Předpokládám, že laskaví čtenáři tohoto článku znají ostatní reportáže s
touto tematikou, z nichž nedávno zveřejněná instruktážní mě před časem
definitivně přivedla k rozhodnutí neobjevovat objevené a metodu pokus - omyl nahradit
sofistikovaným školením pod dohledem odborníka. Na svou obhajobu mohu uvést, že jsem
hned v jednom z prvních mailů varoval Milkova, že žádný byť sebejednodušší
návod typu "udělej si sám" pro mě díky mé vrozené manuální zručnosti
nepřipadá úvahu. Moje oblíbená přesmyčka domácí kutílek / domácí kurvílek asi
nejlépe vystihuje můj vztah ke kutilským aktivitám.
Když se mě ovšem Milkov v pátek odpoledne telefonicky otázal, zda vezu nějakou
rozporku, protože erární výbava SP bude patrně nedostupná, popřel jsem svoje
předsevzetí a odbočil k prvnímu kutilskému hypermarketu. Závitová tyč M8 vypadala
v hypermarketu impozantně, navíc jsem záhy objevil vhodná šroubovací oka na konce a
velkou invencí doplnil středový závěs upevněný šestihrany.
Pokračování znáte z článku, poučení č.1. - věřte Milkovovi když neustále
opakuje, že fixace je důležitá. I ukázněný a dobře vychovaný subjekt s sebou bude
cukat, (Milkov tvrdí, že terminologicky správně se subjekt zmítá, nicméně Lotta s
sebou dost cukala) což je asi dáno působením elektřiny a těžko ovlivnitelné vůlí.
Poučení č.2. - ES/ET je velmi zajímavá a sofistikovaná technika, která při
respektování základních pravidel a troše pokory k elektrickým silám skrývá nepřebernou
řadu možností využití a zábavy pro dlouhé podzimní večery, které se tak rychle
blíží. Pokud jste hraví s chutí objevovat nové, neváhejte. Milkovovi patří dík
za technicky erudované a lidsky hřejivé uvedení do základů těchto praktik.
Pohled z opačné strany (Lotta)
Nejsem vůbec konzervativní, alespoň pokud se jedná o formy a prostředky, které
mi poskytují sexuální uspokojení ovšem Michalovu někdejší poznámku o případném
využití elektriky jsem přešla velmi chladnou a stručnou odpovědí: "Nevím,
neznám, případnou diskusi připouštím". Upřímně, nevěnovala jsem tomu žádnou
větší pozornost a docela na vše zapoměla. Jenže on to myslel vážně a za pár
týdnů, měsíců mi jen tak lehce podstrčil článek od Milkova a pak další a další
a další. A nevím jak působí na Vás, ale ve mně vzbuzovaly spíše klid než
nedůvěru či strach a čím dál tí víc zvědavosti. Ta nakonec zvítězila. Jsem
oběť technických věd, ne humanitních, co je to el. proud, napětí, frekvence atd.
vím už léta, stejně jako znám bezpečné hodnoty těchto veličin pro lidský
organismus, jak ale zapůsobí na mou psychiku a hormony bylo pro mne velkou neznámou.
V pátek v podvečer jsme tedy přijeli s Michalem na SP. Milkov nás již očekával. Ten
pohodový usměvavý chlapík měl však nějakou vrásku na čele. A jeho neustálé přerušování
našeho hovoru telefonáty mne docela zneklidňovalo. Teprve mnohem později jsem
pochopila proč se tak snažil sehnat klíče od skříně, ve které prý byly uložené
rozporky a další nezbytnosti k fixaci mé tělesné schránky. No, nepředbíhejme. S
konstatováním "Ať žije improvizace" jsme se odebrali do přetopených
sklepních prostor. Jsem teplomilný tvor, ale co je moc, to je moc. Což o to, já si
okamžitě odložila, ale pánové se asi pěkně zapotili. A to ještě museli začít
vymýšlet, kam si mně upevní...
Jo, tohle docela zvládli. První elektroda připevněná na můj prs a Michal se bodovou
elektrodou ve své ruce začíná dotýkat mého těla. Naslouchá Milkovovým radám a
zkouší citlivost mých prsů. Michal je velmi opatrný a mne začínají vzrušovat spíše
doteky. Milkov zřejmě pochopil jak se věci mají a z kufříku vyndal gel, po jehož
aplikaci na můj prs se situace značně změnila. Nevím přesně jaké měl v tu chvíli
pocity Michal, ale já si začala užívat. Ano, jednalo se o pocity veskrze příjemné,
jen kdyby ho tolik nepřitahovaly mé bradavky. Drátěný kartáček vyměněný za
bodovku jim dal zabrat i mechanicky a ty svorky pak...
