|
V období hledání jsem zkoušela různé možnosti jak přijít na to, co se sebou.Kromě jiného i inzeráty. Na inzerát: sub hledá svého pána mi přišlo tolik odpovědí že mi zahltily email. Zpočátku jsem se je i snažila pročítat ale pak jsem to vzdala.Odpovědi typu Lehni! Sedni! Vyhoň si jí ty kundo! přehlušily i ty co by možná měly smysl. Tak tudy cesta nevede.Nejsem přece tupé zvíře, které na pokyn kohokoliv z davu, utrhne si hlavu :-) Chci být zvířátko v rukou chytrého dominanta. Dobrá zkusím to tedy z druhé strany. Pročítám spoustu inz. ale pořád se mi nějak příčí popisovat někomu cizímu co všechno chci a nebo nechci aby si se mnou dělal. V momentě kdy tento svůj pocit popíši následuje většinou pokyn - pošli svou poníženou fotku a scénář! Bože, fakt si mě většina "dominantů" plete s dobrovolnou poskytovatelkou námětů k honitbě u PC?! Jsem přece normální žena akorát prostě submisivně založená. Moje zvědavost a víra, že snad přece jen narazím na skutečného pana Pána mě neopouští. Tak ještě tenhle. No vida, s tímhle člověkem to jde psát si i o životě mimo postel. Bezva. Mám mu dát svůj tel? No co tím mohu ztratit nakonec píšem si už měsíc a poslední dobou už denně. Srdce se mi málem zastavilo, to je tedy hlas! Pár hovorů rozhodlo, potkáme se.
" Ahoj kde se potkáme?" Přijeď na Klamovku a já tě pak navedu" "Bezva, budu tam tak ve čtyři a kam půjdem?" " Uvidíš, mám pro tebe překvápko"
Jsem nervózní k zbláznění, ale makám, abych tam byla včas. Hodiny se snad zbláznily, velká ručička přímo zdrhá před mým pohledem. Adrenalin mi mi ťuká na kořínky vlasů a já se dokolečka uklidňuju, klid o nic nejde, dáme kafe, omrknem se a pojedu domů.
Cink - smska " jsi na cestě?" jojo už .........ještě řasy... "ano"
cink: "opovaž se mi přijít v kalhotech " Sakra, tak všechno zpět! No jo, sukni, ale jakou? Krátkou? Budu na první rande moc vyzívavá. Dlouhou? Jak mamina.... no tak třeba tuhle.......a letím.
Jsem ve stresu, nechci přijít pozdě. Nechci vypadat blbě. Nechci blekotat bláboly. Co si vlastně budem povídat vždyť jsme si řekli snad už úplně všechno. Propadám panice. Do toho ta smsková masáž. No hurá už jsem na Pavláku, tak to budu mít tak akorát.
Cink: " Kdyby mě napadlo letmo tě zkontrolovat a potkal bych kalhotky byl bych zklamaný!"
To už jsem z tramvaje venku. Kde se mám na Karláku nenápadně zbavit kalhotek. Letím do metra, WC zavřeno! Běžím nahoru samý krámy, žádná hospoda. Stresem se třesu, libido mi ovládá tělo i mozek. Kašlu na to, jsem holka z vesnice, kde je nějaké pořádné křoví? Šup a titěrný kousek textilu je v kabelce.
Dobíhám tramvaj, už nemám šanci být na místě včas. Ok, jsem tady. Na refíži nikdo, všichni nastoupili a odjeli. Co teď? Telefon mlčí a na ulici nikdo nevypadá, že by na někoho čekal. Tedˇ lituji, že výměna fotek mi nepřipadala důležitá. Zkusím zavolat.
" ahoj, já......"
"Otoč se" vrazila jsem do pana Pána.
" Moc se omlouvám, ujela mi tramvaj ...
" Nic mi nevysvětluj, jdeš pozdě a vysvětlování na tom nic nezmění"
Očima se snažím provrtat špičky svých bot, má pravdu a i když cítím v Jeho hlase lehké pobavení, stydím se.Tiše jdu vedle Něho snažím se nezakopnout, nepotit se mezi nohama, ovládnout své vzrušení.
" Chceš jít na kafe?"
" Ano,ráda"
Těším se do hospody na kávu, určitě se mi tam podaří napravit co jsem pokazila.
Ani nevnímám kudy jdeme a najednou stojíme před dveřmi do nějakého přístavku,garáže,dílny které pan Pán odmyká.
" kam to jdeme?"
"říkal jsem ti že pro tebe mám překvapení, tak pojď dál "
Směsice strachu, libida, nervozity, poslušnosti a zvědavosti rozhodla. Vstoupila jsem.
Očima těkám po místnosti.
