Úvod do konstrukce a diskuse řešení.
Vlastnosti jednotky Vibra (řízený výstup do půl ampéru, řiditelné časové parametry a intenzita) přímo nabádaly k vytvoření akčního členu s vibračním segmentem. Vzhledem k tomu, že vajíčko je ve vývoji jinde, padlo rozhodnutí na vibrační svorky. Požadavek na snadnou realizaci a dobrou opakovatelnost konstrukce pak vyloučil jako možné řešení mé oblíbené laboratorní svorky, místo nich pak byl coby nosič konstrukce zvolen předmět nejobyčejnější, tedy plastový prádelní kolíček. Coby vibrující element jsem pak zvolil další snadno dostupný prvek, k danému účelu přímo navržený, tedy vibrační motorek pro mobil s rotujícím excentrem. Z čistě experimentátorského zápalu jsem se rozhodl realizovat dvě varianty konstrukce - první s jedním motorkem (single), druhou se dvěma (double), přičemž varianty se liší i orientací osy rotace a pozicí rotující hmoty. Vzhledem k tomu, že jde o experimentální projekt, byla zvolena (částečně destruktivně) rozebíratelná konstrukce.

Potřebný materiál a vybavení.
Veškeré potřebné předměty v počtu 4 kusů najdete na obrázku 1. Jde o 1 kolíček prádelní plastový ve vámi oblíbené barvě, 1 (nebo dva pro variantu double) vibrační motorek (zde použit typ pro Siemens SC45, rozměrově dobře slučitelný s kolíčkem), 1dvojpólový konektor ve vámi zvoleném systému připojení a kus dvojlinky v požadované délce. Vše dosud uvedené pořídíte za cenu, nepřesahující 120 Kč za variantu single. Dále budete potřebovat kousek smršťovací bužírky s průměrem cca 12 mm, páječku s jemným hrotem a základní náčiní (kleště, nůžky, pinzetu). Ano, hodit se bude něco manuální zručnosti a předvídavosti.

Výrobní postup pro variantu single.
Provedením single doporučuji začít - má méně technologických špeků, nebo lépe řečeno, je téměř špekůprosto. Zvolené provedení kolíčků na prádlo má v pracovní části poměrně komplikovaně formovaný prolis, tvarově dobře odpovídající jednomu z rozměrů motorku - motorek lze zasunout "na bok", přičemž pružné kontakty jej v této poloze dobře drží - dobře patrné na obrázku 2. Polohu motorku doporučuji ověřit nanečisto - může se stát, že vaše provedení kolíčků nebude odpovídat, pak je třeba zapojit konstruktérský um nebo objet s motorkem v ruce pár prodejen domácích potřeb. Jedna z možných orientací motorku je na obrázku 3. Motorek vyjmeme a opatrně připájíme přívodní dvojlinku - k pájení doporučuji zadní plochu tělesa, nikoliv pružné kontakty, jejich funkci je naopak třeba zachovat. V opačném případě nastane problém při osazování na kolíček.
Motorek osadíme zpět na kolíček tak, aby čtyřhranný výstupek na boku tělesa motorku směřoval NAHORU (pravá šipka na obrázku 4 pod smršťovací bužírkou). Tak bude zajištěna přídavná fixace motorku na akčním členu. Dbáme na volný prostor pro otáčení excentru (levá šipka tamtéž). Přes kablík navlečte smršťovací bužírku a přetáhněte ji přes motorek a nožičku kolíčku, podle obrázku 4. Připájejte zvolený konektor. Ještě před smrštěním bužírky ověřte funkčnost a horkým vzduchem (120 ^oC nebo prostě plamínkem zapalovače) bužírku zafixujte.

Výrobní postup pro variantu double.
Postup je pro první motorek takřka identický, jenom kablíky připájíme kratší a zapamatujeme si jejich polaritu. Osazení druhého motorku je poněkud náročnější - je nutno nejprve nasadit bužírku na nožičku, pod bužírkou provléct krátkou dvojlinku od již osazeného motorku a přívodní dvojlinku, připájet kablíky k motorku (pozor na polaritu, oba excentry by se měly otáčet stejným směrem) a teprve pak motorek zasunout do prolisu a přetáhnout přes něj bužírku. Chce to jistou zručnost a motorek je možno osadit pouze do pozice, zobrazené na obrázku 5. Všimněte si, že bužírka zamezuje plnému sevření čelistí kolíčku. Pokud by to bylo na škodu, pomůže skalpel.

Něco triků.
Může se stát, že vaše partnerka špatně snáší kolíčky. Lze to přejít pobaveným úsměvem, nicméně pokud vám na mazlíčkovi opravdu záleží, je nejjednodušší variantou sevření kolíčku kolem trnu vhodného průměru a opatrné nahřátí horkovzdušnou pistolí či v nouzi zapalovačem. Nenahřívejte v místě opření pružiny, ale v místě ztenčení čelistí. Jinou variantou řešení je podložení čelistí kolíčku v místě šipky na obr. 5 nebo přímo využití tloušťky bužírky.
Přívodní kablíky je vhodné volit co možná nejtenší, aby nezatlumovaly vibrace. Při aplikaci je pak třeba ukládat je tak, aby vytvářely volnou smyčku. U double jednotky je důležitá vzájemná orientace excentrů, poběží-li synchronně, bude váš miláček lítat.
Motorek by měl co nejpevněji dosedat ke kolíčku, aby vibrace nebyly tlumeny. Je výhodné odstranit část černé pásky, kterou je motorek (lesklý) fixován k armatuře (slonová kost) v místě kontaktu s kolíčkem. Pásku je naopak třeba zachovat na horní ploše, kde zlepšuje tření mezi smršťovací bužírkou a motorkem.

Prostor pro experimentování.
Asi největší prostor poskytuje volba vibračního motorku. Vysoký výstupní výkon Vibry umožňuje použít motorky vpravdě olbřímích rozměrů (třeba z hraček), ale i při výběru jiného telefonního motorku lze získat jiné charakteristiky - použité motorky prostě byly po ruce, za 98 korun jsou k mání přes pult třeba u ATC cross na Koněvově. Zajímavých výsledků lze nabýt při změně umístění místa a osy vibrace - zde je prostor pro experimentování nepřeberný.

Zkušenosti z provozu.
Členy ve vývojové i provozní variantě se projevily jako příjemné a poměrně efektivní hračky, vhodné i pro déletrvající nasazení. Provozně šikovnější je varianta s kablíkem, vyvedeným směrem ke stiskací části kolíčku, kablík vyvedený k čelistem poněkud překáží. Lépe pracuje rotační hmota, otočená ke kloubu kolíčku - obecně řečeno, čím delší je rameno, k němuž je vibrace přiložena, tím lepší efekt. Z tohoto pohledu se nejspíš narodí provedení s jiným (plošším) motorkem, umístěným na stiskacím konci kolíčku.

Fotodokumentaci hračky najdete v Galerii