Uf, zase mám pocit, že jsem si pěkně posunula svůj práh bolestivosti. Ne, že bych
neměla ráda svorky, ale v tuto chvíli měly spíše rušivý efekt. Pokud mne chtěli
odměnit tak se to ale povedlo ve chvíli, kdy jsem měla přiložené elektrody na
úponech prsních svalů v podpaží. Pánové sice říkali cosi o názorné ukázce
práce svalů, ale já v tu chvíli měla myšlenky zcela jinde.
Nastala malá pauza, mně se prokrvují uvolněné ruce a pánové spekulují a vymýšlí
mou další fixaci. Musím uznat, že nápady měli a to co vytvořili vypadalo velmi
efektně a plná očekávání co bude dál jsem lehla na lavici. Michal zjevně spokojen
pohledem na mně si začíná pohrávat se spodní částí mého těla. Vypadal velmi
vzrušeně. Začínal si mně pěkně vychutnávat. Pomalu, pozvolna, ale zcela cilevědomě.
Dokud pohyboval elektrodou po mém podbřišku či tříslech, bylo to příjemné chvění
vyvolávající blažený úsměv na mé tváři, ovšem jen do té chvíle než se Michal
rozhodl začít si pohrávat s mými genitáliemi. Ne, na ty nebylo potřeba žádného
gelu a nechtějte prosím abych vše detailně popisovala, protože pro mne to byla chvíle,
kdy jsem školení přestala vnímat jako školení. Alespoň pro následujících několik
minut.
Nevím co přesně Michal udělal, zeptejte se spíš jeho, ale zvuk, který vyletěl z mého
hrdla polekal řetízky natolik, že zničehonic byly na zemi a s nimi i rozporka a mé
nohy a původní úlek všech přítomných vystřídal upřímný smích. Byla jsem na SP
poprvé a věřím, že se tam dělo už ledacos, ale to co já tam způsobila .. Myslím,
že na mne tamní sklepení jen tak nezapomene. Milkove promiň, chtěls být váženým přednášejícím
a já Ti to takhle překazila. Teprve nyní s chladnou hlavou a časovým odstupem chápu
Tvé starosti s uzamčenou skříní a nezbytnost kvalitní fixace.
Nicméně ani tato humorná vložka nás neodradila v pokračování. A myslím, že pánové
se na mne ani příliš nezlobili, protože následující chvíle pro mne byly asi ty
úplně nejpříjemnější. Když se mi chvěla celá pánev... Snad jen ony nové
premiérové vaginálky vypadající skutečně skvěle (nemohla jsem si ani vybrat)
trochu zklamaly. Měly na mne účinek spíše psychologický.
Michal však našel skutečné zalíbení v těchto hrátkách a rozhodl se na mne vyzkoušet
nejen kompletní rozsah Milkovova Conrada, ale i zopakovat i všechny možné dráhy a
podráždit mne na všech choulostivých místech. Neodradilo ho vůbec nic. Ani ohnutá
rozporka ani v důsledku toho mé velmi volné a kopající nohy. Dokázal mezi nimi
bravurně kličkovat. Milkov, který dříve seděl za mnou na lavici se raději vzdálil
do bezpečnější vzdálenosti a "hlídal" nás ze vzdálenosti několika
metrů.
Asi to byla skutečně velmi zábavná instruktáž, ale když jsme se rozhodli ji
ukončit a Michal se mne zeptal jak mi je a jaké jsou mé první dojmy, má odpověď
zněla: "Jsem unavená, příjemně unavená." Teprve sprcha mne trochu osvěžila
a mohla jsem se začít dělit o své zážitky.
A můj pohled s několikadenním odstupem? I když jsme všichni tento večer pojali
skutečně jako jakési proškolení a i má úloha nebyla jen "poslušně držet a
posloužit pánům k jejich zábavě", komunikace nevázla a to je u začátečníků
v této praxi dost důležité, s potěšením se přiznávám, že jsem odcházela s příjemnými
pocity uspokojení. A myslím, že i pánové chvílemi museli bojovat sami se sebou aby
se vše neproměnilo v "ostrou akci". Michal vypadá velmi spokojeně, shání
elektrovýbavičku a myslím, že v budoucnu nás čeká spousta zajímavých věcí.