách. Dával si záležet, aby trefil. Hlavně levá bradavka už byla celá bolavá a Pán se zaměřoval zvlášť na ni. Konečně mě nechal vydechnout. Župan jsem musela mít rozhrnutý.
Pán se osprchoval, nahý přistoupil ke mně a..... zmáčkl mi LEVOU bradavku.
„Můžeš otevřít víno a přinést ho nahoru! A zítra se budu holit!" dodal významně. (Jednou jsem mu přinesla vypálený film „Den otrokyně", kde otrokyně musela Pánovi při holení lízat prdelku, a od té doby si můj Páníček také takto zpříjemňoval holení.)
Odkráčel po schodech nahoru. Já jsem přišla s vínem za ním. Nalila jsem, přiťukli jsme si a
Páníček se hrabal ve své skříňce s hračkami a něco hledal. Dělala jsem že nic, ale po očku jsem na něj pokukovala a byla jsem strašně vzrušená. Panebože, určitě hledá něco, čím by mě potrápil. Co to může být? Pouta? Nějaký postroj? Přiváže mě a bude mi dělat bolest?
„Okamžitě sundej ten župan!"
Sundala jsem ho a přehodila přes židli. Automaticky jsem se postavila s rukama za zády, zataženým břichem a vypnutým hrudníkem. Natáhl mi na hlavu černou kuklu a zavázal ji pod krkem.
„Lehni si na postel, budeme se spolu dívat na televizi!"
Lehla jsem si a netušila, co mě čeká. Najednou bolestivé švihance v rozkroku. Měla jsem už jenom dva kroužky, každý v jednom pysku, a ten v levém byl jeden z těch, co se nechtěly hojit. Příšerně to bolelo, když rákoska dopadla přímo na kroužek. Škublo mi to celým tělem. A znova a znova. Rány padaly jedna za druhou, jenže kulička nechtěla povolit.
„Už tam máš krev a pořád to drží! Zkusím to jinak."
Přinesl si kleštičky. Cítila jsem mírný tah a pak slyšela:
„Kuličku máš někde u pravého stehna a kroužek si vyndej!"
Nahmatala jsem ho a vyndala.
„A kundu si bude honit kdo?"
„Děkuji, Pane!"
„Za co děkuješ? Celou větou!"
„Děkuji, Pane, že si smím honit kundu a žes mě zbavil kroužku."
„To už je lepší!"
Zamířila jsem prsty k poštěváčku. Slyšela jsem, že Pán si lehl na svoji postel. A vtom velká bolest v levé bradavce. Pán mě švihnul rákoskou a parádně trefil. Zabolelo to tak moc, že mi ruka vylítla a chránila kozičku. Okamžitě se ozval Pánův hrozivý hlas:
„Neříkal jsem, že si máš honit kundu?"
A následoval trest - déšť ran na obě bradavky a na kozičky. Moc to bolelo, ale taky vzrušovalo. Sténala jsem, ale už ne bolestí, ale rozkoší.
„Opovaž se mít orgasmus bez dovolení!"
Ještě chvíli se prsty činily a pak jsem zaprosila:
„Prosím, Pane, dovol mi orgasmus!"
„Ještě ne!"
Sundala jsem prstíčky z klitorisu a hluboce dýchala. I když je kukla prodyšná, měla jsem pocit, že se mi nedostává dost vzduchu. Takhle to pokračovalo dál. Švihání po bradavkách, moje sténání a zákaz orgasmu. A jakoby se pořád zaměřoval na tu levou, užívala si mnohem víc než pravá. Udělal to asi čtyřikrát. Pak zase švihal a já už jsem byla tak vzrušená, že jsem bolest téměř nevnímala.
„Čubka nadržená, ani necítí bolest!"
Konečně dovolil:
„Teď si to smíš udělat až do konce!"
Švihal citlivě, ale přesto hodně bolestivě a nepřetržitě, dokud mi nepřišel orgasmus. Až po vydýchání jsem byla schopna poděkovat. Dovolil mi sundat si kuklu a věnovat se laskání jeho Ptáka. Když jsem i Pánovi udělala dobře, řekl:
„Musím ti dát ještě dobrou noc!" a chytil mě za obě bradavky.
Silně je mačkal a moje rákoskou omlácené bradavky strašně bolely. A pak jsme spali až do rána. V šest jsem vstala, šla se osprchovat, napustit vanu a udělat snídani. Chtěla jsem jít probudit Pána, ale on už sám scházel po schodech. Po snídani šel rovnou do vany. Když čisťoučký vylezl, začal se holit.
„Tak, čubko, nástup!" zavolal.
Šla jsem k němu, klekla si a rukama roztáhla jeho půlky, aby se jazyk dostal k prdelce. Lízala jsem ho všelijak a když se doholil, otočil se a vrazil mi tvrdého Ptáka do pusy. Co do pusy, do krku! Až jsem se bála, že vyhodím snídani. Píchal mě drsně a tvrdě, dokud se mi nevystříkal rovnou do žaludku.
Doma jsem si vyfotografovala poslední kroužek. Ten jediný mi zůstane jako památka na nádherný a bolestivý zážitek v Hellu.

