Menu
Spokojeni?
Pod faradizací chápe sice moderní fyzioterapie léčbu pulsními proudy se stejnosměrnou složkou, v dobách počátků elektroléčby tento pojem ale zahrnoval i přístroje ryze stejnosměrné. Článek se věnuje nové expozici The Electrotherapy Musea Jeffa Beharyho, z níž pochází i veškerá obrazová dokumentace v tématu věnované galérii. Případné zájemce o tématiku je nutno upozornit, že v žádném případě nejde o bdsm hračky - stejnosměrný proud je schopen způsobit obtížně se hojící popáleniny a/nebo elektrochemická poleptání.
Pro praktické lékaře v období mezi válkami představovaly faradizační přístroje relativně snadnou cestu, jak aplikovat elektroléčbu u pacientů doma. Komplikace v té době představovala nesjednocená distribuční síť, v níž se vyskytovala různá napětí, různé formy řešení nulování a mnohdy i různá frekvence. Stejnosměrné zdroje s akumulátory tento problém řešily beze zbytku - snad jen s tím, že jejich transport byl z hlediska značné váhy fyzicky namáhavý. Kromě dnes běžnějšího použití pro galvanoterapii a iontoforézu se přístroje bohatě využívaly i v terapii onemocnění, kde je reálný přínos minimální - faradizace představovala svého druhu módní způsob léčby poměrně dlouhou dobu.
Léčebný efekt s minimálním (lege artis) ohrožením pacienta nežádoucími vedlejšími účinky poskytuje stejnosměrný proud o maximální přípustné hustotě cca 0.3 mA na čtvereční centimetr elektrody. Při běžně používaných elektrodách a uvažovaném odporu dráhy 1 kOhm vychází požadované napětí zdroje kolem tří voltů, tedy hodnota, běžně dostupná elektrochemickými články. V galérii zobrazené přístroje proto v naprosté většině případů obsahují baterii galvanických akumulátorů, přepínací sadu a - v případě lepších zařízení - i reostat, vřazený sériově do dráhy. U konstrukce reostatů stojí za to zastavit se - v praxi se vyskytují dvě řešení - klasický reostat s posuvným jezdcem, umońujícílibovolné nastavení a v meziválečném obsobí oblíbený reostat knoflíkový s kličkou a sadou kontaktních bodů - de facto přepínač jedna na mnoho. Odporovou sadu pak tvoří v naprosté většině případů konstantanová cívka s mnoha odbočkami, podobné té na obrázku
Zajímavě řešeny jsou akumulátory. Olověné akumulátory předmětné doby vysokou kapacitou ani spolehlivostí nevynikaly, konstruktéři proto věnovali spoustu času i energie zjednodušení obsluhy a usnadnění údržby přístroje. Mimořádně elegantní řešení představuje modulární konstrukce na dalšm obrázku, kde je akumulátor postaven jako samostaný funkční blok.
Skleněná nádoba je opatřena zábrusem, na jehož zátce stojí mechanický kontaktní díl. Ten přesně zapadá do panelu zařízení. Povšimněte si kvality zpracování plynové zátky i otočných kontakních lišt s vyraženými číslicemi, usnadňujícími obsluhu i elektrotechnicky nekvalifikovaným praktickým lékařům.
Jako perličku na závěr bych rád uvedl zařízení, o jehož lékařském určení mám vážné pochybnosti - jednotka Roche na obrázku je vybavena přerušovačem a nášlapné plošky v přední odklopné stěně ve spojení s izolovaným držákem elektrod na dlouhém kabelu nutně evokují její určení pro výslechy POV nebo BDSM použití :-)