" Chceš rozpustný, nebo turka? "
okna jsou zatemněna, uprostřed stojí něco mezi lehátkem a gynekologickým křeslem, na stěnách visí různé předměty...
"na něco jsem se tě ptal."
"Omlouvám se, rozpustný" ...bič, důtky, řetězy, rozpěrky, něco co vůbec netuším na co je, klepou se mi kolena, ale strach nemám, jsem jen nadržená....
"přestala jsi se soustředit, v kleče ti to jistě půjde líp"
klekám si, nevím co s rukama automaticky je skládám za záda.
" Hodná. Takže teď se můžeš na cokoliv zeptat, až dopijem kávu končí tvůj prostor na otázky, přání či protesty." Nejsem schopna ze sebe vypravit slovo. V hlavě mi víří horký kolotoč a všechny otázky které z něho vypadnou mi připadají hloupé a zbytečné. Jsem vnitřně naprosto odevzdaná na milost či nemilost pana Pána. Mohu kdykoliv vstát a svobodně odejít, ale nechci.
"Teď můžeš vstát sednout si sem ke mně a vypít si kafe."
Jdu si sednout ke stolu, ale na kávu nemám ani pomyšlení"
Okolik jsi přišla pozdě? "
" O deset minut"
" Myslíš si, že zasloužíš trest za to že jsi mě nechala čekat?
"Ano"
" Rákoska nebo důtky? "
"Volbu nechám na Vás Pane"...
"Vidím že ti kafe nějak nejede, takže skliď ze stolu a prostři se na něj k výprasku. Smíš si počítat"
" Jedna,.....rány rákoskou nejsou moc velké ale při třetí už to štíplo mnohem víc, krotím si ruce které mají cukání po každé ráně bránit zadek před další, snažím se nevydat hlásku a přijmout trest pokorně, při desáté to už nezvládnu a zařvu.
"Očekával jsem že to vzdáš mnohem dřív "
dostává se mi pochvaly
" Takže já jdu zamknout a ty si mezitím lehneš na břicho na lehátko"
Jsem ráda, že si nemusím lehat na záda, protože zadeček mě pálí šíleně, koukám čím bych si ho zchladila....ale už slyším kroky, hupnu na lehátko a ani nemukám. "Ruce sem a nohy do třmenů"
Během chvilky jsem lapena do přesek a nemohu ničím hýbat. Jo zadkem to jde. Trošku se nadzvednu při pokusech jak moc jsem spoutaná.
"Správně, vystrč na mě kundu, já tě odměním za tvoji statečnost kterou jsi mi na stole předvedla. ničeho se neboj, všechno co na tebe použiju je vydezinfikované a to co do tebe budu zasouvat bude v kondomu. Já sám se tě dotýkat nebudu, a když, tak pouze v rukavicích. Moje péro zůstane tam kde je, to znamená v kalhotách." Nezvladatelně teču. Vůbec nemám přehled o tom co se se mnou děje Pán mi hrne jeden orgasmus za druhým, předměty v mé kundě a zadku se střídají. Občas se mi Jeho péro otře o ruku nebo hlavu když kolem mě prochází nebo si podává některou z pomůcek, ale nejsem ho asi hodna. Jsem vyčerpaná.
" řekl bych že ti to už stačí, odpoutám tě a ty se otočíš na záda, vystrčíš kundu co nejvýš ti to půjde a já si tě zase připoutám."
Jsem prohnutá skoro do mostu pan Pán si bere něco ze zdi, jak stihnu zahlédnout je to nějaká teleskopická tyč na koncích opatřená polštářky ktrerou mi vkládá mezi kříž a lehátko, vzápětí mi poutá ruce a nohy a vypíná mě jako plátno na malování. Ano, bude se opravdu malovat na mé tělo, ale důtkami!
V této poloze na Pána vidím, jeho vzrušení v obličeji mě dohání k dašímu orgasmu i když teď už mě moc nešetří a maluje po mě silou. Pálí mě celé tělo.
Pán mi vysunuje podpěrku a ještě připoutanou mě políbí na poštěváček. Zaplavuje mě obrovská emoce štěstí.
Chvilku mě nechá odpočívat než mě odpoutá, stejně se nemohu moc hýbat, v kříži mě bolí tak, že mám obavu jestli se vůbec zvednu.
Asi jsem na chvilku usnula vyčerpáním, jsem odpoutaná a sama.
" Jak se ti líbilo mé překvapení?" až jsem se lekla hlasu z křesla
"Dívám se jak uspokojeně spíš. Koupelna je za rohem"
Osprchovaná si dopíjím, studenou kávu. Chutná náramně.Povídáme o všem možném a já nezapomenu poděkovat za uvedení do reálného světa BDSM.
|
lg1
Soukromý chat
Poslat zprávu
Poslat e-mail
Muž
nechci uvést 
Žádná 
