|
Po delší odmlce pokračuje sekce Autoři BDSM děl, tentokrát dílem Georga Picharda
Georges Pichard (17.1.1920-7.6.2003) byl významným představitelem "tvrdé školy" francouzského BDSM umění. Jako autor byl mimořádně úspěšný a efektivní, přehled jeho děl se sestává z obtížně katalogizovatelného množství přebalů a obálek bdsm magazínů, komiksů, periodik (převážně tématického zaměření) a sběratelských alb.
Biografie
Pichard se narodil v Paříži, ilustrátorské vzdělání získal v Akademii užitého umění. Během druhé světové valky pracoval pro okupační správu, což mu po osvobození Francie přineslo právní i existenční problémy. Ty řešil přijímáním "specifických" zakázek na ilustrace soukromých a malonákladových tisků, zejména s bdsm zaměřením. V roce 1956 pak publikoval své první ucelené dílo, La Semaine de Suzette, kde poprvé vystupuje postava Miss Mimi. V šedesátých letech ve spolupráci s Jacquesem Lobem ilustroval série parodií Ténébrax a Submerman, obsahující i některé bdsm aspekty. Ty začaly vycházet ve francouském koiksovém časopise Chouchou, po jeho zániku je převzal italský Linus.
Erotickému žánru v kombinaci s bdsm tématikou se Pichard začal intenzivně věnovat ve druhé polovině šedesátých let v sérii Blanche Épiphanie, vycházející ve V Magazine. Zajímavostí je zjevná vazba na aktivity Jane Fondové proti vietnamské válce - něktéré z Pichardových hrdinek jako by Jane z oka vypadly. V této době se zformoval i charakteristický Pichardův styl kresby a typ hrdinky s gotickým vzhledem, lubokými očními stíny a černými vlasy.
Kromě bdsm tématu ilustroval Pichard i některé adaptace klasických děl, mimo jiné Dobrodružství dona Juana od Guillaume Apollinaira, Vátsájánovu Kámásútru či Gérminal Emila Zoly.
Bibliografie
| Titul |
Rok0 |
dílů |
Editor |
autor |
| Ténébrax |
1963 |
|
Serg |
Jacques Lob |
| Submerman |
1967 |
|
Glénat |
Jacques Lob |
| Lolly-strip |
1972 |
|
Losfeld |
Danie Dubos |
| Blanche Epiphanie |
1972 |
6 |
Serg/Dargaud |
Jacques Lob |
| Paulette |
1971 |
7 |
Le Square/Dargaud |
Georges Wolinski |
| Ulysse |
1974 |
2 |
Dargaud |
Jacques Lob |
| James du Tiers Bond -Ah! ça ira Sahara0 |
1975 |
|
ABC |
Françoise Prévost |
| Caroline Choléra |
1975 |
3 |
Editions du Fromage |
Danie Dubos |
| Marie-Gabrielle de Saint-Eutrope |
1977 |
2 |
Glénat |
|
| Édouard + La Réserve |
1978 |
|
Le Square |
Jean-Pierre Andrevon |
| L'usine |
1979 |
2 |
Glénat |
|
| Ceux–là |
1980 |
|
Le Square |
Jean-Pierre Andrevon |
| Les manufacturées |
1980 |
2 |
Le Square |
Faraldo |
| Carmen |
1981 |
|
Albin Michel |
Prosper Mérimée |
| Bornéo Jo |
1983 |
2 |
Albin Michel |
Danie Dubos |
| La Comtesse rouge |
1985 |
|
Editions Dominique Leroy |
Léopold Sacher Masochs0 |
| Les Sorcières de Thessalie |
1985 |
2 |
Glénat |
|
| La fleur de lotus |
1987 |
|
Albin Michel |
Jin Ping Mei |
| Marlène et Jupiter |
1988 |
|
Yes Company |
|
| Madoline |
1990 |
2 |
CAP |
|
| Les Exploits d'un Don Juan |
1991 |
|
Albin Michel |
Guillaume Apollinaire |
| Le Kama Soutra |
1991 |
|
Curiosa |
Vatsyayana |
| Trois filles de leur mère |
1992 |
|
Curiosa |
Pierre Louÿs |
| La voie du repentir |
1992 |
|
CAP |
|
| La religieuse |
1992 |
|
Création Art Presse |
Denis Diderot |
| Germinal |
1992 |
|
Magic Strip |
Emile Zola |
Tématické komiksy:
- 110 pilules (Les)
- Blanche Epiphanie
- Bornéo Jo
- Carmen
- Caroline Choléra
- Ceux-la
- Comtesse rouge (La)
- Edouard + la réserve
- Exploits d'un Don Juan
- Fleur du lotus (La)
- Francais facile en bandes dessinées (Le)
- James du Tiers Bond (La)
- Lolly Strip
- Love Stories
- Madoline
- Manufacturées (Les)
- Marie-Gabrielle de Saint-Eutrope
- Marlène et Jupiter
- M.C.P.M. - Maison de Correction Princesse Melanie (La)
- Miss Mimi
- Nostalgies polissonnes
- Paulette
- Religieuse (La)
- S. Maxi B.D.
- Sorcières de Thessalie (Les)
- Ulysse
- Usine (L')
- Voie du repentir (La)
Styl
Pichardovy ženy jsou velmi ženské - s výraznými plnými prsy, anatomicky správnou postavou a dlouhými vlasy. Vinou těžkého osudu mívají ve tváři strhaný výraz :-) Pichard zná slušně ženskou anatomii a realizuje se při jejím vykreslení. Tématické scény jsou zvláštní směsí brutality, zalíbení v technických detailech a poněkud morbidního syžetu. Elektrotématu se autor příliš nevěnuje, dává přednost zobrazení (mnohdy až technickému) mechanických prostředků.
Ukázky z díla pocházejí z Dushiho sbírky. Za jejich poskytnutí Eleferno děkuje.
|