Menu
Spokojeni?
Festivalový klub, fungující začátkem osmdesátých let v patře nad moskevskou kaceláří ČSA měl několik študáky nedocenitelných výhod. Kromě toho, že v něm holky z MTIPP vařily velmi slušného turka a zapékaly na tehdejší moskevské poměry luxusní tousty zde byla k dispozici i docela slušná aparatura z Tesly, šestnáctimilimetrový Meoclub II, dvojice CM 130 s tvrzenými hlavami a nakonec předmět pravděpodobně ideologicky nejzávadnější, první (a licenční) teslácké video AVEX VM2201/02. To lomítko je tam proto, že samotný stroj se skládal z přístrojů dvou, samostatně byla tunerová a vf část, samostatně mechanika nahrávače, kterou bylo dokonce možno používat jako reportážní kamerový nahrávač na popruhu přes rameno. Pracovalo to v tehdy hodně populárním systému VIDEO2000 a mezi kamarády z rozvojových zemí (jako třeba Dominikánská republika) byla k dispozici spousta kazet obsahu notně závadného. A taky jsem od toho prostoru měl svoje vlastní klíče, protože s promítačkou nijak moc lidí dělat neumělo a s ostatní aparaturou - řečeno popravdě - taky ne.
Na videu jsme stihli protočit veškerou tehdy dostupnou sbírku komerčního porna, která se dala poskládat na těch patnácti vysokých školách, na které jsme měli kontakt a kde kromě lidodemo studovali i jiní cizinci. Černou ovci představovali kolegové zz MGIMO a z Plechanovova institutu, kterým víc než o legraci šlo o budoucí posty a bezchybný kádrový profil budovatele komunismu a kteří se chvíli snažili považovat klub za svoji partajní a ideovou platformu. Boj trval s proměnnými úspěchy až do Gorbačovova nástupu k moci - teprve poté, co se pravidelnou součástí klubového programu staly sestřihy o přestavbě opustila tato skupina lidí klub úplně. Krabice tedy, jak vidno, fungovala ideodiverzně hned dvěma směry, pozorování hejbáků bylo ovšem oblíbeno a rozšířeno výrazně více. Na stejné krabic jsem viděl i své první komerční BDSM video, původem z jakési obskurní dánské produkce s poměrně neforemnými aktéry, o aktérce nehovoře. Přiznám se, že po prezentaci onoho kusu filmového umění jsem považoval za moudřejší pomlčet o své orientaci.
Na posledním elektrosrazu jsem si opět uvědomil běh času. Ona kdysi špičková a povšechně rozšířená technologie se opět stala menšinovou a z hlediska připojení a zprovoznění problematickou. Do klubu jsem donesl pár starých kazet VHS ze své kdysi přebohaté sbírky, abychom s několika technicky zběhlými úhyly strávili většinu večera zprovozňováním řetezce, s jehož pomocí by se ony pohyblivé obrázky daly dostat na plátno. Kolem se navzájem olizovala koťata a mne dostal velmi tíživý pocit podobný tomu, jaký museli mít Ghhrgk! s Affff! předtím, než se rozhodli jít na druhou stranu duhového mostu dělat ropu. Radši jsem vypadnul na druhou stranu dveří a následně i státní hranice za spolumanželem duši milé úchylky a synovečky skoro vlastními s jejich mladinkými a veselými kamarádkami.