Tento text v podstatě neměl být zveřejněn, nicméně trvající dotazy po elektrifikovaných přísavkách pro řadu Savec 1 / Zvíře 1 mne donutily k jeho zplození :-)
Mnoho úchylů, málo prostor, to je stručná charakteristika mikulášské Staré pošty, která v pátek třináctého proběhla (a skončila) bez excesů. Tak by mohla znít zpráva ČTK, zpravodajství úchyl agency bude rozsáhlejší, byť subjektivnější. Počet cca 60 registrovaných jedinců nedával tušit, jak velký zájem o poslední letošní veřejnou akci na SP bude a ještě kolem osmé hodiny večerní v sále kolem tématicky nazdobeného stromečku posedávalo pouze nevelké množství ranních ptáčat. Stromek zaslouží odděleného popisu - mezi ozdobami je třeba zmínit prezervativy (pravděpodobně dosud nepoužité), řetězy ze smršťovací fólie a kabelů s banánky na koncích, ozdůbky z krokosvorek, karabin a kolíčků na prádlo a finální bondage větví, s láskou a zanícením vyvázanou Samurajem. Kolem stromečku se postupně hromadily předměty, určené do tomboly. Ty budou zmíněny později. Celá akce byla avízována dvojmo, jednak coby závěr sezóny s tombolou, jednak jako příležitost změřit a otestovat své elektrovybavení a prokonzultovat jej s realizačním týmem Eleferna. Za tím účelem jsem přemohl přirozenou lenost a dotáhnul desítikilový paměťový čtyřkanál Hitachi, který se ovšem až do osmé hodiny nudil u sloupu.
Přátele, přátele přátel a přátele třetího řádu neodmítám a zřejmě dělám dobře. Takto, přes Xrenu, se mi poštěstilo seznámit se s člověkem, který je o své partnerce schopen napsat do mailu větu "Subway je mladoučká, hezounká a vůbec je to ten správný tvor na podobný druh zábavy." Ten člověk se jmenuje Maxel a mail se týkal prosby o organizaci elektroškolení. Vzhledem k tomu, že nejbližší volný terním spadal na následující sobotu po dvanácté Staré poště (zde a dále již jen SP), dohodli jsme poněkud atypický průběh - na SP se slezeme někde v koutě, seznámíme se osobně, probereme teorii a v sobotu v komornější atmosféře sfáráme do sklepení s cílem praktického cvičení. Tedy klasické vysokoškolské schéma přednáška/laboratorní práce. Oba lidičky jsem tedy zaregistroval jako své hosty a v pátek je zhlédnul v živém vydání - realita nezklamala, tón mailu ostaně napovídá o mnohém a v řadě tří desítek školení klubu šílených dvojic jsem již nabyl jisté rozlišovací zkušenosti. Zasedli jsme za stůl za účelem přednášky (průběžně přerušované třesením rukou a větičkami "prosím Tě, promiň, za chviličku ..."), která ovšem rychle ztratila ucelenou formu díky velmi přátelské povaze obou a jejich nelíčenému zájmu o problematiku, podpořenému spoustou dotazů. Maxel ani Subway nejsou žádní začátečníci, Subway se ráda a úhledně fotí na takřka profesionální úrovni a hlavním důvodem, proč se celé akce účastnili, je pro ně nespokojenost s využitím stávajícího (sexshopového) elektrozařízení, neposkytující dle Maxelových slov dostatečný užitek pro obě strany. Výklad byl poměrně pravidelně přerušován přicházejícími členy a jednorázově Riderem, po kterém mi Xdom poslal zapůjčenou sondu (Subwayi se nijak moc nelíbila). Probrali jsme teoretickou část školení od bezpečnosti práce přes teorii drah až po hrubě odtažité části tématu, týkající se kanonického názvosloví, a řeč se plynule přesunula na obecnou problematiku bdsm. Oba zúčastnění se v komunitě příliš aktivně neprojevují, patří spíše do skupiny dávající přednost méně lidnatým místům a komornějšímu prostředí, jak už jsem v kterési reportáži napsal, mnoho dotazů proto směřovalo na reálie SP, způsob jejího využívání a vztahové otázky v komunitě. Subway povídala o kamerových zkouškách v Rig-East (nyní již Lupus Pictures) a opomenuty nezůstaly ani otázky kolem těžších témat. Ukázal jsem jim sklep a po zkušenostech s Lottou a Michalem jsem si raději pojistil klíčky od inventární skříně v předstihu. Jsa opatrným, poprosil jsem Subway, aby zkusila přetrhnout onen známý "Lottin řetízek", a když se jí to nepodařilo, shodli jsme se, že v nejhorším budeme opět fixovat na dekoraci. Po návratu do patra se stůl ukázal býti obsazeným, zasedli jsme proto v družném hovoru do salónku a najednou bylo jedenáct večer. Tímto se tedy omlouvám všem, s kým jsem nestihl na SP12 promluvit - vyprovodil jsem oba milé lidičky ke dveřím, v rychlosti prolétnul známé, vysadil Ridera na metru na Kačerově a po kratičké vanilkové pauze v Michli jsem pádil domů něco naspat na praktickou část.
V pátek 30.XI. se na osvědčeném místě ve Zdibech opět sešlo hojné shromáždění příznivců BDSM na již skoro tradičním srazu příznivců. Organizace se ujal osvědčený tým BDSM klubu (známý též jako Scorpion production) za duchovního vedení nepřehlédnutelného Štíra a organizačního génia Grimma. Realizační tým již nabyl značných zkušeností a jisté rutiny, příprava akce proto proběhla hladce a návštěvníky vítalo stylově vybavené a přiměřeně vyhřáté prostředí s příjemným osvětlením a náladovou hudbou. Již úderem půl sedmé stanula Čarodějka se Štírem za recepčním pultem, aby davy příchozích vybavili výměnou za registrační poplatek jmenovkami.
KarolinaF
lg1
Soukromý chat
Poslat zprávu
Poslat e-mail
Žena
sWiTch 
Nepřeji si dostávat nabídky 
Muž
Publicistika 