Komentáře   

# loutka 2014-05-03 07:19
odporně nesympatický člověk, ten pán.. děsivě disciplinovaná autorka..
# kassiopea 2014-05-06 12:09
Ten "odporně nesympatický člověk" je pro mne tím nejlepším Pánem na světě! Autorka není ani tak moc disciplinovaná, jako je masochistka a to všechno jí dělá moc dobře!
# santaFreud 2014-05-06 13:12
Však proto s ním hrdinka příběhu je, jak jsem vyrozuměl.
Ono po několika letech soužití už to ve vztazích tak bejvá, že jsou si navzájem souzeni, protože kdyby nebyli, už by spolu nebyli :-)
Já bych taky tenhle drsnej system nezvládal, taky mám radši jiné, "hravé BDSM", ale proto je dobře, že jsou na světě i takovíhle nesympatičtí darebáci, protože někomu prostě odsrdce scházej a potřebuje je ke štěstí :-)
# loutka 2014-05-06 22:06
máte oba pravdu. stydím se, nevím, co mě to přimělo vynášet soud, aniž by se mě někdo na něco ptal..
+1 # santaFreud 2014-05-07 04:36
...možná proto, že svět, ve kterém se všichni respektují, obcházejí se a nedotýkají, mluví pouze na dotaz a odpovídají politicky korektně a to pouze tehdy, mají-li státem prověřený a schválený názor, takový svět by byl právě tak akorát na skok do Nuslí snožmo z mosta?
To je moc dobře, že můžeme mluvit o svých názorech, to není až taková samozřejmost ani v čase, ani v prostoru, ba ani v tomto čase, na tomto netu... jsou servery, kde něco řekneš a už si zakládáš nové idéčko -- buďme za svobodu slova rádi a používejme ji, společnost se rozvíjí právě jenom díky jazykům, které nejsou na uzdách.
Ať tě ani nenapadne, žebyses měla zažít hlídat! :_D
Já jsem rád, že existuje server, na kterém se dá mluvit!
+1 # kassiopea 2014-05-07 05:22
Podepisuji všemi deseti! Loutko, máš právo říkat svůj názor na cokoliv, Pobavilo mě to, protože ve skutečnosti je můj Pán obrovský sympaťák. Je sadista a naše hry jsou drsnější, ale přesně tak, jak nám to oběma vyhovuje. Když jsem před deseti lety odpověděla na jeho inzerát, byla jsem v BDSM začátečnice a on mě poučil, že BDSM je hra, jejíž pravidla si sami postupně vytváříme. Možná je chybou mého psaní, že jsem do textu nedokázala vložit cit a nádech humoru, který naše hry provází.
# loutka 2014-09-20 20:54
až teď jsem si všimla - zažít hlídat - to je krásný překlep...(nebo plánovaný dvojsmysl?)

Pro komentování zde nemáte dostatečná práva

Pošta

Nejsi přihlášen.

Kdo je online

Celkem přihlášeno: 85 uživatelů
No members online
Členů: 0 / Hostí: 85

Kalendář

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
18 říj 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
19 říj 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
25 říj 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
26 říj 2017
05:00 -
Pravidelné povídací čtvrtky v Ateliéru
Ateliér
01 lis 2017
06:00 - 11:00
Saunovací středa v Ateliéru
Ateliér
02730946
Statistik created: 2017-10-18T20:01:58+02:00